Stát by mohl nově získat možnost odčerpat majetek pocházející z trestné činnosti i v případech, kdy se nepodaří dosáhnout odsuzujícího rozsudku. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. Cílem je zabránit tomu, aby se podezřelý majetek vracel zpět osobám, u nichž přetrvává silné podezření na jeho protiprávní původ.
„V praxi se opakovaně vyskytují případy, kdy je v trestním řízení zajištěn majetek, který byl pravděpodobně získán trestným činem, ale pro důkazní nouzi jej nelze odčerpat a musí být vrácen,“ uvádějí autoři návrhu v důvodové zprávě.
Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce má nová úprava reagovat zejména na praní špinavých peněz ze zahraničí, tzv. průtokové účty nebo výnosy z nelegální výroby a distribuce drog. „Získáme konečně nástroj proti legalizaci výnosů prostřednictvím průtokových účtů,“ uvedl Tejc.
Řízení zaměřené na majetek, nikoli na vinu
Podle návrhu zákona by státní zástupce mohl od července 2026 po pravomocném skončení trestního řízení navrhnout soudu zahájení zvláštního řízení o odčerpání podezřelého majetku. Týkalo by se majetku zajištěného v hodnotě nejméně jednoho milionu korun, případně i nižší částky v případě organizované zločinecké skupiny.
V odčerpávacím řízení se nebude prokazovat spáchání konkrétního trestného činu konkrétní osobou. Rozhodné budou pouze skutečnosti vztahující se k samotnému majetku. Z tohoto důvodu se podle předkladatelů neuplatní zásada presumpce neviny.
Soud rozhodne podle pravděpodobnosti
O odčerpání má rozhodovat trestní samosoudce, důkazní břemeno ponese státní zástupce. Nebude ale nutné prokazovat nelegální původ majetku nade vší pochybnost.
Postačovat bude přesvědčení soudce, že majetek z trestné činnosti skutečně pochází a že neexistuje stejně pravděpodobné nebo pravděpodobnější vysvětlení jeho zákonného původu. Soud má vycházet například z hrubého nepoměru mezi majetkem a příjmy nebo ze spáchání závažné trestné činnosti majetkové povahy.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodnutí má soud vydat ve veřejném zasedání usnesením. Proti němu bude možné podat stížnost s odkladným účinkem, zákon však s dovoláním nepočítá.
Výhrady žalobců i Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud i Nejvyšší státní zastupitelství ve svých připomínkách upozornily, že zvolená trestní varianta odčerpávání majetku není podle nich vhodná. Výhrady se týkají zejména skutečnosti, že řízení se nevede o vině konkrétní osoby, ale pouze o majetku, přičemž se neuplatní zásada presumpce neviny a postačí nižší důkazní standard založený na pravděpodobnosti.
Kriticky vnímají také omezené opravné prostředky, protože zákon nepočítá s dovoláním. Podle jejich názoru by bylo systémovější a účinnější řešit odčerpávání podezřelého majetku prostřednictvím správního nebo civilního řízení, nikoli v rámci trestního práva.
Ministerstvo spravedlnosti však tento přístup odmítá s tím, že Česká republika musí převést evropskou konfiskační směrnici do listopadu příštího roku. Podle Tejce je nový nástroj nezbytný pro posílení boje se šedou ekonomikou a korupcí.
