Stát mění ochranu komunikace advokáta s klientem. Protože svět není ideální, říká náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka. Ukazuje to dosavadní absence právní úpravy i porušení práv v případu pěti českých obhájců u Evropského soudu pro lidská práva. Novela trestního řádu ale zůstala na půl cesty, míní předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná. Vynětí komunikace ze spisu se týká jen obhájce a obviněného v dané trestní věci. Ministerstvo se tím bude vážně zabývat, vzkazuje Zdeněk Koudelka.
Čerstvý návrh novely trestního řádu reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Černý a spol. v. ČR, uznává resort spravedlnosti. Štrasburk loni v prosinci rozhodl, že advokát, kterému policie zajistila komunikaci s klienty a vložila ji do jiného případu, se na území českého státu žádným způsobem nedomohl přezkumu ani nápravy.
Zákon stále neřeší vynětí důvěrné komunikace
S tím souhlasí předsedkyně České advokátní komory (ČAK) Monika Novotná: „Tato krátká novelizace je reakcí na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Černý a ostatní proti České republice.“
V něm soud vytkl České republice, že její právní řád neobsahuje dostatečně jasný a předvídatelný procesní postup, který by řešil vynětí privilegované komunikace mezi advokátem a klientem z trestního spisu. Ministerstvo spravedlnosti se nyní snaží o legislativní nápravu, uvedla Monika Novotná pro Českou justici.
Koudelka: Situace nastat neměla, ale nastala
O průlomovém rozhodnutí stížnosti, kterou zastupoval ve Štrasburku advokát a nynější náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka, Česká justice podrobně informovala.
„Text připravilo oddělení trestní legislativy. Jde o procesní nástroj ochrany k již platnému § 35a. Situace uvedená v § 35b by při důsledné ochraně důvěrné komunikace zakotvené v § 35a orgány činnými v trestním řízení neměla nastat. Protože však svět není ideální, navrhovaný § 35b směřuje na situaci, která by sice nastat neměla, ale nastala, když byla důvěrná komunikace založena do spisu. Nově je navržený procesní postup, jak zajistit nápravu,“ uvedl nyní Zdeněk Koudelka na dotaz České justice.
Ani lednová novela návrh a nápravu neposkytla
Podle důvodové zprávy k novele trestního řádu došlo v mezidobí už k jedné významné novele. Od letošního ledna obsahuje trestní řád předmětné ustanovení § 35a o ochraně důvěrnosti komunikace obviněného s obhájcem. A to včetně výjimky z této ochrany, pokud obsahem komunikace není poskytování právních služeb.
Na toto ustanovení podle ministerstva spravedlnosti ale zatím nenavazuje konkrétně stanovený postup návrhu na odstranění důvěrné komunikace ze spisu. Chybí i účinný prostředek nápravy, pokud takovému návrhu orgán činný v trestním řízení nevyhoví. Orgány mají povinně takovou komunikaci samy ze spisu vyjmout i bez návrhu, uvádí spravedlnost. V tomto smyslu proto navrhuje správní úpravu doplnit.
Mohlo by vás zajímat
Nově o vyjmutí rozhodne policie či soud
Podle nového návrhu se osoby jmenované v předešlé novele trestního řádu v ustanovení 35a návrhem domohou toho, aby jejich důvěrná komunikace s advokátem byla ze spisu vyjmuta. „V návrhu je třeba označit tuto listinu nebo záznam a uvést, kde se nachází. O takovém návrhu rozhodne v přípravném řízení policejní orgán a v řízení před soudem předseda senátu,“ stojí v novém ustanovení § 35b.
Pokud návrhu orgány vyhoví, zajistí, aby se nikdo nepovolaný s komunikací neseznámil nebo ji nezničil. Týká se to i elektronické komunikace.
Monika Novotná: Stále jen na půli cesty
Podle předsedkyně České advokátní komory Moniky Novotné se ale takto formulovaný návrh vztahuje jen na komunikaci obhájce a obviněného nebo podezřelého s advokátem v dané trestní věci.
„Navrhované ustanovení zůstalo podle mě jen na půli cesty. Upravuje totiž vynětí privilegované komunikace z trestního spisu jen v návaznosti na § 35a, tedy použije se pro komunikaci mezi advokátem a podezřelým (a to jen v dané trestní věci) a obhájcem a obviněným,“ vysvětluje Monika Novotná.
Rozsudku Černý a spol. v. ČR novela nevyhoví
Podle Moniky Novotné byla ale situace v případu Černý a spol. v. Česká republika jiná. „Rozsudek ESLP se však týkal toho, že advokáti žádali, aby z trestního spisu byla vyňata jejich komunikace s klientem, která s předmětnou věcí vůbec nesouvisela. Obávám se proto, že rozsudku ESLP navržená novelizace zcela nevyhovuje,“ upozorňuje předsedkyně ČAK.
Nadto podle ní není nijak chráněná komunikace např. mezi poškozeným a jeho advokátem. Proto by mělo být dopracované jak ustanovení § 35a, tak i upraven návrh § 35b. „V návrhu je také zapotřebí technicky upravit v § 35b odst. 2, pokud jde o přístup tlumočníka k chráněné komunikaci,“ dodává Novotná.
A co poškozený? Znalec? Tlumočník?
Na Moniku Novotnou návrh působí tak, že tlumočník má přístup k originálu listiny při ověření prostřednictvím originálu, že nedošlo k nepřípustnému zásahu do kopie.
„Což je nonsens, to se vztahuje nepochybně jen na znalce, a na druhé straně zde chybí vymezený zákonný důvod, proč by se měl s listinou seznámit tlumočník,“ namítá k návrhu novely předsedkyně ČAK.
Ministerstvo je připravené na připomínky
Ministerstvo spravedlnosti s nedostatečností návrhu souhlasí. Novelou v tuto chvíli sleduje nezbytné provázání obou ustanovení o ochraně privilegované komunikace. Širší dopady judikatury Evropského soudu pro lidská práva si uvědomuje.
Proto předpokládá, že následně legislativně (v rámci předpisů ve své gesci) vyřeší další s tím spojené otázky. Zejména pokud jde o vymezení okruhu subjektů, jejichž komunikace je chráněná, uvádí k tomu spravedlnost.
„Návrh je v připomínkovém řízení. Budou-li připomínky obsahující zlepšení navrženého textu, ministerstvo spravedlnosti se jimi bude vážně zabývat,“ odpověděl České justici také Zdeněk Koudelka.
