Z milionového nároku na náhradu škody zůstalo v dohodě o vině a trestu jen 100 tisíc korun. Chyby si nevšimla státní zástupkyně ani soud. Muž, kterému pachatel ukradl dodávku Volkswagen Transporter i věci uložené uvnitř, navíc nedostal reálnou možnost se bránit. Ústavní soud nyní vytkl Krajskému soudu v Plzni, že jeho nárok řádně nepřezkoumal, a rozhodnutí zrušil.
Muž přišel o dodávku Volkswagen Transporter i řadu věcí, které v ní měl uložené. Podle orgánů činných v trestním řízení mu vznikla škoda nejméně 663 460 korun. Od začátku proto požadoval náhradu škody ve výši jednoho milionu korun. Když však státní zástupkyně sjednávala s obviněným dohodu o vině a trestu, objevila se v ní částka pouze 100 tisíc korun.
Okresní soud v Tachově následně dohodu schválil. Obviněnému uložil tříletý nepodmíněný trest a poškozenému přiznal právě jen 100 tisíc korun. Se zbytkem nároku ho přitom ani neodkázal do občanskoprávního řízení.
Muž se proto odvolal. Namítal, že žádal milion korun, zatímco soud mu přiznal pouze desetinu. Poukazoval také na to, že jeho advokátovi nebyly doručovány písemnosti a nebyl vyrozuměn o jednáních, na nichž mohl hájit jeho práva.
Z milionu se stalo sto tisíc
Až v řízení před Ústavním soudem státní zástupkyně připustila, že při přípravě dohody došlo k omylu. „Při přípravě podkladů převzala nesprávný údaj o částce, kterou stěžovatel uplatnil,“ popsal Ústavní soud.
Státní zástupkyně se domnívala, že muž požaduje pouze 100 tisíc korun, nikoliv milion. „Tento nesprávný údaj, který neodpovídal ani uplatněnému nároku, ani skutečně zjištěné škodě, byl vtělen do dohody o vině a trestu,“ uvedl soud.
Situaci podle ústavních soudců zhoršilo i to, že orgány činné v trestním řízení opomněly komunikovat s advokátem poškozeného. Ten nebyl vyrozuměn ani o jednání o dohodě o vině a trestu, ani o veřejném zasedání soudu. Muž se tak o návrhu dohody dozvěděl až v den, kdy soud rozhodoval.
Mohlo by vás zajímat
Soudy musí chránit i práva poškozených
Nález se věnuje širší otázce postavení poškozených při schvalování dohod o vině a trestu. Ústavní soud připomněl, že právo na soudní ochranu nesvědčí pouze obviněným, ale i poškozeným. „Právo na soudní ochranu svědčí v trestním řízení nejen obviněnému z trestného činu, ale také poškozenému, který se v adhezním řízení domáhá náhrady újmy, jež mu byla trestným činem způsobena,“ uvedl soud.
Podle soudců mají trestní soudy povinnost usilovat o to, aby byl nárok poškozeného vypořádán už v trestním řízení. „Pokud pro určení výše náhrady újmy není třeba dalšího dokazování, které by podstatně protáhlo trestní řízení, pak trestní soud o nároku rozhodnout musí, jinak poruší právo poškozeného na soudní ochranu,“ zdůraznil Ústavní soud.
Krajský soud podle ÚS rezignoval na přezkum
Krajský soud v Plzni sice uznal, že okresní soud pochybil, když poškozeného neodkázal se zbytkem nároku do civilního řízení, podle Ústavního soudu ale problém nevyřešil. „Odvolací soud zcela rezignoval na přezkum správnosti výroku o náhradě škody,“ uvedl Ústavní soud.
Podle něj se krajský soud vůbec nezabýval otázkou, proč muži nebyla přiznána alespoň částka 663 460 korun, která byla doložena odbornými vyjádřeními a kterou obviněný při sjednávání dohody nerozporoval.
Případ se vrací do Plzně
Ústavní soud proto zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni. Ten se bude muset nárokem poškozeného zabývat znovu a posoudit, zda byl dostatečně prokázán a v jakém rozsahu mu má být náhrada škody přiznána.
Nález zároveň navazuje na předchozí judikaturu Ústavního soudu, podle níž ochrana práv poškozených nesmí ustoupit ani v případech, kdy je trestní věc ukončena dohodou o vině a trestu.
