Premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně mluví o tom, že někteří soudci nejsou nezávislí, ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) zase brzdí proces jmenování nových soudců a chce rušit malé soudy. Soudcovská unie na to zareagovala ostrým prohlášením, které zaslala České justici. „Soudcovská unie zcela zásadně odmítá zpochybňování nezávislosti rozhodování soudů a žádá politiky o zdrženlivost v jejich komentářích,“ uvedla mimo jiné republiková rada.
Babiš opakovaně označil kauzu Čapí hnízdo za účelové politické trestní stíhání a naznačil, že jeho případ mohl souviset s pozdějším evropským působením bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Dlouhodobě také tvrdí, že někteří soudci mohou být politicky motivováni. V jeho tvrzení ho podpořila také exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
Podle Heleny Válkové Babišův případ provázela řada procesních pochybení. Pochybuje, zda by se s nimi soudy dokázaly vypořádat v souladu s trestním řádem. „Myslím, že Andrej Babiš, pokud by nebyl v politice, nestál by před trestním soudem,“ uvedla.
Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce soudy jsou a budou nezávislé a žádný politik jejich rozhodování neovlivňuje. „To však neznamená, že jejich rozhodnutí nemohou být předmětem veřejné diskuse. Řada rozhodnutí vyvolává silné emoce, často oprávněně – například v případech ukládání podmíněných trestů pachatelům znásilnění či pohlavního zneužívání,“ uvedl. Podle něj je otevřená debata o fungování justice přirozenou součástí demokratické společnosti.
Mohlo by vás zajímat
Zpochybňování soudců
Soudcovská unie taková tvrzení odmítá. „Zcela zásadně odmítáme zpochybňování nezávislosti rozhodování soudů,“ stojí ve stanovisku. Podle soudců mohou podobné výroky oslabovat důvěru veřejnosti v justici a vytvářet nepřiměřený tlak na soudce.
Na Babišova vyjádření již dříve reagovali i představitelé soudní moci. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy odmítl existenci politických procesů, prezident Soudcovské unie Libor Vávra připomněl, že soudní rozhodnutí mohou mít politické dopady, nikoli však politickou motivaci.
Brzda u jmenování nových soudců
Druhá část prohlášení reaguje na postup ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Ten oznámil, že zpomalí jmenování nových soudců. Odkazuje na plně obsazená místa i rozpočtové dopady.
„V tuto chvíli v podstatě ani nemám možnost někoho jmenovat. Máme desítky uchazečů, kteří byli vybráni, mají se stát soudci, ale my pro ně nemáme žádná místa. A já nevidím důvod, proč bychom měli vybírat další, aby se nám ti lidé hromadili a očekávali – oprávněně – že budou jmenováni, a nakonec se to třeba nestane vůbec nebo až za mnoho let,“ uvedl Tejc pro Českou justici.
Soudcovská unie s tím nesouhlasí. „Hrozí zpomalení soudních řízení, narušení systému plynulé obměny a ztráta připravených kandidátů,“ uvádí Republiková rada. „Lokálně může dojít k nedostatku soudců, zejména na malých soudech.Tam když chybí dva soudci, tak je to malér a nelze tam přesunout soudce odjinud,“ podotkl prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Zároveň podle něj hrozí to, že z justice odejdou lidi, kteří se na roli soudce připravovali.
Unie zdůrazňuje, že stabilní doplňování soudců drží délku řízení pod kontrolou a zachovává odbornou kontinuitu. Pokud ministerstvo jmenování dlouhodobě brzdí, může to podle ní celý systém oslabit.
Varování před unáhlenou reorganizací soudů
Unie kritizuje i plán na slučování části okresních soudů. Ministerstvo počítá se zánikem 20 až 30 procent z nich. Argumentuje úsporami, lepší zastupitelností a větší specializací.
Soudcovská unie však „varuje před unáhlenou změnou organizace soudní soustavy bez důkladné přípravy“ a vyzývá ministerstvo k intenzivní debatě se zástupci justice. „Máme obavy z toho, aby to nešlo tak rychle, že vzniknou chyby, které dopadnou na účastníky řízení,“ uvedl Vávra k avizovanému slučování soudů. „Až se to bude dotýkat řidších regionů, kde jsou nejmenší soudy, musí být k dispozici data, co to bude znamenat,“ řekl prezident Soudcovské unie.
Tejc: Unáhlenost neodpovídá realitě
Tvrzení o „unáhlenosti“ podle ministra Tejce neodpovídá realitě. „Nejedná se o změnu jejího uspořádání ani o oslabování nezávislosti soudů, ale o zvýšení efektivity fungování některých okresních soudů,“ uvedl. Připomněl, že diskuse o úpravě soudní mapy probíhá dlouhodobě a byla vedena i se zástupci Soudcovské unie už na počátku jeho mandátu. „Tehdy byla podpora z jejich strany zřejmá. Pokud dnes zaznívají výhrady, vycházejí zřejmě z neúplných či zkreslených informací,“ dodal.
Jasno zatím není ani o předsedech slučovaných soudů. „Zaniknou funkce všem soudním funkcionářům a bude se to soutěžit znova? A stihne se to? A můžeme soutěžit na předsedu soudu, který ještě neexistuje?“ nastínil Vávra související otázky. Sám by se klonil k přesoutěžení, a ne k pouhému označení jednoho z funkcionářů za nového předsedu.
Praha má přijít o 6 soudů
Jak informovala Česká justice, v první etapě reorganizace chce ministerstvo spravedlnosti výrazně snížit počet okresních soudů ve velkých městech a zrušit některé malé soudy. V Praze má z dnešních deseti obvodních soudů zůstat jen čtveřice – slučovat se mají soudy sídlící ve stejných budovách (např. Praha 4, 6, 8, 9 a 10 do jednoho celku, dále Praha 1 se 7 a Praha 2 se 3). Ve Středočeském kraji se mají spojit soudy Praha-východ a Praha-západ. V Plzeňském kraji se mají sloučit soudy Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany do jednoho Okresního soudu Plzeň. Na jižní Moravě se má spojit Brno-venkov s Městským soudem v Brně.
Zaniknout mají i menší soudy mimo velká města. Pelhřimov se má sloučit s Táborem (část území připadne Havlíčkovu Brodu) a zároveň má skončit pobočka krajského soudu v Táboře. V severních Čechách se má spojit soud v Semilech se soudem v Jablonci nad Nisou, přičemž Semily mají nově přejít pod jiný krajský soud. Změny mají být účinné od roku 2027, přičemž ministerstvo počítá s tím, že slučování může probíhat postupně a některé zrušené soudy budou dočasně fungovat jako pobočky.
Nizozemci se připravovali 7 let
Vávra upozornil na to, že k obdobnému kroku přistoupili Nizozemci, kteří jej ale připravovali sedm let a analyzovali řadu údajů ohledně počtu obyvatel, počtu sporů či budov, které jsou k dispozici. Podle stanoviska musí ministerstvo nejprve vyhodnotit dopady na dostupnost soudní ochrany, délku řízení i pracovní podmínky soudců a zaměstnanců. Teprve poté má smysl o změnách rozhodnout.
Podle ministra budou změny rozloženy do tří etap během tří let. Právě toto časové rozvolnění je podle něj výsledkem jednání s představiteli justice, kteří požadovali dostatek času na organizační, personální i technickou přípravu. O konkrétních parametrech i harmonogramu jednal také s předsedy krajských a vrchních soudů, jejichž připomínky mají být do návrhu zapracovány.
Tejc zároveň považuje debatu za opožděnou. Podle něj je nehospodárné, aby velmi malé soudy s několika soudci měly plné administrativní a manažerské zázemí, včetně funkcí předsedy a místopředsedy. „Otázka efektivity malých soudů měla být řešena už dávno,“ míní.
