Skupina senátorů navrhla doplnit Listinu základních práv a svobod o právo na hotovostní platby. Do Ústavy pak hodlají zakotvit, že českou měnou je koruna česká. Senátoři také chtějí, aby nikdo nebyl veřejnou mocí nucený k elektronické komunikaci. Postupující nátlaková digitalizace je v rozporu s Listinou, nedůstojná a frustrující pro lidi bez počítačů, chytrých telefonů nebo schopností. Digitální platby a komunikace nezaručují soukromí.
Senátní návrh ústavního zákona předkládají senátoři Daniela Kovářová (nestraník), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Michael Canov (SLK), Zdeněk Hraba (nestraník), Jiří Vosecký (SLK) a další. Návrh má Česká justice k dispozici.
Do Listiny základních práv a svobod navrhují doplnit dva odstavce. Podle prvního má „každý právo na život nezávislý na digitálních službách a nikdo nesmí být veřejnou mocí nucen k využívání elektronické komunikace“. Druhý odstavec pak říká, že „hotovostní platby lze omezit jen zákonem z důvodu veřejného zájmu“.
Do Ústavy pak chtějí senátoři doplnit větu: „Měnou České republiky je koruna česká.“
Digitalizace pod nátlakem bere důstojnost
Návrh podle senátorů reaguje na postupující a často vynucenou digitalizaci. „Tato často svévolně, a to i nátlakovou cestou, nicméně i často formou zákona, nařizuje občanům pouze digitální formu komunikace,“ upozorňují senátoři v důvodové zprávě.
Stát by podle nich měl respektovat „právo na zachování lidské důstojnosti“. Existují lidé, kteří ani „nemají, nebo nechtějí mít k dispozici vysoce sofistikované elektronické přístroje jinak obvyklého moderního charakteru“.
Jde o počítače či chytré telefony nezbytné pro takové formy komunikace. „Jiné skupiny občanů také nejsou schopny elektroniku rutinně ovládat a jsou odkázány na pomoc jiných osob,“ odůvodňují svůj návrh senátoři. „Vidím kolem sebe, že občané chtějí platit hotovostí a chtějí mít možnost výběru, jestli budou s orgány státu komunikovat poštou, osobně nebo digitálně,“ říká senátorka Daniela Kovářová, která ústavní změny iniciovala. „Lidé se obávají tlaku ze strany Evropské unie a zavedení digitální měny. Proto volají po ústavní ochraně.“
Mohlo by vás zajímat
Vynucená digitalizace působí duševní strádání
Navíc, jakékoli ex lege nucení všech soukromých osob k používání digitální a elektronické formy komunikace se státem úřady i obcemi „způsobuje některým skupinám osob i duševní strádání, frustraci, fobii a nervozitu, ba dokonce i újmu na jejich důstojnosti,“ uvádí senátoři v důvodové zprávě.
Lidskou důstojnost chrání rovněž Listina a jakékoli nucení k digitální komunikaci a k pořízení počítačů a telefonů jí odporuje. Článek 11 Listiny zakotvuje právo na majetek a s ním právo rozhodování o něm podle svého uvážení.
Z podstaty vylučuje listovní tajemství
Dále senátoři v důvodové zprávě senátoři odkazují na debatu o ochraně soukromí, která probíhá ve státech Evropské unie. S tím podle nich souvisí „právo na život mimo komunikační sítě a platformy, jakož i právo na zachování možnosti hotovostních plateb“.
Digitální komunikace podle senátorů nezaručuje právo na soukromí a ze své podstaty vylučuje zachování listovního tajemství. To je přitom garantováno také Listinou práv a svobod. Cílem návrhu je proto zajištění výběru mezi digitální a nedigitální cestou komunikace se státem, a to lidem i právnickým osobám. Například osobně nebo poštou, dávají senátoři příklady.
Navrhovaná úprava podle nich dopadá do vztahu mezi občanem a státem, státními korporacemi, obcemi, a kraji. Netýká se soukromých vztahů. V nich si subjekty mohou podle senátorů svobodně dohodnout formu komunikace včetně elektronické.
Česká koruna zachová suverenitu
Zakotvení české koruny jako platidla v Ústavě pak „upevňuje pozici ČNB v bankovním a monetárním systému České republiky, jakož i ve vztahu k hospodářské politice vlády“. Měnová politika tím přispívá stabilitě cenové, což je současná hlavní funkce ČNB, upozorňují senátoři.
„Předkládaná změna reaguje taktéž na celospolečenskou diskusi o nutnosti ústavní ochrany koruny české jako zákonného platidla, a tím i zachování podstatného znaku suverenity, tedy autonomní, samostatné měnové politiky českého státu a jeho veřejnoprávního a ústavně nezávislého reprezentanta,“ uvádějí senátoři.
Pro ústavní zákon je třeba ústavní většina
Schvalování ústavních zákonů a změn Ústavy je podmíněno souhlasem Parlamentu ČR a Senátu ČR. Aby došlo ke schválení, musí pro návrhy hlasovat 3/5 většina všech poslanců, což je 120 poslanců.
V Senátu pak musí hlasovat pro 3/5 přítomných senátorů. Ústavní zákon nelze přehlasovat a prezident ho nemůže vetovat.
