Ústavní soud zamítl návrh skupiny 32 senátorů, kteří chtěli zrušit část zákona o rozpočtovém určení daní. Podle soudu není systém sice ideální, právo krajů na samosprávu ale neporušuje, plyne z jeho nálezu.

Soudce zpravodaj Jiří Přibáň zdůraznil, že v otázce daní a daňových zákonů zůstává soud tradičně zdrženlivý. „Ústavnímu soudu obecně nepřísluší tuto problematiku posuzovat, jelikož je v dispozici zákonodárného sboru, jehož složení odráží výsledek svobodné a volné soutěže politických sil,“ uvedl Přibáň. Soud může podle nálezu zasáhnout jen v případě extrémní nevyváženosti, o kterou v tomto případě nejde.

Co senátoři navrhovali zrušit

Senátoři navrhli zrušit ustanovení zákona, které zakotvuje způsob výpočtu, a také přílohu se stanovenými pevnými procentními podíly jednotlivých krajů. Největší podíl, zhruba 13,8 procenta, má Středočeský kraj. Ostatní podíly se pohybují od 3,2 procenta v případě Prahy po 9,6 procenta u Moravskoslezského kraje.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková na síti X napsala, že nález respektuje, ale nesouhlasí s ním. Chce proto dále usilovat o změnu. Systém podle ní není spravedlivý, nezohledňuje počet obyvatel, rozlohu kraje nebo provozování krajských nemocnic.

„Je velký rozdíl, když některé kraje mají miliardy na účtech a z toho čerpají úroky a jiné kraje si ty miliardy musí půjčovat třeba od Evropské investiční banky, jako my na investice ve zdravotnictví,“ uvedla Pecková (STAN).

„Procentní určení podílů je neměnné, procenta nejsou odvozována od žádných objektivně měřitelných či dynamických ukazatelů, které by reflektovaly skutečné potřeby či vývoj jednotlivých krajů,“ stálo v návrhu senátorů. Za navrhovatele jednal orlickoústecký člen horní parlamentní komory Petr Fiala (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu se žádný ze senátorů osobně nezúčastnil.

Systém není ideální, uvedl soud

„Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi kraje jistě není ideální, že základem stávajícího systému nadále zůstávají fixní procenta pro jednotlivé kraje, jež dlouhodobě nereflektují dynamické změny a v podstatě udržují status quo,“ uvedl Ústavní soud v nálezu. Systém rozpočtového určení daní ale podle soudců nelze posuzovat izolovaně.

„Ačkoliv příjmy plynoucí krajům z napadené právní úpravy rozpočtového určení daní nemusí odpovídat aktuálním potřebám krajů, nelze přehlédnout, že stát krajům případné finanční deficity kompenzuje mimo nastavený systém pomocí jiných nástrojů,“ stojí v nálezu. Soud poukázal také na to, že politici o změně kritérií pro výpočet dílčích podílů krajů diskutují.

Jak se podíly počítají

Současný systém vedle fixního procentního podílu odráží ještě počet dětí, žáků a studentů ve školách. Nezohledňuje ale například počet obyvatel nebo délku silnic v kraji. Žádný ze soudců neuplatnil k nálezu odlišné stanovisko.