Rodiče přihlásili dítě na adresu ve spádovém obvodu školy, aby zvýšili šanci na přijetí. Praha 6 to považovala za účelovou změnu trvalého pobytu a spor skončil u soudu. Z čerstvě zveřejněného rozsudku nyní vyplývá, že obce sice mohou zkoumat, zda dítě ve spádové oblasti skutečně žije, v praxi ale mají jen omezené možnosti. Nemohou například provádět místní šetření v bytě ani jinak ověřovat faktické bydliště uchazečů.
O případu, který kvůli kritickému nedostatku míst v pražských školách a školkách postavil u soudu proti sobě městskou část a magistrát, již Česká justice informovala. Spor se vedl o přijetí žáka, u kterého Městská část Praha 6 namítala účelovou změnu trvalého bydliště. Rodiče ho prý „přestěhovali“ pouze papírově, aby se škola stala pro dítě spádovou. Nyní je k dispozici i rozsudek. Z jeho odůvodnění vyplývá, že zřizovatelé škol mají pro zajišťování důkazů svázané ruce.
Magistrát se hocha zastal
V posuzovaném případu pražský magistrát vyhověl odvolání žáka proti zamítavému rozhodnutí radnice, který poukázal na to, že školský zákon pojem „bydliště“ nezná. Odkazuje se výhradně na „trvalý pobyt“, a to je pouze evidenční údaj. Magistrát námitku rodičů vyslyšel. Zdůraznil, že je především odpovědností zřizovatele, aby zřídil dostatek kapacity v případech, kdy se do školy hlásí více spádových uchazečů, než kolik mohou přijmout.
To, že žák má odlišný trvalý pobyt od svých rodičů, pak podle magistrátu automaticky neznamená, že faktické bydliště není na spádové adrese trvalého pobytu žáka. Není to ani důkaz pro to, že by žák neměl ke spádové oblasti faktický vztah. „Nebylo tedy bez důvodných pochybností prokázáno, že došlo ke zjevnému zneužití práva. Podmiňovat přijetí žáka k základnímu vzdělávání trvalým pobytem jeho zákonného zástupce nelze,“ uzavřeli úředníci školského odboru magistrátu v rozhodnutí, kterým chlapce na školu přijali.
Praha 6 zažalovala magistrát
Dejvická radnice si takový verdikt ale nenechala líbit a podala žalobu. Argumentovala přitom volebním zákonem. U něho i Ústavní soud výslovně uvedl, že trvalý pobyt se má posuzovat jako stav faktický, ne pouze evidenční. Magistrát podle Prahy 6 přehlédl zjevné obcházení zákona a zneužití práva ze strany rodičů žáka.
Do řízení spisové značky 9 A 129/2023 následně přistoupil i sám školák. V zastoupení svých rodičů soudu napsal, že ačkoliv škola deklarovala kapacitu 82 žáků, ve skutečnosti ve školním roce 2023/24 nastoupilo jen 80 dětí. Tím pádem nemohl být nikdo krácen na svých právech. Vylučování dětí jen na základě jejich odlišného trvalého pobytu od jejich rodičů považoval za diskriminační.
Skutečný stav nemáte jak ověřit, vzkázal soud
Pražský městský soud v čerstvě publikovaném rozsudku označil praxi s přijímáním žáků na Praze 6 jako neudržitelnou. Úřad totiž vylučování dětí s účelově změněnou adresou podle soudu prováděl jen na základě domněnek, které „v souladu se stávajícími zákonnými možnostmi ani nemohl sám ověřit, neboť není nadán oprávněním provádět domovní prohlídky či místní šetření v místě trvalého pobytu uchazeče či jeho zákonných zástupců,“ uvedli soudci.
Upozornili také, že s přihlédnutím k zákazu diskriminace by případné další prověřování musel úřad provádět buď u všech uchazečů, nebo u žádného.
Mohlo by vás zajímat
Jeden trvalý pobyt, více bydlišť
„Prvostupňový orgán v přijímacím řízení neprokázal (ani se o to nepokusil), že by zákonní zástupci žáka změnili jeho místo trvalého pobytu těsně před podáním žádosti o přijetí a že by změna byla vedena nepoctivým účelem zařazení dítěte mezi tzv. spádové uchazeče,“ smetl žalobu městský soud.
Zopakoval také, že v kontextu školského zákona je místo trvalého pobytu pouze evidenčním údajem. Občané nemají povinnost se na tomto místě fakticky zdržovat ani přihlásit se tam, kde skutečně bydlí. Nic přitom nebrání, aby měl člověk bydliště na více místech současně.
