Učitel může být při výkonu své profese osobou veřejného zájmu a musí počítat s vyšší mírou veřejné kontroly. Nejvyšší soud odmítl dovolání Martiny Bednářové a potvrdil, že média mohla informovat o její výuce jako o věci veřejného zájmu. O rozhodnutí Českou justici informovala mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.
Spor se týkal článku serveru Seznam Zprávy z dubna 2022, který popisoval výuku Bednářové o válce na Ukrajině. Podle článku při hodině sdělovala žákům nepravdivé informace, mimo jiné že „v Kyjevě se nic neděje“ a zpochybňovala zpravodajství České televize. Žáci část výuky tajně nahráli a záznam se dostal k vedení školy i médiím.
Server zveřejnil jméno učitelky, její fotografii, název školy i část audiozáznamu. Pedagožka se následně domáhala ochrany osobnosti. Požadovala odstranění údajů, omluvu a milion korun jako zadostiučinění.
Soudy její žalobu zamítly a Nejvyšší soud jejich závěry potvrdil. Zdůraznil, že pedagog při výkonu své profese podléhá veřejné kontrole, zejména pokud se výuka týká významných společenských otázek.
Zveřejnění kryla zpravodajská licence
Nejvyšší soud konstatoval, že zveřejnění jména, podobizny i části zvukového záznamu bylo v daném případě oprávněné. Opíralo se o zpravodajskou licenci podle občanského zákoníku.
„V projednávané věci se mediální kritika týkala výlučně profesní činnosti žalobkyně při výuce, opírala se o pravdivý skutkový základ prokázaný audiozáznamem a sledovala informování veřejnosti o otázce veřejného zájmu,“ uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková. Soud zároveň zdůraznil, že zveřejněné materiály nebyly prezentovány ponižujícím ani nepřiměřeným způsobem.
Mohlo by vás zajímat
Střet práv: osobnost vs. svoboda projevu
Nejvyšší soud připomněl, že při střetu práva na ochranu osobnosti a svobody projevu je vždy nutné posuzovat konkrétní okolnosti případu. V tomto případě převážil veřejný zájem na informování o obsahu výuky.
Kritika se podle soudu týkala výhradně profesní činnosti učitelky a vycházela z ověřitelného skutkového základu. Za těchto okolností bylo zveřejnění údajů legitimní.
Případ skončil i trestem
Kauza měla i trestní rovinu. Městský soud v Praze Bednářové pravomocně uložil sedmiměsíční podmíněný trest za ospravedlňování ruských válečných zločinů. Součástí rozsudku je také tříletý zákaz pedagogické činnosti a povinnost absolvovat kurz mediální gramotnosti.
Podle soudů při výuce zpochybňovala například masakr v Buči a prezentovala ruskou invazi jako omluvitelný krok. Soud označil její jednání za šíření nepravdivých informací vůči žákům. Bednářová jakékoliv pochybení dlouhodobě odmítá a tvrdí, že byla postihována za své názory.
