Vnitro chce zavést registr přestupníků a zrušit likvidační pokuty, skutkových podstat a sankcí je moc

Vnitro chce zavést registr těch, kteří se dopustí přestupků. Veden by byl v rejstříku trestů. Současně by při tvorbě legislativy neměly být používány likvidační pokuty. Počet popsaných přestupků narostl, ministerstvo navrhuje společensky neškodné podstaty vypouštět a zákony psát konkrétně: „Poruší informační/evidenční/oznamovací/ohlašovací povinnost podle tohoto zákona“, nesplní některou z povinností uložených orgánem dozoru podle tohoto zákona“.

Likvidační pokuty za porušení práva EU zůstávají, neboť tuto legislativu musí čeští poslanci jen převzít. Vyplývá to z nelegislativního materiálu, který bude předložen na úterní jednání vlády. Materiál je návodem, jak by se měly napříště psát veškeré zákony s ohledem na sankce v souvislosti s jejich nedodržením. O marasmu české legislativy svědčí návrh vypouštět ty přestupky ze zákona, které se současně kryjí s trestnými činy nebo s přestupky podle jiných zákonů a vyloučit tak souběhy řízení a trestů podle různých zákonů v jedné věci. Rovněž má dojít ke snížení horních sazeb astronomických pokut tak, aby byly „reálně vymahatelné“.

Instruktážní materiál připravilo vnitro už v roce 2003 v souvislosti s „reformou správního trestání“, uvádí se v materiálu čítajícím 46 stran.

Více a více povinností, zbytečné sankce

Od té doby se poměry změnily a většina lidské činnosti podléhá mnohdy zbytečně sankcím a trestům, plyne z materiálu: „Je třeba uvést, že v době přijetí Zásad právní řád neobsahoval takové množství skutkových podstat správních deliktů, jako je tomu dnes. V posledních letech došlo navíc k vytvoření celé řady nových zákonů upravujících skutkové podstaty správních deliktů, popřípadě byly provedeny významné a rozsáhlé novelizace zákonů stávajících, jež právní úpravu správního trestání výrazně rozšířily. S tím souvisí rovněž skutečnost, že adresáti veřejné správy podléhají stále novým povinnostem, jejichž porušení je znakem skutkových podstat správních deliktů, a to často bez ohledu na to, zda je postih všech porušených povinností zcela nezbytný,“ uvádí se v materiálu.

Návodný materiál se má podle vnitra použít vždy při tvorbě nových zákonů a při novelách stávajících zákonů obsahujících přestupky. Ale také při tvorbě nových přestupků dodává současně vnitro. „S ohledem na potřebu stability právního řádu nesměřuje předložený materiál k okamžitému přepracování všech zákonů obsahujících skutkové podstaty přestupků. Předpokládá se, že půjde o déletrvající proces,“ dodává vnitro pro ty, kteří by si mysleli, že dojde k nějaké revizi přestupků a sankcí.

Jeden přestupek se vyskytuje ve více zákonech

Materiál například stanoví, že při tvorbě nových zákonů by měla být dodržována už existující zásada subsidiarity: „Zakotvení skutkové podstaty přestupku je přípustné až poté, co předkladatel vyhodnotí, že nejsou k dispozici takové nástroje, které jsou k dosažení daného cíle stejně vhodné nebo vhodnější (efektivita) a které současně představují méně intenzivní zásah do právního postavení adresáta veřejné správy (tzv. subsidiarita uplatňování odpovědnosti za přestupek).“

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Irena Válová