Předseda ČAK: Tvrzení, že advokáti se „schovávají za advokátní mlčenlivost“, je absolutně účelové

Předseda ČAK Vladimír Jirousek Foto: ČAK

Tvrzení, že advokáti se „schovávají za advokátní mlčenlivost“, je absolutně účelové, nepravdivé a signalizuje nepochopení podstaty dané povinnosti, která chrání klienty, ne advokáty. Vyplývá to z dopisu předsedy České advokátní komory (ČAK) Vladimíra Jirouska a bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka všem poslancům. Jsme hrubě znepokojeni navrhovanými pravomocemi finanční správy, které jsou protiústavní, uvádějí autoři. K dopisu se připojila jménem prezidenta Radima Neubauera Notářská komora a jménem prezidentky Petry Pospíšilové Komora daňových poradců. Piráti dnes argumenty advokátů zcela odmítli.

Pobouření vyvolali poslanci rozpočtového výboru, kteří doporučili schválit pravomoc finanční správy prolamovat zákonem stanovenou advokátní mlčenlivost:  „Pokud se na Vás touto cestou obracíme, vězte, že tak činíme výjimečně a pouze z důvodu hrubého znepokojení, vyvolaného doporučením rozpočtového výboru imputovat v rámci transpozice směrnice EU DAC5 do daňového řádu takové rozšíření pravomocí finanční správy, jež by znamenalo protiústavní zásah do zákonem stanovené advokátní mlčenlivosti,“ uvádějí právní profesionálové.

V úvodu dopisu pak považují za nezbytné konstatovat, že směrnice zakládá povinnost nadnárodní součinnosti vrcholných orgánů finanční správy při boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu za jasně stanovených podmínek v podobě výměny informací mezi vymezenými soustavami. V žádném případě nepožaduje přenést jakoukoliv zátěž na subjekty soukromého práva na úrovni „národní“ úpravy.

Pozměňovací návrh předložený Pirátskou stranou v rozporu s tím podle právníků bezprecedentně prolamuje advokátní mlčenlivost a zakládá právo finanční správy zasáhnout „v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500.000 Kč“.

Piráti dnes popřeli, že by chtěli prolamovat advokátní mlčenlivost. „Nás nepřekvapilo, že proti tomu návrhu vystoupil například Tomáš Sokol nebo Aleš Rozehnal,“ uvedl předkladatel návrhu Jakub Michálek. Podle něj jde o snahu advokátů, kteří mají problém s praním špinavých peněz, ochránit svůj byznys. Podle Michálka návrh umožní chytání „velkých ryb“.

Financím nic nebrání v kontrolách, nepotřebují informátory

Ústavní soud v minulosti konstatoval, že zákonná povinnost mlčenlivosti svědčící advokátovi je povinností státem přikázanou, a tedy i obecně chráněnou. Vzhledem k dosavadnímu nepochopení odmítání, či dokonce zlehčování dosavadní argumentace proto představitelé ČAK poslance žádají, aby při rozhodování o návrhu citlivě zvážili rozhodné skutečnosti. „Je pravda, že Směrnice DAC5 je o daních, nikoliv o boji proti terorismu a praní špinavých peněz, ale zásadně a pouze ve směru mezinárodní spolupráce v daňové oblasti, jež má spočívat v uložení povinnosti státu, aby orgánům daňové správy zajistil přístup k mechanismům AML. O povinnostech soukromých osob, fyzických i právnických, a rozšíření pravomocí daňové správy v rámci výkonu vnitřní správy daní se ani okrajově nezmiňuje,“ uvádějí pisatelé.

Jak dále autoři upozorňují, pozměňovací návrh předpokládá zavedení oprávnění požadovat informace, tedy údaje a dokumenty nikoliv od poplatníka daně, ale bez jeho účasti od třetí osoby, které dotčená soukromá osoba svěřila řadu informací na základě ústavně chráněného vztahu důvěrnosti, zajištěného zákonem založené povinnosti mlčenlivosti. Pozměňovací návrh podle nich absolutně popírá hierarchii ústavní veličiny nad procesem výběru daní, jež rozhodně ústavní veličinou není. „Upřednostnění údajného veřejného zájmu před ochranou práv garantovaných Listinou základních práv a svobod neobstojí v testu proporcionality, prováděném k posouzení ústavní konformity zákonného ustanovení. V souvislosti s poukazem na údajný veřejný zájem lze ještě zmínit tu notorietu, že finanční správě nic nebrání provést v podstatě kdykoliv daňovou kontrolu přímo u toho kterého poplatníka.“

Návrh je plný urážek a nepřijatelností

Představitelé České advokátní komory argumentují rovněž tím, že o protiústavnosti návrhu je všeobecná povědomost na základě stanoviska Legislativní rady vlády ze dne 4. 5. 2017, jež vedlo předkladatele zákonného návrhu k zúžení předmětné úpravy právě ve vztahu k advokátům a notářům.


Při projednání návrhu zákona Legislativní radou vlády část jejích členů vznesla určitou pochybnost o ústavní konformitě stanovení povinnosti poskytovat údaje o osobách získané povinnými osobami v souvislosti s výkonem jejich činnosti pro účely výkonu správy daní směřující k odhalování daňových úniků. Argumenty svědčící jednoznačně o protiústavnosti navrženého opatření však nebyly Legislativní radou vlády shledány. V souvislosti s posouzením souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem zazněly rovněž pochybnosti o souladu předmětné směrnice, která je návrhem zákona transponována do našeho právního řádu, a s Listinou základních práv EU.

Na základě uvedeného se vláda upozorňuje, že do budoucna nelze zcela vyloučit diskuse jak na úrovni Evropské unie, tak v České republice, o souladu předmětného opatření s Listinou základních práv EU, respektive o jeho ústavnosti z pohledu našeho ústavního pořádku, popřípadě i přezkoumávání tohoto souladu příslušnými soudními orgány EU nebo tuzemskými…..“. – z projednávání návrhu v Legislativní radě vlády


Pokud představitelé Ministerstva financí tvrdí, že se novela bude vztahovat pouze na „velmi úzký okruh činnosti obchodního charakteru“ a naopak se nebude vztahovat „na poskytování právní pomoci v podobě obhajoby v trestním řízení, právních porad či zastupování před soudy“, jde podle autorů dopisu o projev elementární neznalosti rozsahu a obsahu advokátní činnosti. „Pomineme-li poněkud dehonestující poukazy na ,podnikatelství´ advokáta a údajné schovávání se za advokátní mlčenlivost (sic!), pak podstata problematiky se týká toho neoddiskutovatelného faktu, že správce daně se domáhá práva na informace, které advokáti shromažďují při identifikaci a kontrole klienta a při zjišťování podstatných okolností případu pro nakládání s jeho majetkem,“ komentují úroveň návrhu právní a ekonomičtí profesionálové.

„Je přitom absolutně nepřijatelné, aby zastupování v obchodních transakcích, jež mnohdy tvoří základ činnosti toho kterého advokáta, mělo mít jinou právní ochranu, než ostatní právní vztahy. A pokud, mimo jiné, dojde advokát k názoru, že klient realizuje podezřelou transakci, nebo toto podezření sdílí Finanční analytický útvar, pak v těchto případech je prolomení povinnosti mlčenlivosti již dávno zákonem upraveno. Dotazem na FAÚ lze ověřit, že povinnosti ohledně AML advokáti, respektive ČAK, řádně plní,“ upozorňuje předseda České advokátní komory.

Tvrzení, že advokáti se „schovávají za advokátní mlčenlivost“, je absolutně účelové, nepravdivé a mj. signalizuje nepochopení podstaty dané povinnosti, která chrání klienty a ne advokáty připomíná předseda advokátní komory Jirousek, s tím, že nikdy v minulosti nebyla, ať již ze strany orgánů činných v trestním řízení či např. ministerstva spravedlnosti nebo jakéhokoliv jiného orgánu státní správy, vznesena obdobná námitka ani nebyl uveden jakýkoliv konkrétní případ užití tvrzeného mechanismu „schovávání“.

Vzpomeňte si, jak lze uplatnit státní moc

Procedura, která by byla přijetím pozměňovacího návrhu zavedena, by byla procedurou bez jakékoliv relevantní a smysluplné kontroly. Pokud se argumentuje údajně odpovídající soudní kontrolou, pak té by podléhalo až finální rozhodnutí ve věci zákonnosti, přitom by tato již nemohla nic změnit na provedeném výkonu a nemohla by odstranit již dávno vzniklé následky. V té souvislosti lze vzpomenout jednak soudně zrušené zajišťovací příkazy, jednak (a hlavně) sofistikovanou zákonnou úpravu soudní kontroly v případě prolomení povinnosti mlčenlivosti v trestně právních věcech.

Autoři apelují na poslance, aby si vzpomněli, co je státní moc: „Na závěr již pouze to připomenutí, že státní moc lze uplatňovat pouze v mezích zákona a za účelem zákonem jasně stanoveným. Je (zatím) mimo rozumnou pochybnost, že informace, jež správa daně získává, může žádat pouze v rozsahu nezbytném pro její řádnou správu a nic jiného. Vůbec nepochybujeme, že případné přijetí pozměňovacího návrhu by  vedlo ke značnému posílení tzv. „šedé zóny právních služeb“, proti které spolu se státní správou bojujeme. Dovolujeme si tvrdit, že jsou to v drtivé většině právě advokáti, kteří svou činností spoluzajišťují, aby jejich klienti, respektive poplatníci jednali v intencích příslušných právních předpisů. Má-li kdokoliv poznatky o konkrétních pochybeních advokáta, je jeho povinností je konkrétně označit a oznámit,“ upozorňují pisatelé dopisu všem poslancům.

Válková: Návrh Pirátů je zjevně za hranou

Poslanecká sněmovna by k novele měla uspořádat seminář, který by se zaměřil na to, zda návrh není v rozporu s Ústavou. V nedělním pořadu Partie to řekl předseda ČSSD Jan Hamáček. „Pokud se ale povinnost poskytovat informace rozšíří i na advokáty a notáře, může to být v rozporu s ústavností, zaručeným právem občanů na ochranu osobních údajů,“ připomněl v Partii. Předseda ČSSD proto doporučuje, aby se návrh této novely, který teď ve Sněmovně čeká na třetí čtení, podrobil nejprve testu ústavnosti. „Uspořádat by k tomu bylo dobré seminář za účasti zástupců České advokátní komory a celou věc důkladně probrat, i kdyby to přijetí této potřebné novely zdrželo.“

S Hamáčkovým návrhem souhlasí i oslovení poslanci. „Nejsem proti, určitě by měly zaznít fundované názory, protože i já mám pochybnosti o tomto návrhu,“ říká předseda ústavně právního výnoru Marek Benda (ODS). Obdobně to vidí i Marek Výborný (KDU-ČSL), který zároveň upozorňuje i na zmíněné projednávání v LRV. „Myslím, že s ohledem na to, že implementace už měla proběhnout do konce roku, už to kratší zdržení neovlivní. Opatrnější je v tomto směru Helena Válková (ANO). „Seminář nevylučuji, ale to by znamenalo další zdržení v implementaci. Určitě se na tom budeme bavit ještě na klubu. Osobně bych uvítala, aby se odmítl návrh Pirátů, který je už zjevně za hranou, a sněmovna přijala můj kompromisní návrh, na kterém se shodl i ústavně právní výbor.“

Dušan Šrámek