Děti s mentálním postižením čelily podle dostupných zjištění bití, ponižování i zanedbávání péče – a přesto policie případ odložila jen jako přestupek. Ústavní soud nyní nařídil kauzu znovu otevřít a konstatoval porušení práva na účinné vyšetřování.

Ústavní soud zrušil postup policie i státního zastupitelství, které případ původně odložily do přestupkového řízení. Podle soudu byla jejich rozhodnutí nedostatečně odůvodněná. „Nedostatečnost jejich odůvodnění je takové intenzity, že by vyžadovala zásah Ústavního soudu pravděpodobně v jakékoliv trestní věci dotýkající se lidských práv,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Svatoň.

Soud zároveň zdůraznil, že v tomto konkrétním případě byly nároky na kvalitu vyšetřování ještě vyšší. „Předmětná trestní věc je však značně specifická, čímž nároky na řádné odůvodnění neklesají, ale naopak rostou,“ stojí v nálezu.

ÚS poukázal na zvláště zranitelné postavení stěžovatele. „Je důležité, že soud položil důraz na otázku zranitelnosti. Stěžovatelem bylo dítě s těžkým zdravotním znevýhodněním v ústavní péči,“ uvedl advokát Maroš Matiaško.

Zranitelné oběti a závažná podezření

Ústavní soud upozornil na mimořádně zranitelné postavení obětí. Šlo o děti s vážným mentálním postižením, které byly plně odkázané na péči zařízení. Podle soudu navíc existovala závažná a dlouhodobá podezření na nevhodné zacházení, a to nejen ze zprávy ombudsmana, ale i z policejního spisu.

Popisované jednání zahrnovalo fyzické i psychické násilí. Konkrétně šlo například o bití, tahání za vlasy, používání vulgárních výrazů nebo zanedbávání hygieny klientů.

„Nejednalo se jen o tohoto klienta, ale o atmosféru v daném zařízení, o meziklientské násilí, které tam bylo tolerováno. Atmosféra v zařízení byla hodně problematická, vytvářela prostor pro beztrestnost a ospravedlňování násilí vůči klientům, dětem s těžkým zdravotním znevýhodněním,“ popsal Matiaško.

Policie neřešila odpovědnost zařízení

Další zásadní pochybení soud vidí v tom, že se orgány nezabývaly možnou trestní odpovědností samotného zařízení ani jeho zřizovatele. „Nelze vyloučit trestní odpovědnost zařízení z pouhé skutečnosti, že jeho čtyři konkrétní zaměstnanci se dlouhodobě dopouštěli ‚pouze‘ jednání kvalifikovaného jako přestupky,“ uvedl Ústavní soud.

Podle něj tedy nestačí hodnotit jednání izolovaně u jednotlivých zaměstnanců, ale je nutné posoudit i možné systémové selhání.

Mohlo by vás zajímat

Ombudsman: nutná byla zásadní změna

Na problematické poměry v Domově pod lípou upozornil už v roce 2022 ombudsman Stanislav Křeček. Jeho kancelář zařízení navštívila a následně podala trestní oznámení.

Ve své zprávě nepožadovala jen dílčí nápravu, ale zásadní změnu fungování zařízení. Středočeský kraj poté odvolal ředitele domova a přislíbil transformaci.

Případ se vrací na začátek

Policie se věcí zabývala až do roku 2024, nakonec ji ale odložila do přestupkového řízení. Podle ní se čtyři zaměstnanci dopustili fyzického a psychického násilí, které však nedosahovalo intenzity trestného činu. Tento závěr potvrdilo i státní zastupitelství. Jeden z klientů proto podal ústavní stížnost, se kterou nyní uspěl.

Ústavní soud nyní nařídil, aby se policie případem znovu zabývala a odstranila vytknuté nedostatky. Vyšetřování tak bude pokračovat znovu v trestní rovině.