Doživotně odsouzený vrah Pavel Nárožný, který si stěžoval na věznici Mírov, se tam chce zase vrátit. Převoz do věznice Bělušice má totiž za odvetu, protože se považuje za oznamovatele špatného zacházení. V Bělušicích není internet ani lékař. Advokát mu zůstal 300 kilometrů daleko a přišel i o možnost práce. Umístěný je údajně mezi násilníky, vyděrače a narušené osoby. Nárožný, který je uvězněný za vraždu otce a nevlastní matky, u soudu částečně uspěl.

O jeho kasační stížnosti, týkající se poměrů ve věznici Mírov, rozhodoval Nejvyšší správní soud (NSS) už letos v únoru. Česká justice o případu informovala.

Nyní si Nárožný stěžuje, že byl z pomsty eskortován do věznice Bělušice. Přemístění má za nezákonný zásah. Nezákonnost měla podle něj spočívat „v tom, že ze strany věznice šlo o odvetné opatření ve smyslu zákona o ochraně oznamovatelů,“ uvedl ke svému přesunu.

Převoz ve 4 ráno 300 km na západ

Jeho eskorta začala ve 4 hodiny ráno. Vězně bez předchozího upozornění přemístili 300 km na západ od všech blízkých, aniž by informovali jeho blízké, shrnul obsah žaloby o jedenácti bodech městský soud.

Městský soud v Praze žalobu vyhodnotil jako stížnost na eskortu a proces přemístění a zamítl ji. S tímto závěrem se neztotožnil Nejvyšší správní soud. Podle NSS stěžovatel uvedl řadu dalších tvrzení a městský soud ho měl přinejmenším vyzvat k jejímu doplnění. Proto usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Odvlečený od právníků i internetu

Nárožný dále soudu napsal, že k jeho eskortě došlo v době, kdy studoval spis ve své trestní věci. Jeho přesunutí do jiné věznice tak má i ten efekt, že byl „odvlečen“ 300 km od drtivé většiny svých obhájců.  Jde proto o zřejmý zásah do jeho práva na obhajobu.

Současně mu byla odňata možnost využití pilotního projektu internetu ve výkonu trestu. „Na Mírově k internetu přistupoval 20 minut týdně, v Bělušicích mu však není dostupný,“ cituje NSS ze stížnosti.

Nárožný si stěžuje, že ho z pomsty přemístili do věznice Bělušice. Ilustrační foto: Vězeňská služba ČR

Mezi násilníky, žebráky a vyděrači

Vězeň nezákonnost zásahu dovozuje i z toho, že v Bělušicích byl umístěn do napůl volného oddílu společně se zhruba třiceti „velmi narušenými odsouzenými“. Někteří z nich jsou stíháni za násilnou trestnou činnost proti jiným odsouzeným.

Dochází tam prý k nevyžádaným návštěvám, různým excesům, vydírání, žebrání či okrádání. „Ve Věznici Mírov je režim vůči prvotrestaným vězňům mnohem přívětivější,“ cituje ho soud.

Mohlo by vás zajímat

Zůstal bez lékaře a bez práce

To pořád není všechno. Podle žaloby byl odvezen „od funkčních zdravotních služeb a již domluvených vyšetření a léčení“ do věznice, kde není lékař. Dostupný tam není podle Nárožného ani zubař či specialisté.

Ve Věznici Mírov se ucházel o práci. Už absolvoval vstupní pohovor pro zařazení na pracoviště call centra. Místo nástupu do práce ho však odvezli do severních Čech, kde je možnost práce problematická.

Co z toho je konkrétně nezákonné?

Jednání veřejné správy spočívajícím v přemístění odsouzeného z jedné věznice do druhé se Nejvyšší správní soud zabývá opakovaně. Podle NSS v nyní projednávané věci rozhodně nelze s jistotou říci, že stěžovatel brojí pouze proti „procesu“ přemístění do jiné věznice, jak to vyhodnotil městský soud.

Žaloba podaná v době, kdy vězeň stále pobýval v Bělušicích, ale podle NSS neobsahovala konkrétní vymezení nezákonného zásahu či nezákonných zásahů konkrétních správních orgánů. Vězeň v ní pouze popisuje okolnosti „procesu“ přemístění a poukazuje též na „výsledek“ přemístění.

Soud chce fakta a návrh místo lamentování

V petitu se vězeň domáhá určení nezákonnosti samotného přemístění, navrhl i petit zadržovací. Z takto koncipovaného žalobního petitu ale nelze podle Nejvyššího správního soudu jednoznačně vyvodit, že jde o určovací žalobu.

V dané situaci bylo tudíž nepochybně namístě, aby městský soud stěžovatele s náležitým poučením vyzval k upřesnění žaloby. Aby z ní bylo jednoznačně patrné, jaké (či jaká) konkrétní jednání jako nezákonný zásah napadá.

Stěžovatel má ujasnit, v čem přesně nezákonné jednání spočívalo, kdy k němu došlo a jakému správnímu orgánu je přičítá a čeho se konkrétně domáhá. „Protože tímto způsobem městský soud nepostupoval, Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení,“ uzavřel Nejvyšší správní soud.