Americký prezident Donald Trump nařídil vystoupení USA z Benátské komise Rady Evropy. Komise pro demokracii prostřednictvím práva je jednou z 66 mezinárodních organizací, které se ocitly „na seznamu“. Členství v nich je podle Bílého domu v rozporu se zájmy USA. Komise pomáhá státům s ústavními reformami, dává stanoviska Evropskému soudu pro lidská práva i k zásadním státoprávním otázkám. Naposledy například ke zrušeným prezidentským volbám v Rumunsku.
Takzvaná Benátská komise se pod pořadovým číslem 35 objevila na seznamu nežádoucích mezinárodních organizací. Členství v nich je podle prezidenta Donalda Trumpa v rozporu se zájmy USA. Svým příkazem nařídil z těchto organizací vystoupit už 4. února 2025. Nyní zjevně dochází k realizaci prezidentova memoranda.
Prosazování demokracie prostřednictvím práva
„S politováním se dozvídám o rozhodnutí prezidenta Spojených států amerických zahájit postup k vystoupení z Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva,“ prohlásila 9. ledna 2026 předsedkyně Benátské komise a někdejší předsedkyně italského Ústavního soudu Marta Cartabia.
Během svého členství přispěly USA a dalších 60 evropských i mimoevropských států k prosazování „demokracie prostřednictvím práva“. Jde o proces, kterým demokraticky zvolené vlády podporují sociální a ekonomický blahobyt pro všechny a chrání individuální práva bez diskriminace v souladu se zásadami právního státu, dodala Marta Cartabia.
Odchod USA je podle ní ztrátou hodnot i zkušeností.
Zrušené volby, manipulace s voliči a ústavní soudy
Benátská komise například vypracovala analýzu ke zrušeným prezidentským volbám v Rumunsku. Hledala v ní odpověď na otázku, za jakých okolností mohou ústavní soudy zneplatnit volby.
Podle Benátské komise a jejího volebního kodexu představuje změna volebního zákona v době kratší než jeden rok před volbami volební manipulaci. Pokud ke změně dojde, má se uplatnit až při dalších volbách po těch následujících.
Mohlo by vás zajímat
O parametrech voleb podle kodexu Benátské komise Česká justice informovala v souvislosti se změnou volebního zákona v Česku v roce 2021. Ústavní soud tehdy novou legislativu potvrdil ještě před volbami do Poslanecké sněmovny, a to v rozporu se zásadami volebního kodexu.
USA a úmluvy Rady Evropy
USA jsou plnohodnotným členem Benátské komise Rady Evropy od roku 2013. Staly se jím na vlastní žádost poté, co od roku 1991 působily v roli pozorovatele.
Spojené státy mají rovněž status pozorovatele při Radě Evropy, v jejímž rámci uzavřely řadu mezinárodních úmluv. K 10. lednu 2026 měly v rámci Rady Evropy uzavřeno celkem 32 mezinárodních úmluv.
Konec centra vědy na Ukrajině i komise pro mír
Na seznamu mezinárodních organizací, jejichž členství je podle USA v rozporu s jejich zájmy, figuruje celkem 66 subjektů. Z toho 35 je založeno mimo OSN, zatímco 31 spadá pod OSN.
Jsou mezi nimi například Fórum pro laboratorní výzkum evropských dálnic, Mezinárodní výbor pro bavlnu, Studijní skupina pro olovo a zinek či Mezinárodní organizace pro tropické dřevo. Dále také Síť pro politiku obnovitelných zdrojů energie pro 21. století, Centrum vědy a techniky na Ukrajině nebo Sekretariát tichomořského regionálního environmentálního programu.
Řada dalších organizací se věnuje demokracii, právu a svobodě. Kromě Benátské komise ukončí USA působení také v Mezinárodním institutu pro spravedlnost a právní stát, Komisi pro mezinárodní právo, Mezinárodním reziduálním mechanismu pro trestní tribunály či v Komisi OSN pro budování míru.
Následují Spojené státy cestu Ruska?
Před čtyřmi lety, 16. března 2022, vystoupilo z Rady Evropy Rusko. Stalo se tak v den, kdy mělo Parlamentní shromáždění Rady Evropy večer hlasovat o vyloučení Ruské federace.
Rusko však svůj odchod z Rady Evropy avizovalo dlouhodobě. Veřejně jej oznámilo už 10. března 2022 s odůvodněním, že organizace je „nezvratně zničená“.
O půl roku později, 16. září 2022, Rusko definitivně opustilo také Evropský soud pro lidská práva.
Za Českou republiku v Benátské komisi dlouhodobě zasedá akademička a profesorka práva Veronika Bílková. Jejím náhradníkem je soudce Tomáš Langášek. Před svým zvolením soudkyní Evropského soudu pro lidská práva v komisi působila také Kateřina Šimáčková.
