Německým lékařům hrozí za korupci tři roky vězení, navrhuje to spolková vláda v novém zákoně

Co je a co není korupce ve zdravotnictví? Německá vláda to chce definovat zákonem. Z téměř 300 miliard euro, které ročně protečou německým zdravotnictvím, je prý až 14 miliard euro ovlivněno korupčním jednáním lékařů i lékárníků. Podle odhadů spolkové vlády se jedná o stovky případů korupce ročně.

Spolková vláda v létě vykopla do světa zákon proti korupci ve zdravotnictví, který nyní projednává parlament. Norma navržená ministerstvem spravedlnosti ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, má začít platit v roce 2016.

Podle ministra spravedlnosti Heiko Maase podrývá korupce důvěru pacientů v lékařská rozhodnutí. V budoucnu půjde stíhat podplácení praktických lékařů i samotné braní úplatků. Stejný metr bude platit také pro psychoterapeuty. Zákon může postihnout i lékárníky a další zdravotnické profese, na jejichž vzdělávání se podílí přímo stát.

Kdy doktor spáchá korupci?

Co konkrétně tedy Němci hodlají považovat za korupci u lékařů? Pozvání na kongresy, hrazení nákladů na další vzdělávání nebo podíl na zisku jsou klasické příklady korupčního jednání, které zákon již bude postihovat.

Návrh zákona počítá s možností odnětí svobody až na tři roky. Pokud dojde i k poškození pacienta, může jít lékař do vězení dokonce na pět let. Návrhy na trestní stíhání mohou podávat zdravotní pojišťovny i profesní komory. V případě mimořádného společenského zájmu může návrh na trestní stíhání podat i sám státní zástupce.

Na druhou stranu chce dát koalice jistotu lékařům, kteří vzájemně spolupracují a zlepšují tak péči o pacienta. Lékaři se nemusí bát, že by se jako korupce braly případy, které řeší společně s dalším lékařem.

Za korupci se také nepovažují dohody mezi praktickými lékaři a nemocnicemi v rámci před- a pooperační péče, pokud zaručí všem zúčastněným stejnou příležitost k zisku. Naopak se spíše vítají.

Korupčním jednáním není ani účast lékařů na provádění klinických studií, pokud jsou jejich výsledky veřejně přístupné. Zástupci farmaceutických firem navíc od začátku tohoto roku jednají o kodexu transparentnosti. Jejich spolupráce s lékaři a dalšími pracovníky ve zdravotnictví bude příští rok již jasně vymezena a zveřejněna na jejich internetových stránkách.

Problém s pracovním právem

Lékařské komoře, zástupcům průmyslu i opozici na zákonu vadí hned několik věcí. Šéf Spolkové lékařské komory Frank-Ulrich Montgomery kritizoval zákon již na jaře: „Chceme mít protikorupční zákon, který bude platit pro všechny ve zdravotnictví – odmítáme, aby se jednalo o lex specialis jen pro lékaře.“  V původním návrhu zákona totiž nebyly uvedeny další zdravotnické profese, jakými jsou například provozovatelé nemocnic. Nyní se již zákon pouze lékařů netýká.

Předseda Svazu německých lékařů (tzv. Hartmannbund) Klaus Reinhardt říká, že přes několik pozitivních momentů nadále převládá právní nejistota a je potřeba vyjasnit některé modely spolupráce. „Lékaři se stále obávají, že bude velmi těžké určit, kdy přesně korupce začíná,“ dodává zástupce lékařů Andreas Gassen.

Právník svazu výzkumně orientovaných farmaceutických firem (výrobců originálních léků) Uwe Broch vidí problém již v samotném vymezení korupce v pracovním právu. Jeho výklad je příliš široký. „Formulace neodpovídá základní podmínce trestního práva, aby všechny normy byly jasně vymezeny“ říká Broch. Své vlastní názvosloví mají i profesní nařízení lékařské komory, což může dohromady vést k úplnému zmatení pojmů.

Zelení a Levice chtějí větší přísnost

Opozice naopak požaduje další zostření normy: „Chceme trestat nejen podplácení a přijímání úplatků, ale také přednostní ošetřování,“ říká Kathrin Voglerová z Die Linke. Stejně jako její kolegyně Maria Klein-Schmeinková ze Zelených požaduje ochranu tzv. whistleblowerů. Těmi můžou být zdravotničtí spolupracovníci nebo zaměstnanci firem, kteří nahlásí korupční praktiky svých zaměstnavatelů.

Úpravu statutu korunního svědka a posílení spolupráce se státními zástupci zase požadují pojišťovny. „Kriminální machinace doléhají negativně především na ty, kteří potřebují lékařskou péči,“ stěžuje si předseda německé nadace ochrany pacientů Eugen Brysch. Ti totiž nejsou často schopni v svízelných situacích nějakou korupci hlásit. „Slabina předloženého návrhu je v tom, že policie a státní zastupitelství mohou reagovat pouze při podání stížnosti,“ říká Brysch.

Bude nový zákon zneužíván pojišťovnami?

Důležitá role při „hlášení“ korupce nyní připadne svazu zdravotních pojišťoven a lékařské komoře, které budou moci podávat žaloby na své členy.

To je však trnem v oku lékařům. Pojištěnci budou přes pojišťovny moci podávat žaloby, aby vyřešili své problémy s uhrazením ošetření. Během soudního procesu budou moci nahlížet do vyšetřovacích spisů, kde jsou často jinak nepřístupné informace. Spolková lékařská komora k tomu má jasný postoj: „Zdravotní pojišťovny zastupují své vlastní zájmy, které se zaměřují především na úsporu nákladů. Jedině tak mohou uspět v tvrdé konkurenci.“ V rámci procesu tak budou pojišťovny oproti lékařům v privilegovaném postavení.

Nyní je těžké odhadnout, zda spolková vláda našla ten správný recept na boj proti korupci v německém zdravotnictví. Hranice vymezení jsou stále velmi vágní. Není jasné, jestli výčet povoleného chování je úplný a zda všechno ostatní bude považováno za korupci. Uvidíme v roce 2016. Pokud zákon projde a začne platit.

Gita Zenknerová, psáno pro Zdravotnický deník