Tři uchazeči se budou v sobotu ucházet o post předsedy Soudcovské unie ČR. Ta na svém volebním sněmu v Dolní Moravě rozhodne o celém vedení i orientaci v následujících letech. Post předsedy se uvolnil v červnu, poté co byl Tomáš Lichovník jmenován soudcem Ústavního soudu.
Sněm soudcovské profesní organizace je dvoudenní, v pátek je naplánována práce v odborných skupinách, v sobotu pak přijdou na řadu volby vedení.
Nové vedení čekají náročná jednání s politickou reprezentací o míře nezávislosti soudcovského stavu a s tím souvisejícími otázkami jmenování soudních funkcionářů. Nejednotnost kritérií a podmínek schvalovacího procesu a různé politické či lobbistické zásahy vyvstaly v poslední době do popředí především v souvislosti se jmenováním soudních funkcionářů. Stejně tak se povede nepochybně diskuse i postavení jednotlivých soudcovských rad, které již ve dvou případech úspěšně napadly výsledky výběrových řízení na posty předsedů krajských soudců.
Před časem kritiku si vysloužila kritiku i některá zvažovaná nominační kritéria, například aby se předsedou krajských soudů nemohl stát soudce z daného justičního obvodu. Stejně tak nový je i systém výběrových řízení. Ta sklízejí kritiku buď kvůli jako netransparentní, jako se to stalo v případě Víta Veselého, který vyhrál výběrové řízení na post předsedy Okresního soudu v Novém Jičíně, anebo proto, že jsou zpochybňována bez relevantního důvodu politiky, jako se to stalo aktuálně Janu Sváčkovi při kandidatuře na místopředsedu Vrchního soudu v Praze. Situace ohledně způsobu nominací justičních funkcionářů se přitom oproti minulosti dramaticky změnila. Ještě v roce 1999 ze dne na den odvolal a jmenoval tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl pět předsedů krajských soudů, aniž by to vůbec vyvolalo jakoukoli pozornost.
Soudcovská unie volá i po jednotných kritériích při jmenování soudců samotných a způsobu jejich umisťování v souladu s agendou a nápady jednotlivých krajských obvodů. Podle některých informací není vyloučena ani debata o ustavení plnohodnotných krajských soudů v místech, kde jsou pouze pobočky, tak aby jejich sídla kopírovala správní členění státu.
Diskuse o nezávislém orgánu, takzvané Nejvyšší soudní radě, se dlouhodobě točily kolem otázky, zda mají příslušný zákon vypracovat sami soudci, kteří se nebyli schopni nějakou dobu dohodnout mezi sebou, nebo politici. Ministryně spravedlnosti Helena Válková nedávno vyhlásila „otevřené dveře“ zákonu, který jí Soudcovská unie předloží. „Jsem připravena pro to vytvořit podmínky, jak už jsem jednou soudcům nabídla. A pokud se dohodnou, protože napsat to za ně nemohu, ráda pro to prostor vytvořím,“ řekla koncem července České justici Válková. Podle čestného předsedy unie a současného předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry už mají soudci zákon napsaný, a není na něm příliš co měnit. Dnešní stav je takový, že naději má spíše institucionální aspekt nezávislosti, s tím, že financování soudnictví by nadále zůstalo v rukách ministerstva.
Všichni tři uchazeči o předsednický post jsou zároveň bývalými či současnými členy vedení unie. Petr Franc je členem výboru, Jana Jurečková byla její první místopředsedkyní a Daniela Zemanová je současnou I. místopředsedkyní pověřenou vedením. Jejich prezentace ukazuje, že i přes dílčí shodu se na jediném principu fungování soudní moci zcela neshodnou. „Domnívám se, že dosavadní model řízení justice se vyčerpal a nelze jej smysluplně reformovat,“ tvrdí Franc ve svém kandidátním medailonku ve volebním čísle časopisu Soudce. Jurečková vidí posílení role SU především v získání důvěryhodnosti dovnitř soudcovského stavu i navenek, aby se nejevila jako jakási „quasi odborová organizace“. A konečně podle Zemanové jsou funkční oba modely, jak ministerský, tak reprezentativní. „Model založený na zřízení reprezentativního orgánu soudní moci není bez rizik a nedostatků,“ varuje své kolegy.
Dušan Šrámek
Profily kandidujících soudců
Mgr. Daniela Zemanová
I. viceprezidentka Soudcovské unie ČR. V roce 2001 se stala soudkyní. Specializovala se na správní právo. V období let 2001 až 2006 působila na Krajském soudu v Ústí nad Labem, pobočce v Liberci. V roce 2005 absolvovala stáž na Nejvyšším správním soudu. V r. 2006 se stala soudkyní Nejvyššího správního soudu, kde je zařazena do finančně správního kolegia.
V Republikové soudcovské radě působí již druhé funkční období. Na 21. Shromáždění zástupců SU ČR se stala I. viceprezidentkou stavovské organizace českých soudců.
Mgr. Petr Franc
Od února roku 1994 byl předsedou senátu Okresního soudu v Berouně, zařazen do trestního úseku. Od března 1997 byl na stáži u Krajského soudu v Praze. Zařazen byl na trestním úseku, jak na úseku odvolacím, tak i na úseku prvostupňovém. Od března 1998 byl předsedou senátu Krajského soudu v Praze, zařazen k výkonu soudcovské činnosti na prvostupňovém úseku. Od roku 2008 do 1.4.2009 byl předsedou soudcovské rady Krajského soudu v Praze. Od dubna 2009 byl pověřen řízením Okresního soudu v Kutné Hoře. Od září 2009 až dosud je předsedou Okresního soudu v Kutné Hoře. Členem Soudcovské Unie ČR je od roku 1997.
V letech 1999 až 2005 byl členem Republikové rady SU ČR, od roku 2002 do roku 2005 byl viceprezidentem SU ČR. Od roku 2008 je členem Republikové soudcovské rady SU ČR a členem redakční rady časopisu Soudce. Na 21. Shromáždění zástupců SU ČR byl opětovně zvolen do RSR a stal se členem Výboru Unie.
Mgr. Jana Jurečková
V justici působí od roku 1996. Během kariéry prošla celou řadou specializací, od vykonávacího řízení, přes agendu civilní, trestní. V současnosti působí jako dočasně přidělaná k Nejvyššímu správnímu soudu, a to jak ve středočeském soudním kraji, tak u Obvodního soudu pro Prahu 1. Je kontaktní osobou tohoto soudu a Městského soudu v Praze pro implementaci NOZ.
Byla a stále je aktivní členkou SU. V minulosti byla její první místopředsedkyní.
