Soudců je více, než je třeba. Trend má podle ministerstva pokračovat

Foto: archiv

V roce 2017 poprvé potřeba soudců podle nápadu vyšla nižší, než jsou rozpočtově zajištěné prostředky a nebylo třeba krátit aktuální stav soudců. Podle výpočtů ministerstva spravedlnosti, které má Česká justice k dispozici, bude tento trend pokračovat a u některých soudů se tak potřeba nových soudců dostane do záporných čísel. Resort ale odmítá, že by již rozhodl o snížení celkového počtu soudců.

Pro rok 2019 vychází podle výpočtů ministertsva potřeba soudců v obvodu Městského soudu v Praze minus 22 lidí, do záporných čísel se dostává i Krajský soud v Brně, který by při současném tempu přidělování soudců a při současném nápadu věcí měl o 15 soudců navíc. V obvodu Krajského soudu v Ostravě by pak mělo být dokonce 23 soudců navíc. Pro celou ČR ministerstvo pro rok 2019 vypočítalo nadbytek 88 soudců.

Prezident jmenuje nové soudce Ilustrační foto: archiv

Resort ministra Roberta Pelikána ale zatím o snížení počtu soudců pro rok 2019 nerozhodl. „Systemizace na příští rok, tedy rok 2018 s jakýmkoliv snižováním počtu soudců tedy nepočítá, přičemž systemizace pro rok 2019 se bude tvořit teprve v roce následujícím, tudíž ani neexistuje,“ uvedl v prosinci 2017 pro Českou justici Jakub Říman z tiskového oddělení. Podle propočtů resortu by trend klesající potřeby počtu soudců měl pokračovat i v příštích letech. „Máme více soudců, než je aktuálně třeba a předpokládáme, že tento trend bude v následujících třech letech pokračovat. Současně toto považujeme i za přínosný stav, který je v zájmu kvalitnějšího soudnictví,“ dodává Říman.

Podle výroční zprávy ministerstva spravedlnosti se civilní řízení za poslední čtyři roky zrychlilo o třetinu. Rychlé je také vyřizování trestních věcí, polovina z nich skončí za sedm měsíců. „Justice je s výjimkou zhruba pěti okresů velmi uspokojivě rychlá,“ uvedl už dříve Pelikán. Za zrychlením podle něj stojí dvě příčiny. Jednak to, že se podařilo – mimo jiné i změnou advokátního tarifu – snížit počet bagatelních soudních sporů o zanedbatelné částky, jednak to, že posily v podobě nově jmenovaných soudců začaly adresně mířit k soudům, které měly největší problémy.
Počet civilních případů nově příchozích na soudy je v současnosti nejnižší za posledních osm let. Nejvyšší byly tyto hodnoty v roce 2009, kdy okresní soudy ročně obdržely 576.000 nových věcí. Loni to bylo 334.000 věcí. Také počty trestních věcí v posledních třech letech klesají.

Předsedové soudů přiznávají, že případů ubývá. „Méně je už ovšem zvažován dopad toho, že napadají věci stále právně náročnější, zvyšuje se počet věcí s cizím prvkem, procesní náročnost věcí,“ uvedl předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček. V jeho obvodu by měly být podle výpočtů ministerstva v roce 2019 navíc 4 soudci.

Faktem je, že například novela trestního řádu před pár lety zavedla konání vazebních zasedání, judikatura Ústavního soudu v poslední době stále více prolamuje hranice stanovené zákonem pro neveřejná zasedání – například při rozhodování o obnově řízení před stížnostním soudem – přesto se nijak nezměnila kritéria pro výpočet potřeby trestních soudců. „Regionálně klesá nápad některých soudních sporů, což by mohlo navozovat představu, že by i soudců mohlo být méně. Za hlubší rozbor ovšem stojí prozkoumat obtížnost a pracnost nových sporů, kde alespoň v hlavním městě významně narůstají právě tyto hodnoty,“ myslí si předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Soudům může také přitížit plánovaná legislativa. Například oddlužovací novela insolvenčního zákona, kterou hodlá ministr spravedlnosti prosadit co nejdříve, má podle dřívějších odhadů zástupců justice soudy zatížit poměrně významně. To ostatně v minulosti připustil i sám Pelikán.

(epa)