Zpětné snížení platů státních zástupců od loňského ledna může být protiústavní. K takovému závěru dospěl Obvodní soud pro Prahu 1. Kvůli jedné z platových žalob se v květnu obrátil na Ústavní soud a navrhl zrušení části letošní platové novely. Soud přitom nezpochybnil samotnou výši platů státních zástupců. Vadí mu ustanovení, které nová pravidla vztáhlo i na období před účinností zákona.
Návrh podal soudce David Štamberk v řízení o žalobě státního zástupce, který požaduje doplacení 18 tisíc korun za únor a březen 2025. Podle soudu nikdo nezpochybňuje skutkový stav. Žalobce dostal za leden 2025 plat vypočtený z tarifního platu 151 400 korun. Za únor a březen už mu zaměstnavatel vypočetl plat z tarifního platu 142 400 korun. Žalob podalo loni více státních zástupců.
Soud napadl pouze retroaktivitu
Obvodní soud zdůraznil, že neusiluje o zrušení ustanovení, které stanovilo novou platovou základnu státních zástupců. Napadá pouze článek IV zákona č. 57/2025 Sb. Ten rozšířil nová pravidla už na období od 1. ledna 2025, přestože zákon vyšel ve Sbírce zákonů až 6. března a účinnosti nabyl o den později.
Spor souvisí s platovou novelou vlády Petra Fialy. Sněmovna ji schválila v březnu 2025 navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Novela obsahovala přechodné ustanovení, podle něhož se nová pravidla pro výpočet platů soudců a státních zástupců použila zpětně už od 1. ledna 2025. „Jinými slovy, zákonodárce výslovně stanovil, že nová právní úprava se použije na období, které již uplynulo,“ uvádí soud.
Právě v tom vidí rozpor s ústavním pořádkem. Podle návrhu jde o takzvanou pravou retroaktivitu, kdy nová právní norma zpětně mění právní následky skutečností, které nastaly ještě před jejím přijetím. „Právě to je podstata pravé retroaktivity. Nová právní norma spojuje s právními skutečnostmi, které nastaly před jejím vyhlášením a účinností, jiné právní následky, než jaké s nimi spojoval právní stav dosavadní,“ stojí v návrhu.
Jiná argumentace než u soudců
Soud současně upozornil, že nestaví svůj návrh na stejné argumentaci jako Ústavní soud v případech soudcovských platů. Připomněl, že důvody neústavnosti, o které se opírá judikatura týkající se soudců, nelze automaticky přenášet na státní zástupce. „Důvodem podání předmětného návrhu je toliko její retroaktivní účinek,“ konstatuje soud.
Návrh proto opírá především o princip právního státu, zákaz pravé retroaktivity, ochranu právní jistoty a legitimního očekávání.
Stát podle soudu změnil pravidla až po vykonané práci
Podle návrhu vykonával žalobce svou práci v lednu, únoru i části března 2025 v době, kdy nová platová základna ještě neexistovala. Teprve poté vstoupila v účinnost úprava, která jeho odměňování změnila zpětně.
Soud odmítl argument, že na věci nic nemění splatnost platu až po vykonání práce. „Splatnost platu není totožná s otázkou, podle jakých hmotněprávních pravidel se plat určuje. Zákonodárce může pravidla odměňování pro futuro změnit, nemůže je však bez ústavně přijatelného důvodu měnit zpětně k tíži adresáta za práci již vykonanou,“ uvádí návrh.
Podle soudu navíc zákon nenabízí žádný mimořádný důvod, který by takový zásah ospravedlnil. „Nejde o úpravu ve prospěch dotčených osob, nýbrž o úpravu, která jejich majetkové postavení zpětně zhoršuje,“ konstatuje soud.
Soud odkazuje i na právo na spravedlivou odměnu
Vedle principu právního státu soud argumentuje také článkem 28 Listiny základních práv a svobod, který zaměstnancům zaručuje právo na spravedlivou odměnu za práci. Podle návrhu napadené ustanovení „nezměnilo pravidla odměňování jen do budoucna“, ale „zpětně zasáhlo do určení platu za období, v němž již byla práce vykonána“.
Soud proto dospěl k závěru, že článek IV zákona odporuje nejen principům právního státu, ale i právu na spravedlivou odměnu za práci.
Mohlo by vás zajímat
Unie státních zástupců žaloby podpořila
Unie státních zástupců loni podpořila podávání žalob na doplacení platů za část let 2024 a 2025. Upozorňovala mimo jiné právě na to, že platy za únor a březen 2025 určil zpětně účinný zákon. Současně avizovala, že jednou z možných cest může být předložení sporné otázky Ústavnímu soudu.
Právě to se nyní stalo. Pokud Ústavní soud návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 vyhoví, zruší pouze ustanovení o zpětné účinnosti zákona. Samotnou platovou základnu státních zástupců ponechá beze změny.
