Seminář: Hodnocení rozhodování zastupitelů je protiústavní

Mediálně nejznámější stíhání pražských radních kvůli kauze Opencard je pouze vrcholem ledovce. Po celé republice jsou už dnes stíhány stovky místních politiků za trestné činy související s výkonem funkce. Jen za loňský rok bylo ze sta obviněných úředních osob polovina zastupitelů. Často jde o zcela absurdní případy, které nakonec soudy po mnoha letech shazují ze stolu. Jenže následky takového trestního stíhání jsou často nezvratné – poškozená pověst, podlomené zdraví, statisícové částky věnované na advokáty.

I taková fakta zazněla na semináři věnovaném trestní odpovědnosti zastupitelů, který uspořádal poslanec Stanislav Polčák (TOP 0P a Starostové) na půdě Poslanecké sněmovny.

„Ztratíte dva roky života, podstatnou část soukromí, pokud to neznáte, tak zjistíte, že existují prášky na spaní, a utratíte všechny úspory – v mém případě to bylo osm set tisíc. Odrazí se to na vašem zdraví, někdy i na zdraví vašich bližních, a nikdy už se nezbavíte pověsti korupčníka,“ uvedl kupříkladu starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek, jehož „kauzu“ smetl ze stolu až soud. Zídek zároveň apeloval, aby hned od počátku si vzal dotyčný představitel města advokáta, aby se mohl účinně bránit. „Já to neudělal, a byla to chyba.“

Nebyl jediný ze starostů, kteří mají podobné zkušenosti. Zažil to i starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík. Jeho případ byl natolik otřesný, že soudce, který případ projednával, prohlásil při čtení rozsudku, že podává podnět na kárnou žalobu na dozorového státního zástupce.

Poslanec Polčák upozornil na to, že zatímco poslanci či senátoři mají imunitu, zastupitelé ji nemají. Upozornil rovněž na právní nejednotnost posuzování zavinění konkrétních osob. „Rozdíly jsou přímo diametrální. Zatímco v kauze Opencard policie obvinila všechny pražské radní, kteří pro zakázku hlasovali, tak v případě vítání občánků v Ústí nad Labem, v němž figuruje i jedna naše kolegyně, poslankyně Kailová, policie viní jen několik radních a další vybrané osoby, ačkoli ten princip by měl být v zásadě stejný.“

Podle Adama Furka z Ministerstva vnitra je protiústavní, jestliže stát hodnotí nějaké rozhodnutí z hlediska toho, zda bylo chytré, a nemohlo-li být jiné. „To je přesně oblast, kam by stát neměl, včetně trestního práva, vstupovat. V tom případě už se jedná o porušení ústavně zaručeného práva na samosprávu.“

Seminář se zabýval i fígly, jaké dnes začínají používat některé samosprávy, aby se vyhnuly trestnímu stíhání. Pokud bude v případě tajného hlasování, jak se o něm bezúspěšně diskutovalo na pražském magistrátu, alespoň jeden radní proti, nemohou policisté identifikovat osoby, které hlasovaly pro, poradil zastupitelům Polčák. V případě, že by se nezjistilo, kdo jak hlasoval, nemohlo by být zahájeno trestní stíhání.

Jenže ani anonymní kolektivní rozhodování nemusí být do budoucna bez nebezpečí. „Bude záležet na tom, jaké trestné činy přinese zvažovaná novelizace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, v níž se uvažuje o rozšíření trestných činů. V takovém případě by mohly být obce postiženy i jinak,“ upozornil odborník na tuto tématiku, advokát Tomáš Gřivna.

Polčák kvůli stoupajícímu počtu stíhání dokonce zvažuje změnu trestního zákoníku. „Je tam třeba jedna věc, která už dnes zasluhuje zpřesnění. A sice možnost rozhodování orgánu obce, které nemusí z vnějšku vypadat jako extra výhodné, ale je odůvodněné a tedy legitimní. Tato věc je zatím řešena velmi sporadicky.“

Nejpregnantněji nakonec shrnul pro Českou justici celou situaci teplický primátor a senátor za ODS Jaroslav Kubera. „Jsou to šílenosti, které často souvisejí s politickým bojem, a s tím, že na sebe místní politikové dávají trestní oznámení jako na běžícím pásu a že policie na to naskakuje. Jsem zvědav, kdo vůbec nakonec bude ochoten v nastávajících komunálních volbách na podzim kandidovat. Jenom sebevrah nebo ten, kdo bude sledovat nějaké své privátní zájmy.“

Dušan Šrámek