Měli by Češi rozhodovat o eutanazii přímo u volebních uren? Nebo o tom, zda mohou děti používat sociální sítě? Právě takové otázky by mohlo v budoucnu řešit celostátní referendum. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se dohodla na posledním sporném parametru připravovaného ústavního zákona. Aby byl výsledek referenda platný a závazný, bude muset návrh podpořit nejméně 35 procent všech oprávněných voličů.

„Shodli jsme se konečně na tom referendu,“ uvedl v pondělí po jednání koaličních lídrů předseda SPD Tomio Okamura.

Podle něj bude hlasování platné a závazné tehdy, pokud s navrženou otázkou vysloví souhlas alespoň 35 procent všech oprávněných voličů. Právě výše kvóra byla posledním parametrem, na kterém se ANO, SPD a Motoristé dosud nedokázali shodnout. Stanovenou hranici označil Okamura za kompromis. SPD podle něj prosazovala nižší kvórum, které by více motivovalo občany k účasti na rozhodování. Strana ale nechtěla další debatu o referendu v rámci koalice prodlužovat.

Návrh nyní zamíří do legislativního procesu. Zabývat se jím bude také sněmovní komise pro ústavu. Okamura předpokládá, že další diskuse o podobě zákona proběhne během druhého čtení v Poslanecké sněmovně.

Pro schválení bude potřeba i opozice

Přestože se koalice na parametrech referenda shodla, jeho přijetí zůstává nejisté. Protože jde o ústavní zákon, bude nutný souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Ve Sněmovně by vláda potřebovala nejméně 120 hlasů. ANO, SPD a Motoristé jich mají dohromady 108.

Právě požadavek na širokou politickou shodu považuje za jednu z hlavních překážek ústavní právník Ondřej Preuss. V rozhovoru pro Českou justici připomněl, že i relativně umírněné návrhy celostátního referenda v minulosti opakovaně narážely zejména v Senátu. Podle něj totiž platí, že „bez předjednaného kompromisu v Senátu ústavní zákon nevznikne“.

Referendum může rozdělovat společnost

Zákon o všeobecném referendu má vytvořit trvalý mechanismus pro celostátní hlasování občanů o vybraných otázkách. Vláda už dříve uvedla, že předmětem referenda nebude členství České republiky v Evropské unii ani v NATO. Premiér Andrej Babiš v minulosti jako příklady témat zmínil například eutanazii nebo pravidla pro užívání sociálních sítí dětmi.

Podle Preusse může referendum zvýšit zájem veřejnosti o politické dění a posílit legitimitu některých rozhodnutí. Současně však upozorňuje na významná rizika. Referenda podle něj převádějí složité společenské a politické otázky na jednoduché odpovědi, když „mají tendenci zjednodušovat složité problémy na otázky typu ano–ne“.

Mohlo by vás zajímat

Právník zároveň varuje, že veřejná debata se při referendech může zjednodušovat a vyhrocovat. Podle něj se totiž „politická témata redukují na slogany, emoce a moralizující kampaně“, což může vést k polarizaci společnosti a oslabování schopnosti hledat kompromisy.

Švýcarsko funguje, Slovensko je opatrnější příklad

Dalším rizikem je podle Preusse možnost, že politici přenesou odpovědnost za složitá nebo nepopulární rozhodnutí na samotné voliče. Referendum tak může fungovat nejen jako nástroj přímé demokracie, ale také jako prostředek, kterým se volení zástupci vyhnou politické odpovědnosti.

Zastánci všeobecného referenda často poukazují na Švýcarsko, kde jsou celostátní hlasování běžnou součástí politického systému. Podle Preusse však tamní model stojí na dlouhodobě budované politické kultuře, jasných pravidlech a vysoké občanské participaci.

Naopak slovenská zkušenost je podle něj podstatně rozporuplnější. Mnohá referenda tam skončila neplatností kvůli nízké účasti a institut se často stal součástí politických střetů. Právě nastavení pravidel a mantinelů proto bude jedním z hlavních témat debaty o podobě českého zákona.