Ministerstvo v tichosti spustilo náramky pro vězně, zatím kontrolují 30 odsouzených

České ministerstvo spravedlnosti tendr na náramky v minulosti opakovaně zrušilo Foto: archiv

Probační a mediační služba minulý týden v tichosti spustila ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně. Zařízení zatím podle zdrojů z Probační a mediační služby kontroluje přes třicítku odsouzených. Po chybách, které zařízení vykazovalo při předchozích testováních, nyní náramky v pořádku fungují. Detaily k zavedení monitoringu do praxe představil na dnešní tiskové konferenci ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

Opravdu s velkou radostí dnes mohu veřejnosti oznámit, že máme v provozu monitorovací systém pro osoby ve výkonu trestu domácího vězení. První náramky jsme nainstalovali již minulý týden a vše zatím běží tak, jak má,“ uvedl dnes ministr.

Na jeho slova navázala ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková: „Po 18 letech fungování Probační a mediační služby se nám dostává do rukou moderní technologie ve formě spolehlivé elektronické kontroly pachatele. Umožní nám věnovat se více výchovné práci s klienty z řad odsouzených i pomoci obětem.“

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Z šestého vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatilo ministerstvo spravedlnosti 93 milionů korun.

Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Podle informací ČTK například hlásilo, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Proto se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul.

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Má tak přesvědčit soudce, že ukládání tohoto alternativního trestu je smysluplné a bezpečné. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese. Plnění podmínek bude od nynějška kontrolovat náramek. Pokud je pachatel nedodrží, soud mu může domácího vězení přeměnit na klasické odnětí svobody.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát 1200 korun denně, domácí vězení vyjde na 130 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený.

Výhodou alternativních trestů včetně domácího vězení je to, že odsouzení mohou pracovat, a tedy i platit daně či splácet škodu obětem trestné činnosti. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže se nepřetrhají sociální vazby a může pečovat o děti.

Zavedení náramků vítá nezisková organizace Rubikon Centrum, která pomáhá se začleněním do společnosti lidem s trestní minulostí. V dnešní tiskové zprávě uvedla, že dosavadní systém kontrol domácích vězňů byl neefektivní, neúměrně zatěžoval probační úředníky a dával prostor k obcházení trestu. Poukázala také na to, že v přeplněných věznicích jsou i lidé, u nichž by bylo vhodnější, aby si trest odpykávali venku – například neplatiči alimentů. „Pobyt ve vězení totiž možnosti splácet výživné rozhodně nezvyšuje,“ podotkla Lenka Ouředníčková z Rubikonu.

(čtk, epa)