Stávkovou pohotovostí vyvrcholil zatím souboj části zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek s vedením. Důvodem jsou podle nich politicky motivované čistky, které zahájila současná Rada ÚSTR odvoláním současného ministra kultury Daniela Hermana a které pokračují do současnosti.
„Účelem protestů je ukázat veřejnosti, že v ÚSTR pokračují stále personální čistky, snaha oddělit ústav od Archivu bezpečnostních složek a zpomalit digitalizaci,“ vysvětluje akci místopředseda jedné z odborových organizací Radek Schovánek. Podle něho si vedení ústavu stojí za účelovou zprávou o digitalizaci, která byla dělána na starém a malém vzorku dokumentů, přičemž metody práce na digitalizaci se změnily. „Přesto, že řediteli Zdeňku Hazdrovi bylo jasně prokázáno, že zpráva stojí na nepravdivých závěrech, byl odvolán ředitel Odboru informatiky a digitalizace Petr Rendek.“
Není to jediný případ, kdy jsou odvoláváni kvalifikovaní vedoucí jednotlivých odborů. Přitom pouze ve dvou případech bylo na jejich místa vypsáno výběrové řízení. „V současné době je za lustrace odpovědný pan Stránský. Asi proto, že ještě před pár měsíci prodával lustry,“ glosuje Schovánek. Po odvolání Hermana tak bylo vyměněno již dvanáct řídících pracovníků. V srpnu byl odvolán ředitel Odboru zkoumání totalitních režimů Jan Kalous a na spadnutí je údajně i odvolání Františka Stárka. Soudy přitom výpovědi z pracovního poměru ruší.
Bývalý I. náměstek Eduard Stehlík tak již na jaře vysoudil 1,25 miliónu korun, přitom navrhoval vedení ústavu smír, s tím, že žádal pouze vyplacení pětinásobku platu. To ale vedení odmítlo. Ještě vyšší částka to může být v případě Hermana, který zatím vyhrál soud nepravomocně. „Jenže vedení ústavu na to nijak nereaguje a nevymáhá peníze po těch, kteří škodu způsobili,“ říká Schovánek. Z toho důvodu podávají tři odborové organizace, které v ÚSTR působí, tento týden trestní oznámení pro zneužití pravomoci úřední osoby na bývalou ředitelku Pavlu Foglovou, na současného ředitele Hazdru a radní za maření úkolu úřední osoby. „Neprojednali škodu s odbory, ani nesvolali do čtrnácti dnů škodní komisi, jak jim ukládá zákon,“ vysvětluje Schovánek.
Personální čistky a neřešení jejich důsledků nejsou jediným důvodem protestů. Druhou závažnou skutečností, která vedla odboráře k vyhlášení stávkové pohotovosti, byl podloudně zaslaný návrh změny zákona č. 181/2007, které podalo MV v rámci připomínkového řízení ke služebnímu zákonu a který směřoval k oddělení ABS od ÚSTR. „Za vším stojí koordinovaná snaha části ČSSD, Zelených a KSČM ústav buď zcela marginalizovat, nebo úplně zlikvidovat,“ uzavírá Schovánek. Proto pracovníci ústavu vyzývají ředitele ÚSTR Zdeňka Hazrdu a členy Rady ÚSTR Emílii Benešovou, Jana Bureše, Lukáše Jelínka, Zdeňka Bártu a Michala Uhla k okamžité rezignaci, aby umožnili vyřešit krizi, kterou svým jednáním podle odborářů způsobili.
Dušan Šrámek
