The Economist: Babiše kauza StB pravděpodobně posílí

Zákon prosadil Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka Foto: archiv

The Economist se zaobírá soudním líčením vedeným ohledně možné spolupráce českého ministra financí Andreje Babiše s komunistickou tajnou službou. Právě probíhající soudní řízení podle týdeníku světu nabízí dobrý pohled na to, jak v komunistickém Československu probíhala špionáž.

Pouze den poté, co byl Andrej Babiš jmenován do funkce ministra financí České republiky, došlo na sousedním Slovensku k zahájení soudního řízení se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN), který podnikatel žaluje za to, že ho ve svých spisech neoprávněně uvádí jako bývalého agenta StB. Podle některých spisů Babiš nejdříve s StB pouze spolupracoval a následně působil jako agent. Jeho osobní složka však byla údajně skartována.

The Economist líčí Babiše jako podnikatele-miliardáře přeměnivšího se v populistického politika, který popírá, že by kdykoliv s komunistickou tajnou policií vědomě spolupracoval a prostřednictvím tohoto soudního líčení žádá o očištění svého jména. Týdeník dále uvádí, že Babiš odmítl jeho žádost o vyjádření k tomuto tématu. Nadále však prý trvá na tom, že se s tajnou policií zapletl nevědomky.

Došlo k tomu v roce 1980, kdy byl vyslýchán kvůli své roli v případu dovozu syrských komodit do Československa. V rozhovoru z listopadu 2013 Babiš nařčení ohledně své spolupráce s StB nazval „blbostí“.

Je Babiš pouhou obětí systému kvót StB?

V průběhu slyšení byl diskutován i systém kvót, který byl zaveden komunistickou StB. Každý agent musel v souladu s tímto systémem naverbovat dvacet pět nových agentů ročně. Právě na tento systém se Babiš odvolává a tvrdí, že složky obsahující jeho jméno jsou přinejmenším pochybné. Mohlo se totiž jednat o pokus nějakého agenta o splnění dané kvóty. Dva svědkové předvolaní týmem Andreje Babiše se pokusili zpochybnit důvěryhodnost dokumentů, ve kterých figuruje jméno „Bureš“, což mělo být Babišovo krycí jméno. Jeden z nich (Andrej Kul’ha), který měl Babišův spis na starosti, vypověděl, že složku založil až poté, co zjistil, že se nejednalo o vědomého spolupracovníka.

Případ ÚPN je, jak píše The Economist, založen na poměrně jednoduchém, ale zároveň rozumném předpokladu. Jméno Bureš se vyskytuje v nejméně pěti odlišných složkách, nad čímž se autor článku pozastavuje s tím, že pokud by se jednalo pouze o jednu složku, dalo by se to považovat za náhodu. Pětinásobný výskyt se mu však zdá jako více než průkazný. Závěry soudního řízení se budou odvíjet od výpovědi Júlia Šumana, bývalého agenta StB, který měl Babiše osobně naverbovat. Podle dostupných dokumentů k tomuto mělo dojít ve vinárně. Soudkyně líčení odročila až na 14. dubna, a to ve snaze o zisk Šumanova vyjádření. Ten však zatím s nikým nekomunikuje, píše The Economist. Babiš na otázku, zda s Šumanem v posledních letech udržoval kontakt, odmítl odpovědět.

Ať už se Šuman u soudu ukáže či nikoliv, vyvstává otázka, zda jsou vůbec někteří svědkové v tomto případu důvěryhodní, táže se The Economist. I kdybychom se rozhodli brát svědky za slovo, několik dalších hlavních protagonistů již zemřelo a Babišova osobní složka chybí. Jejich výpovědi tak v podstatě vůbec nic nevylučují. Nejlepší, v co může Andrej Babiš doufat, je to, že se v dostupných složkách neobjeví důkazy o tom, že agentem byl. Je velmi nejisté, jak by se mu mohlo následně podařit dokázat opak.

Tento případ nebyl nikdy ani tak o důkazech, jako o politice, píše britský týdeník. Andrej Babiš se zúčastnil pouze začátku soudního líčení, aby se mohl následně začít urychleně věnovat své práci ministra financí. Na programu měl ten den totiž setkání se svým slovenským protějškem.

Nedojde-li v případu k nějakým závratným zjištěním, Babiš pravděpodobně vyhlásí symbolické vítězství, což mu ještě více přidá na popularitě. Na chatu na Facebooku, kde Andrej Babiš 2. února hovořil o tom, zda se bude Česká republika snažit o zavedení eura, mimo jiné zmínil, že je politikem proti své vůli. The Economist článek zakončuje zamyšlením „jak by asi tak Babiš trávil svá nedělní odpoledne, kdyby se politiky musel nakonec vzdát…“.

Článek v originále si můžete přečíst zde.

-red-

Sdílejte
Předchozí článekVideo ze zatýkání Jany Nečasové řeší ÚOOÚ
Další článekV kauze stavebních zakázek obviněna i Česká pošta
Tomáš Sazima
Absolvent Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. V médiích se pohybuje od roku 2007. Nejprve pracoval jako editor stránky v Pražském deníku, kde získal první zkušenosti s chodem redakcí tištěných deníků. Posléze krátce pracoval jako editor domácího zpravodajství na serveru Lidovky.cz. Na jaře 2009 přešel "na druhou stranu" a stal se zaměstnancem sekce PR a marketingu ČSSD. Zde prošel povětšinou jako člen volebního štábu kampaně k volbám do Evropského parlamentu (2009), do Poslanecké sněmovny (2010), do Senátu a zastupitelstev měst a obcí (2010). V rámci Poslanecké sněmovny P ČR spolupracoval s řadou poslanců klubu sociální demokracie. V roce 2010 se podílel na vzniku a spuštění názorového webového projektu VašeVěc.cz. V roce 2011 se stal tiskovým mluvčím strany bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21. Zde se podílel zejména na koordinaci kampaní do zastupitelstev krajů (2012) a do poslanecké sněmovny (2013). Od začátku roku 2014 se pohybuje na volné noze a působí jako mediální poradce.