Varování státního zástupce: neproplácejte faktury tlumočníků nad rámec zákona

Státní zástupce Jan Petrásek Foto: youtube.com

Trestní řád hovoří jasně a přibrání tlumočníka pro poradu obviněného s obhájcem mimo procesní úkony vylučuje. Státní zástupce Jan Petrásek z Okresního státního zastupitelství v Brně proto nedoporučuje, aby krajská státní zastupitelství proplácela tlumočení nad tento rámec zákona.

Jde o reakci na stanovisko Unie obhájců ČR k zamítnutí tlumočníka na náklady státu k poradě obviněného se soudem ustanoveným obhájcem mimo procesní úkony – například při poradě ve vazební věznici: „Klient od počátku řízení prohlašuje, že neovládá český jazyk… Klient tedy v souladu s ustanovením § 28 an. trestního řádu prostřednictvím svého obhájce žádal o přibrání tlumočníka z jeho mateřštiny, který bude tlumočit porady s obhájcem. Tento tlumočník však nebyl přibrán s odůvodněním, že takový postup nemá oporu v trestním řádu,“ popsal ve stanovisku Unie případ její viceprezident Tomáš Gřivna, jak Česká justice informovala.

V daném případě státní zástupce upozornil, že obviněný má nárok na tlumočení pouze při úkonech policie nebo státního zastupitelství, nikoli nad jejich rámec. Po vykonání naddohledu uznalo argumenty Tomáše Gřivny Městské státní zastupitelství v Praze: Žádný právní předpis nepřisuzuje obhájcům břemeno, kterým by sami financovali tlumočení porady s klientem, jehož obhajobu platí stát. Podle obhájce Tomáše Gřivny je přípis MSZ v Praze doporučením vedoucím státním zástupcům, aby umožňovali přibírání tlumočníka na náklady státu i mimo procesní úkony.

Když trestní řád vylučuje přibrání tlumočníka

S takovým názorem kategoricky nesouhlasí státní zástupce Okresního státního zastupitelství Brno-město Jan Petrásek, který se označil za názorového oponenta stanovisku, kterému zřejmě nebude dán prostor pro jeho právní názor: „Přesto to zkusím,“ uvedl k vysvětlení svého odlišného stanoviska, ve kterém vyjmenoval, že:

Trestní řád v § 28 odst. 1 trestního řádu zcela kategoricky vymezuje případy, kdy je možné/nutné přibrat tlumočníka a vychází v podstatě z kumulace dvou podmínek:

1)      subjektivní – v rámci trestního řízení je zde někdo, kdo neovládá český jazyk

2)      objektivní
–          je jednáno před orgány činnými v trestním řízení (§ 2 odst. 14 trestního řádu) nebo
–          je třeba přetlumočit obsah procesního úkonu (§ 28 odst. 1 věta první trestního řádu) , kdy příkladmo je uvedena písemnost nebo výpověď, nebo
–          obviněný požádá o přetlumočení porady s obhájcem v průběhu procesních úkonů (§ 28 odst. 1 věta poslední trestního řádu)

Podle jeho vyjádření tímto zákon znemožňuje přibrat pro obviněného tlumočníka nad rámec úkonů policie nebo státního zástupce: „Tato úprava podle mého názoru neumožňuje orgánům činným v trestním řízení přibrat tlumočníka pro tlumočení porad obviněného s obhájcem, které neprobíhají v průběhu procesních úkonů. Je na obviněném, zda mu pro vedení obhajoby postačí tlumočník přibraný v případech uvedených v trestním řádu (překlady některých písemností a zřejmě všech úkonů, kterých se účastní) , nebo zda si opatří tlumočníka na své náklady i za účelem dalšího tlumočení,“ vysvětluje státní zástupce Jan Petrásek.

Podle jeho dalších slov se z hlediska práva na obhajobu obviněného nabízí určitá paralela s přibráním znalce,  kdy například v situaci, kdy orgány činné v trestním řízení neshledají důvody k jeho přibrání, nemůže se obviněný přibrání znalce orgány činnými v trestním řízení úspěšně domoci poukazem na potřebu jeho přibrání z hlediska způsobu vedení jeho obhajoby a musí si znalecký posudek opatřit sám na své náklady.

Platit tlumočníka je riziko pro státní zastupitelství

Tím se ovšem dostáváme k původnímu příběhu, ve kterém je obhájce ustanoven soudem a hrazen státem a tlumočníka nad rámec trestního řádu by musel zaplatit obviněnému sám. Že v případě nemajetných cizinců, kteří nehovoří česky ani jazykem ustanoveného obhájce dochází ke kolizi trestního řádu s právem na účinnou obhajobu a spravedlivý proces, je zjevné. Zatímco posudek lze oželet, obviněný se s obhájcem nějak domluvit musí.

Řeč trestního řádu je ovšem jasná a dokud nedojde ke změně – nikoli přípisem, nýbrž přinejmenším například obecně závazným pokynem, je nutné brát vážně slova státního zástupce OSZ v Brně – městě Jana Petráska. Existuje-li pravidlo, že stát nesmí činit nic nad rámec zákona, platí to především pro úřad státního zastupitelství: „Za svou osobu prohlašuji, že vřele nedoporučuji účetním krajských státních zastupitelství proplácet faktury tlumočníků za tlumočení v rámci trestního řízení nad rámec výše uvedených případů,“ uzavírá svůj oponentní názor Jan Petrásek.

Irena Válová