Foto. archiv

Účinnost evropské směrnice o zbraních se zpozdí do roku 2019, vláda analýzu neprojednala

Vláda na včerejším jednání odložila projednání Analýzy legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních. Podle Analýzy bude účinnost evropské směrnice už nyní zpožděna oproti stanovené transpoziční lhůta. Rozsáhlá novela dotýkající se všech zákonů o zbraních a munici tak nabude účinnost až v první polovině roku 2019. Transpoziční lhůta při tom končí 14. září 2018. Tuto lhůtu je nutné dodržet, uvádí materiál.

Bude tomu tak i v případě, že analýzu dopadů evropské směrnice a analýzu legislativního řešení projedná vláda na příštím avizovaném jednání 23. října 2017, tedy jako po volbách dosluhující vláda do jmenování vlády nové.

Jak vyplývá z Analýzy, ministerstvo vnitra a obrany by měly navzájem koordinovat rozsáhlé návrhy a změny a společně je předložit nové vládě až v květnu příštího roku. „V přiloženém návrhu usnesení vlády se navrhuje, též s ohledem na koordinaci příprav předpokládaných návrhů zákonů se souběžně Ministerstvem obrany připravovaným návrhem zákona o připravenosti občanů k obraně státu, předložit vládě příslušné návrhy do 31. května 2018. Nabytí účinnosti předmětných zákonů lze následně předpokládat cca se zpožděním 6 až 9 měsíců oproti stanovené transpoziční lhůtě – tj. cca v první polovině roku 2019,“ uvádí se v Analýze.

Materiál upozorňuje, že v té době by už mohl být znám výsledek žaloby, kterou Česká republika kvůli zbraňové směrnici podala 8. srpna 2017 u Evropského soudního dvora. Analýza při tom nese totožné datum, jak už Česká justice informovala. Ve skutečnosti v ČR začaly přípravy na novelizace zákonů podle evropské směrnice.

Evropská směrnice zavádí v držení a v nakládání se zbraněmi a střelivem nový režim. Například sportovní střelci budou muset být povinně organizováni a střelecké organizace budou vykonávat veřejnou moc jako dohled státu, informovala už dříve Česká justice.

Nové zacházení se vzduchovkou i plynovou pistolí

Oproti současnosti se změní i nakládání se zbraněmi, které dosud nebylo nutné registrovat:  „Jde o zbraně kategorie D ve smyslu dosavadního zákona o zbraních s výjimkou těch zbraní, na které se doposud směrnice nevztahovala, ale její aktuální revizí došlo k jejich klasifikaci v rámci kategorie C ve smyslu směrnice. Obecné podmínky nakládání s těmito zbraněmi  – včetně podmínek nabývání, zabezpečení, používání či pokud jde o zákaz požívání alkoholu a návykových látek se jeví jako plně dostačující a osvědčené,“ uvádí doslova Analýza.

Podle Analýzy by nově bylo vhodné upravit možnost svěřování (přenechávání) těchto zbraní za dohledu osobám nesplňujícím minimální věkový limit. V případě některých druhů těchto zbraní (např. plynové zbraně, tzv. vzduchovky) lze uvažovat rovněž o snížení minimálního vyžadovaného věkového limitu na 15 let (pro sportovní účely),“ navrhuje materiál řešení.

Držitelé historických zbraní s průkazem na náboje

V případě historických zbraní určených pro jednotný náboj lze rovněž zvážit zavedení možnosti jejich dobrovolné quasi-registrace, a to výhradně za účelem vydání průkazu zbraně osvědčujícího, že se jedná o historickou zbraň splňující podmínky pro použití ke střelbě, pokračuje Analýza.

Tento průkaz zbraně by následně mohl sloužit pro potřeby nabývání (nákupu) nábojů pro tyto historické zbraně jejich držiteli. Nejednalo by se ovšem o zavádění jakýchkoli dodatečných podmínek pro držení těchto zbraní nad rámec standardních podmínek, za nichž je možné držet zbraně nepodléhající ohlášení, uvádí Analýza.

Pro zbrojní průkazy se navrhuje třikrát a dost

Pro standardní držitele zbrojních průkazů zvažuje ministerstvo vnitra zavést princip „třikrát a dost“. „I nadále by měl být vydáván zbrojní průkaz, jako doklad osvědčující splnění zákonem stanovených podmínek pro nakládání se zbraněmi podléhajícími ohlášení. Prověřování bezúhonnosti, spolehlivosti, zdravotní způsobilosti a odborné způsobilosti (jakož i obecných podmínek v podobě minimálního věku, svéprávnosti a pobytu na území České republiky) musí zůstat zachováno. V případě bezúhonnosti lze zvážit, zda nezavést princip ,třikrát a dost´ a v případě tří odsouzení za úmyslné trestné činy nevyloučit bezúhonnost dané osoby již doživotně bez ohledu na druh a výši trestů, které byly za spáchání těchto trestných činů uloženy,“ uvádí Analýza.

Platnost zbrojního průkazu se v každém případě zkrátí ze současných deseti na pět let: „Platnost zbrojního průkazu bude stanovena na 5 let, jak vyplývá ze směrnice. Mělo by ale dojít k oddělení ,osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání se zbraněmi a střelivem´s neomezenou platností a zbrojního průkazu – dokladu. Vzhledem k tomu, že požadavky směrnice pro vydání povolení pro účely držení zbraně kategorie B jsou totožné s vnitrostátními požadavky kladenými na držitele zbrojního průkazu (a to včetně případů nabývání pouze zbraní kategorie C ve smyslu směrnice), mělo by dojít ke splynutí povolení a zbrojního průkazu a tím ke snížení v současnosti zbytečného administrativního zatížení jak správních orgánů, tak držitelů zbraní vyžadováním vydání povolení podle § 12 zákona o zbraních,“ uvádí se v Analýze, která popisuje množství výjimek a nových povinností evidovat – například zbraně znehodnocené, reprodukce zbraní nebo zbraně expanzní.

Budou zavedeny nové skupiny zbrojních průkazů

Podle Analýzy budou znovu definovány zcela nově skupiny zbrojních průkazů: „V novém zákoně o zbraních by mělo dojít k redefinování skupin zbrojního průkazu, a to s důrazem na reálné odlišnosti těchto jednotlivých skupin. V současné době (zejména po zrušení požadavku, aby držitel zbrojního průkazu skupiny C byl současně držitelem platného loveckého lístku) dochází již k faktickému setření rozdílů mezi zbrojním průkazem skupiny C pro lovecké účely a skupiny B – pro sportovní účely,“ uvádí Analýza, která dodává, že samotný zbrojní průkaz skupiny C nijak neopravňuje k lovu, neboť k tomu je třeba splnit ještě další náležitosti podle zákona o myslivosti.

Situaci zbrojních průkazů skupiny B a C se přibližuje rovněž zbrojní průkaz skupiny A – pro sběratelské účely, pokud jde o sběratelství zbraní kategorií B a C ve smyslu dosavadní právní úpravy. V případě zbrojního průkazu skupiny E – pro ochranu života, zdraví a majetku a D – pro výkon zaměstnání nebo povolání dochází k faktickému překryvu jejich účelů, pokud jde o držitele zbrojního průkazu skupiny E a držitele zbrojního průkazu skupiny D, který v rámci výkonu svého zaměstnání nebo povolání nosí zbraň pro ochranu života, zdraví nebo majetku nebo za obdobným účelem. Naproti tomu situace držitele zbrojního průkazu skupiny D, který pracuje např. ve výrobě zbraní, nebo zajišťuje jejich skladování, opravy, úpravy nebo prodej, je zcela odlišná.

Nově proto mají být zavedeny tyto kategorie zbrojních průkazů:

– skupina pro sběratelství zbraní kategorie A (ve smyslu směrnice) – vydání tohoto zbrojního průkazu by bylo podmíněno kromě běžných předpokladů např. též předložením sběratelského plánu nebo záměru,

– skupina pro provádění zájmové činnosti – tato skupina by fakticky sdružila různorodé účely jako sběratelství zbraní kategorií B a C (ve smyslu směrnice), sportovní účely, lovecké účely, ale též účely, které stávající právní úprava opomíjí (např. účast na rekonstrukcích historických bitev, „reenactment“),

– skupina pro ochranu života, zdraví a majetku, která by současně zahrnula i osoby, které coby zaměstnanci nosí zbraň za uvedeným účelem,

– skupina pro výkon zaměstnání nebo povolání, přičemž tato skupina by byla vymezena jako oprávnění osob pracujících např. ve výrobě, prodeji nebo obdobném provoze držitele zbrojní licence.

Tyto skupiny zbrojních průkazů by se odlišovaly jak rozsahem práv a povinností s nimi spojenými, tak i minimálními odbornými požadavky, dodává Analýza.

V ČR bylo v roce 2016 celkem 300 000 držitelů zbrojních průkazů. Ročně je vydáváno 60 000 zbrojních průkazů. Počet držitelů průkazu zbraně byl v roce 2018 celkem 830 000. Zbrojní licenci drží 2 100 držitelů.

Irena Válová