Madona z Veveří – příklad centralizace státu

0
Madona z Veveří – příklad centralizace státu
Obraz Madona z Veveří Foto: archiv

Národní galérie v Praze nevydala vlastníku Římskokatolické farnosti Veverská Bítýška gotický obraz Madona z Veveří ze 14. století. Obraz vznikl pro moravského markraběte Jana Jindřicha a byl umístěn v kostele, dnes kapli, veverské farnosti u markraběcího hradu Veveří.

Obraz byl vytvořen pro kostel moravského panovníka, za moravské peníze a více než půl tisíce let byl na Moravě. Až ve 20. století byl převezen do Prahy. Církevní restituce daly šanci návratu této památky do původní země jejího umístnění, když soudy obnovily vlastnictví obrazu pro moravskou Farnost Veverská Bítýška. Pražská galérie však ztěžuje obnovení vlastnické držby. Národní galérie ředitele Jiřího Fajta, jehož prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat profesorem, tímto krokem popírá zásadu, že památky mají být umístěny v zemích, kde historicky byly.

Jde o zásadu, na jejímž základě řada bývalých kolonií žádá návrat v minulosti odvezených památek. Památka totiž neexistuje sama o sobě, ale je součástí historického místního kontextu. Nelze-li památku vystavit přímo v budově původního umístění, má být vystavena alespoň v dané lokalitě. Fajt působil v Německu a zde by bylo nemyslitelné, aby braniborská galérie v Berlíně bránila proti vůli bavorského vlastníka návratu jakékoli kulturní památky do Bavorska. Není důvod, aby v Praze byly soustředěny památky z celého státu. I kdyby Madona z Veveří zůstala ve vlastnictví státu, měla být převedena do státní Moravské galérie v Brně či jiné státní instituce na Moravě.

Není žádný důvod pro to, aby v hlavním městě v Čechách byly soustřeďovány památky z jiných zemí – Moravy a Slezska. Naopak je správné v těchto, ve srovnání s Prahou chudších zemích rozvíjet turistický ruch i díky místním historickým památkám. Církevní restituce jsou šancí pro návrat památek do původních lokalit. Arcibiskupství olomoucké má cenné obrazy v Olomouci i v arcibiskupském zámku v Kroměříži a spolupracuje s Muzeem umění Olomouc. Brněnské biskupství má Diecézní muzeum v Brně.

Je zde také Moravská galérie a Moravské zemské muzeum. Brněnské i olomoucké vysoké školy jsou centry vědy v oblasti muzejnictví, památkářství a umění. O památky je možné se na Moravě odborně postarat. I v církvi někdy převládne centralizace. Příkladem je osud augustiniánského Opatství na Starém Brně, kde roku 2015 v době vydání restituovaného majetku byla zlikvidována místní správa a nahrazena správou z Prahy. Výsledkem je odchod věřících do jiných kostelů, úbytek darů i zastavení mnohaleté rekonstrukce starobrněnského opatství a baziliky – významné moravské kulturní památky. Madona z Veveří však má budoucnost na Moravě zajištěnu.

Zdeněk Koudelka

Previous article O soudcích a Sněhurkách
Next article Nová povinnost pro pronajímatele?
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.