Ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Foto: Robert Malecký

Robert Pelikán: Nabídneme premiérovi rekodifikaci zákona o státním zastupitelství

Na ministerstvu spravedlnosti působí ve funkci prvního náměstka něco málo přes tři týdny. Těch třiadvacet dní strávil Robert Pelikán v práci – včetně víkendů. Plán legislativních prací neúprosně měří čas, kdy bude třeba do vlády odevzdat klíčové normy. V této situaci přichází Pelikán s překvapivým návrhem: Než uspěchat práce na sporném zákonu o státním zastupitelství, raději požádá o delší odklad a nabídne premiérovi rekodifikaci. „Nemáme žádný koncepční materiál, nemáme žádnou komparativní studii a já bych rád toto udělal. Ale to chce čas a uvidím, zda ho budu mít,“ říká v rozhovoru pro Českou justici.

Už jste se rozkoukal a zjistil, kde ministerstvo v legislativní oblasti tlačí bota?

Rozkoukal, částečně. Moje zjištění nejsou nijak překvapivá, odpovídají tomu, co jsem čekal. Samozřejmě, máme tu v tuto chvíli určité problémy, které podle mého názoru nebyly ani tolik způsobeny v několika posledních měsících, ale jde v legislativní oblasti o dlouhodobý problém. Znal jsem to i zvenku, jde o problém, který se táhne nějakých deset let. Postupně tady docházelo k zanedbávání legislativy, k přesunu aktivity mimo ministerstvo. Důsledkem je, že se narušila generační struktura. Zkušení přestali vychovávat ty mladší a ti mladší se přestali stávat zkušenými. Je to stav, který tu mám a se kterým musím nějak pracovat.

Jste v situaci, kdy postupně nabíhají termíny pro odevzdávání připravených novel do vlády. Když nepočítáme harmonizační normy, má legislativní plán do konce roku 13 položek. První velkou zkouškou bude září, kdy odevzdáváte novelu občanského soudního řádu, zákon o státním zastupitelství a novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Jsou tyto termíny ohroženy?

Myslím, že z větší části ne. Legislativní plán působí trochu matoucím dojmem v tom, že třeba novela OSŘ není ten nový občanský soudní řád, který tu chceme napsat. Je to jen technická novela, která vylepšuje napojení na hmotu a není s tím žádný problém. To platí i o trestní odpovědnosti právnických osob. Čili jediný problém, který tu reálně máme, se týká zákona o státním zastupitelství. Ten jsme zdědili a budeme žádat odklad.

Už víte, koho jste naštval svým vyjádřením, že jste proti jedinému protikorupčnímu speciálu při Nejvyšším státním zastupitelství?

Já jsem věděl, koho tím asi naštvu, ještě předtím, než jsem to vyřkl. Ty názory jsou jasně dané a rozložené.

Máte signály o tom, že Unie státních zástupců jako nositel té ideje nebo nejvyšší státní zástupce coby formální předkladatel normy shánějí v Poslanecké sněmovně podporu pro adopci jejich verze zákona jako celku některým z poslanců, což by pomohlo obejít nesouhlasné stanovisko ministerstva?

To od vás slyším poprvé, nevím o tom. Rozhodně bych to považoval za velice nešťastné. To je tak klíčová norma, že nemůže jít z poslanecké iniciativy.

Budete předlohu znovu posílat k připomínkám státnímu zastupitelství?

Já už jsem o tom s panem nejvyšším státním zástupcem mluvil. To není tak, že bychom spolu nemluvili. Já myslím, že spolu máme korektní, neřku-li dobré vztahy. Uvidíme, třeba se dokážeme nakonec i shodnout. A pokud se nedokážeme shodnout, což tedy po pravdě spíš předpokládám, neznamená to, že spolu nebudeme mluvit. Uvidíme, na čem se shodnout dokážeme a jak dokážeme omezit rozpory na to nejnutnější.

Jaký bude tedy další postup? Vy svoje připomínky vepíšete do předloženého návrhu NSZ, nebo připravíte vlastní, zcela novou předlohu?

Hodně záleží na tom, kolik od vlády dostaneme času navíc. Já bych byl nejraději, kdybychom se nad tím zamysleli fundamentálněji. Ona se ta debata celkově smrskla na to, jestli bude, nebo nebude speciál, ale tam je ještě spousta jiných důležitých otázek. Míra pokynovosti, míra pevnosti v rozvrhu práce, vůbec postavení vedoucích státních zástupců, jejich jmenování. Tisíc otázek, které dohromady vytvářejí nebo by měly vytvářet nějaký logický systém. Ony ho sice v tom návrhu vytvářejí, ale v podstatě konzervují aktuální stav, který jsme upřímně řečeno zdědili z dob prokuratury. Od té doby došlo jen k drobným úpravám, nikoli k nějaké fundamentální změně. Takže bych byl nejraději, kdybychom se nad tím ještě jednou zamysleli, protože se nad tím nikdo nikdy doopravdy nezamyslel.

To je ovšem proto, že existuje jen jediný návrh z dílny Nejvyššího státního zastupitelství.

Existuje jen tento návrh, ano. A je to návrh zcela v režii státního zastupitelství. My tady nemáme žádný koncepční materiál, nemáme žádnou komparativní studii a já bych rád toto udělal. Ale to chce čas a uvidím, zda ho budu mít.

Čili záleží na premiérovi, kolik vám toho času dá. Jestli tomu dobře rozumím, půjdete za ním s nabídkou, že si může vybrat mezi novelizací a rekodifikací zákona o státním zastupitelství.

Přesně tak. Budeme se mu snažit vysvětlit, že jde o klíčovou normu, která má šanci změnit soustavu, a vymáhání trestního práva vůbec na další desítky let. A jaký je stav z hlediska té přípravy. Protože já si myslím, že on to neví. Chceme mu vysvětlit, co bychom udělali v tom čase, který bychom dostali. A bude na jeho zvážení, zda nám ho dá.

Vidíte osobnost, která by ty práce mohla svojí autoritou zaštiťovat?

Nevidím jednu osobnost. To psaní samotné už není takový problém. A jestli některé z mých oddělení aspoň trochu narušuje to, co jsem před chvílí říkal, tzn. že nemá to správné generační rozvrstvení, tak je to naštěstí zrovna to oddělení trestní. Já mu věřím a myslím, že je schopno ten legislativně-technický support poskytnout.

A co se týče toho, kdo by měl projektu dodat vizí?

Já se bohužel zrovna v trestní oblasti nepohybuji nějak hluboko, ale budu o tom hovořit s lidmi, kteří se v tom orientují lépe. Ale ono se může i stát, že bychom nikoho takového nenašli. On je problém i v tom, že země je nevelká, a v některých oborech – zejména v těch oblastech procesů, ti opravdoví odborníci, autority, jsou hodně uzavření v tom systému. Oni ho dokonale znají, ale příliš se nedívají, jak je to jinde, nedovedou se na to podívat zvenku. Takže když po nich chcete, aby udělali drobné úpravy, takové to ladění motoru, tak to oni umí perfektně. Ale pokud byste řekl, pojďte nám navrhnout úplně nové auto, tak je to mnohem horší. Ale pokud my si uděláme dobrou analýzu, budeme si podle mě umět koncepci zvolit i tady na ministerstvu.

Vy jste se nechal slyšet, že jediný speciál při NSZ odmítáte kvůli obavám z přílišné koncentrace moci. Připomenu vám citát z vašeho blogu, který jste napsal v souvislosti s případem bývalého poslance Víta Bárty. „Nevím, komu a proč se znelíbil Vít Bárta, ten někdo je ale zatraceně mocný. Nejprve dokázal zajistit rozsáhlou zostuzující kampaň v MF Dnes a dalších médiích. Teď se ukazuje, že dokáže zařídit i zahájení trestního stíhání. A to je novinka: politické vlivy na trestní řízení se dosud omezovaly na to, že státní zastupitelství nekonalo tam, kde by jinak konalo; teď se ukazuje, že dovedou i zařídit, že policie a státní zastupitelství naopak konátam, kde by jinak nekonalo. Běhá mi z toho mráz po zádech.“ To je na tom podle vás soustava státního zastupitelství tak špatně?

Tehdy jsem ten pocit v souvislosti s případem Víta Bárty skutečně měl. V obecné rovině naštěstí nemám. Takže v tak hrozném stavu snad ta soustava není. Ale já ji prostě detailně neznám, to přiznávám. K tomu, co jsem říkal o koncentraci moci – byl bych velice rád, aby ten výrok nebyl chápán osobně, ale koncepčně. Protože zákon nepíšete pro konkrétního člověka. To je problém osvícenského absolutismu: funguje skvěle, když máte osvíceného absolutistu. Ale když absolutistovi zhasnou a on přestane být osvícený, je to cesta do pekel. Čili já tu koncentraci nechci koncepčně.

Prof. Pavel Šámal, který vede rekodifikační komisi k trestnímu řádu, odhaduje, že se práce protáhnou zhruba na dva roky. Doslova v rozhovoru pro Českou justici řekl: „Každý politik vždy chce prezentovat výsledky své práce v tom volebním období, ve kterém působí, a to z důvodu, že neví, co se stane potom. … Tlak politiků je logický a není snadné tomu vzdorovat, i když by se mi samozřejmě líbilo, kdyby tyto lhůty nebyly.“ Jste ochotni v tomto případě lhůtám ulevit výměnou za kvalitu normy?

Toto je oblast – a na tom není nic špatného – kde my máme s paní ministryní vždycky ne snad konflikt, ale zájmové tření. Protože já už nejsem ten politik, ale jsem úředník. A paní ministryně jako politik potřebuje vykazovat výsledky, potřebuje plnit lhůty, a potřebuje se zejména věnovat té politické životnosti návrhů. Pokud se nějaký návrh nestihne protlačit v jednom volebním období, tak v zásadě padá pod stůl. Na to zcela pochopitelně dbá paní ministryně a já zase tím, že jsem blíž té práci legislativní, tak zdůrazňuji druhou stranu té mince. Klíčové normy je třeba připravit kvalitně a to nejde udělat za chvilku. Takhle podobně se vždycky přeme a vždycky z toho něco vyjde.

Tvrdě jste vystoupil vůči mírným trestům kárného senátu Nejvyššího správního soudu v případech exekutorů, kteří podle vašeho názoru zneužili funkci tak výrazně, že měli v úřadě skončit. Teď během našeho rozhovoru (v pondělí odpoledne – pozn. red.) vám sekretářka vyřizovala vzkaz od předsedy NSS Josefa Baxy, že by s vámi rád mluvil. Čekáte ostrá slova i z jeho strany?

Třeba mě chce jen pozvat na kávu. Ale tady přece nejde jen o exekutory. Mám stejný přístup ke zlotřilcům v jakékoliv oblasti. Ať jsou to exekutoři, notáři, advokáti, soudci. Kdo tu funkci zneužívá, tak ji nemá mít.

Budete posilovat ministerská oddělení, která mají dohled nad právnickými profesemi na starosti?

Uvidím, co se dá dělat. Určitě se budu snažit ta oddělení posílit personálně. Ale já si nemyslím, že by ti lidé v tomto směru potřebovali nějak honit. Oni pracují, co mohou. Klíčový moment vidím v tom, nakolik odstrašující je ta sankce. Známá věc je, že fungování jakéhokoli sankčního systému je rovnicí, která má dva vstupy. Pravděpodobnost odhalení a citelnost sankce. Ať bychom pravděpodobnost odhalení posilovali jakkoli, o tolik už ji zvýšit nedokážeme. Přece tady nemůžeme mít oddělení, které bude stát za každým exekutorem. Čili to, na čem zapracovat musíme, je citelnost sankcí.

Chystáte se vyvinout tlak na exekutorskou komoru? Nabízí se srovnání s komorou advokátní, která vůči jak říkáte zlotřilcům ve svých řadách vystupuje aktivně a tvrdě, neboť si uvědomuje reputační riziko.

Budu se snažit tlačit všude, kde to půjde. Ostatně vzpomeňte si, že u advokátů to také nebylo od počátku. Oni v tomto ohledu prošli pro mě pozitivním vývojem, který myslím ještě není ukončen. Takže to snad i u exekutorů bude podobné.

Robert Malecký