NSS: Měnit způsob výběru budoucích soudců formou instrukce je v rozporu s Ústavou

Mašínová nyní nemůže soudit Foto: archiv

Navrhovaná právní úprava postupu při výběru kandidátů na funkci soudce formou instrukce Ministerstva spravedlnosti je protiústavní. V meziresortních připomínkách to za Nejvyšší správní soud (NSS) uvedl jeho předseda Josef Baxa: Předsedové krajských soudů už dříve oznámili, že se změnami v oblasti odborné přípravy a výběru soudců nesouhlasí.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce pomocí podzákonných předpisů výběr soudců sjednotit a zobjektivnit. Současná praxe není podle úřadu transparentní a systém může působit nedůvěryhodně. „U některých krajských soudů probíhá výběrové řízení na budoucí soudce, které je otevřené všem, kteří splňují zákonné podmínky ke jmenování. Jiné krajské soudy vybírají budoucí soudce z řad asistentů soudců, a to bez otevřených výběrových řízení. U jiných krajských soudů není známo, jak probíhá výběr osob, které předsedové překládají ministrovi jako podnět ke jmenování,“ popsalo ministerstvo v odůvodnění instrukce o postupu při výběru kandidátů na funkci soudce a postupu při předkládání podnětů ke jmenování do funkce soudce.

Podle Josefa Baxy je opravdu nutné změnit pravidla pro výběr budoucích soudců, ale cesta, kterou zvolil ministr Pelikán, není vhodná. „Právní úprava sešitá horkou jehlou v předvečer parlamentních voleb a přijatá neústavní cestou zkrátka nemůže stanovit právní základ pro utváření jedné ze tří mocí ve státě. Nikoliv v demokratickém právním státě. Zvolená forma úpravy výběru soudců toliko pouhou instrukcí ministerstva spravedlnosti je proto nepřípustná a v očividném rozporu s Ústavou České republiky,“ stojí ve velmi jednoznačném stanovisku.

Josef Baxa ve své pracovně na Nejvyšším správním soudu Foto: Eva Paseková

Předseda NSS v této souvislosti cituje Ústavu, která v čl. 93 odst. 2 stanoví, že soudcem „může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání. Další předpoklady a postup stanoví zákon“. Upravovat podmínky instrukcí by tak podle Baxy kolidovalo s ústavním pořádkem.
Pelikán už dříve uvedl, že cestu podzákonných předpisů volí kvůli blížícím se volbám a zdlouhavosti legislativního procesu. „Jakkoliv je pro moc výkonnou jistě lákavou představou vydávat právní předpisy rychle – v podstatě jedním podpisem ministra spravedlnosti – tyto úvahy však mají skutečně mnohem blíže k Machiavelliho „vladaři“, než k modernímu právnímu státu,“ kontruje Baxa v připomínkách. Instrukcí také dochází k omezení diskuze, která by měla změnám celospolečenského dosahu předcházet.

Pelikán také dříve přiznal, že řešit změny istrukcí a vyhláškou ministra není příliš stabilní řešení. „Je otázkou, zda je tedy skutečně efektivní a hospodárné vynakládat tak značný objem finančních prostředků na systém, který může kterýkoliv další ministr spravedlnosti jedním podpisem instrukce opětovně změnit či zrušit,“ táže se Baxa.
V této souvislosti také NSS upozorňuje, že podobně problematická je současná právní úprava psychotestů budoucích kandidátů na soudce, která také není zakotvena v zákoně.

NSS dále uvádí, že není pravdou, že by byl způsob výběru asistentů soudců a vyšších soudních úředníků v současné době nějak zásadně méně transparentní než byl dosud výběr justičních čekatelů, které si krajské soudy rovněž organizují samy. „I při obsazování funkcí asistentů soudců a vyšších soudních úředníků soudy zpravidla vyhlašují výběrová řízení,“ upozorňuje předseda Baxa. Změny, které navrhuje Pelikán podle něj větši transparentnost nijak negarantují.

Čtěte také: Pelikán nechce uplatňování „subjektivních hledisek“ při výběru soudců, systém má preferovat čekatele

Stávající odborný justiční personál se v současné době skládá primárně z asistentů soudců, kterých k 1. 7. 2017 na soudech působilo 1068, zatímco justičních čekatelů pouze 67. Podle NSS je tedy otázkou, zda je žádoucí měnit systém k preferenci justičních čekatelů.

Z návrhu také podle Baxy není zřejmé, zda citovaná přechodná ustanovení v instrukci o možnosti zkrácení doby přípravy se vztahují na veškerou předchozí justiční praxi, tedy zda se ustanovení uplatní i v situaci, kdy kandidát na soudce v minulosti působil na soudě jako asistent, vyšší soudní úředník nebo třeba i justiční čekatel I., následně se věnoval výkonu jiné právní profese a teprve pak se přihlásil do výběrového řízení na funkci kandidáta na soudce.

Podle představ ministerstva by předsedové krajských soudů měli pro jmenování soudcem vybírat jen ty kandidáty, kteří prošli výběrovým řízením a absolvovali odbornou přípravu včetně stáže a simulovaného jednání. NSS kritizuje, že není zcela jasné, jak se bude v přípravě zohledňovat jiná právní praxe nebo například pozice asistenta soudce.

Vzhledem k deklarované protiústavnosti celé instrukce už NSS žádné další dílčí připomínky neuplatnilo.

Vedle instrukce ministerstvo připravilo také vyhlášku, kterou chce sjednotit přípravu justičních čekatelů. Zájemci o tuto pozici by měli nově procházet centrálním písemným testem a poté konkurzem u příslušného krajského soudu. I tuto úpravu NSS výrazně zkritizoval.

Eva Paseková