Týden v české justici: Čekání na ministra, bude jím Pelikán?

Se svým nástupcem Robertem Pelikánem Foto: MSp

Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

V uplynulém týdnu zůstala hlavním tématem tuzemských médií rošáda ve vedení ministerstva spravedlnosti a také dohoda nad platy soudců. Pozornosti by však neměla uniknout ani řada dalších významných zpráv, které ovlivňují dění v českém justičním prostředí, např. skandál kolem soudce Romana Čonky, změny v boji proti praní špinavých peněz nebo připravované změny Ústavy.

Nezvykle tvrdou rétoriku v mediálním prostředí volila minulý týden odstupující ministryně spravedlnosti Helena Válková. Podle vyjádření, které zveřejnila např. úterní Mladá fronta DNES, byla k odchodu donucena. „Domluvili jsme se, že odejde důstojným způsobem. Teď tohle své přání ale zpochybňuje,“ reagoval Andrej Babiš, který následně potvrdil, že pokud by ministryně nerezignovala sama, navrhl by její odvolání.

Stejný názor vyjádřila Helena Válková i v pondělním obsáhlém rozhovoru pro deník Právo. Od pokračování v práci ji dle vlastních slov odradila neustálá kritika z médií a postupný nátlak činěný ze strany hnutí ANO. „Pan předseda [Babiš] zřejmě z toho, že jsem tu rezignaci sama napsala, usoudil, že to bylo moje rozhodnutí. Ale před tím mě k tomu vyzvali,“ popsala důvody svého odstoupení Válková.

Širší souvislosti odstoupení ministryně přinesl jak server Česká justice, tak také týdeník Reflex. Podle Bohumila Pečinky stál v pozadí střet mezi politikou a justicí, který se začal překlápět ve prospěch soudní moci. To donutilo Andreje Babiše demonstrovat svou sílu a podrobit si neloajální resort. Na podobnosti mezi odstraněním Válkové a Jiřího Pospíšila pak poukázal ve čtvrtečním Právu bývalý šéf resortu Pavel Blažek /ODS/. Ve stejném deníku došel ve středu politolog Jiří Pehe k závěru, že politická mela okolo výměny jedné ministryně nebude mít žádného vítěze. Shrnutím počínání ministryně ve funkci se zabývala na serveru Česká justice Irena Válová. Nejen na základě dokumentu shrnujícího plnění vládních priorit ministerstva spravedlnosti došla k závěru, že kritika pomalého počínání resortu je neopodstatněná.

Nápad, jak zrychlit rozhodovací praxi soudů, představil pro Hospodářské noviny v pondělí kandidát na ministra spravedlnosti Robert Pelikán. Budoucí koncipienti by mohli svou praxi vykonávat pět let, během níž by tři roky pomáhali se zdlouhavým papírováním, které soudce zbytečně zdržuje. „Na administrativní práci pak používáme člověka, který nás stojí těch 80 až 100 tisíc za měsíc. Přestože ji může dělat někdo, kdo ji udělá za 25 tisíc,“ připomněl Pelikán v rozhovoru pro list skutečnost, že draze placení soudci jsou žádoucí, pokud ovšem hledají spravedlnost a netráví čas administrativou. Vyjádřil se i ke sporu o platech soudců, kdy se prezentoval jako zastánce vysokých platů, které mohou být prostředkem, jak udělat ze soudnictví elitní obor.

V dalším rozhovoru, který otiskla v úterý MF DNES, se Robert Pelikán rozpovídal o prioritách a cílech, jež ho budou provázet při působení na postu šéfa resortu. Na přetřes se tak dostala např. celková koncepce soudnictví, humanizace exekucí, oblast insolvencí či elektronizace justice, která dle Pelikána přinese lepší kontrolu soudů a odstraní zbytečné prostoje.

Budoucímu ministru spravedlnosti jistě nechybí odvaha a vůle zahýbat s problémy justice, ovšem již během svého působení na pozici náměstka si Robert Pelikán stačil udělat mnoho nepřátel. Jaroslav Kramer se ve svém obsáhlém článku v pondělních Lidových novinách zmínil například o exekutorech, insolvenčních správcích či dlouhodobě vyhrocených vztazích se státními zástupci. Jedním z těch, kteří nemají Pelikána v oblibě, bude pravděpodobně i publicista Miroslav Motejlek. Soudit tak lze z jeho příspěvku na sociální síti Twitter.

I minulý týden byla v médiích publikována řada článků na téma platů soudců. Dohoda i nadále budí kontroverze, např. server Česká justice se zaměřil na vyjádření bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která soudce označila za „strašně nenažrané.“ MF DNES v pondělí prezentovala postoj prezidenta NKÚ Miroslav Kaly, který se v této věci chce obrátit na soud. Svou nelibost nad neúměrně vysokými platy soudců, které se mohou do budoucna vymknout společenské realitě, vyjádřil Kala již v předešlou neděli v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na ČT.

O platech jednala ve čtvrtek Republiková rada Soudcovské unie, která vyjádřila podporu dohodě s vládou. „Zdůrazňuje však [Soudcovská unie], že žádný soudce nesmí být vystaven postihům v souvislosti s projevem jeho svobodné vůle dohodu o narovnání uzavřít či nikoliv. Pokud by se tak stalo, Soudcovská unie je připravena poskytnout těmto soudcům pomoc a plnou podporu,“ stálo v prohlášení na stránkách Unie, kterého si všimly např. páteční Hospodářské noviny, deník Právo či server Česká justice. MF DNES pak v pátek přinesla rozhovor s viceprezidentem Unie Romanem Ladou, který se nechal slyšet, že dle jeho odhadu se přibližně desetina soudců bude dál o platy soudit.

Nejen při jednání o platech soudců ale také při jmenování předsedů některých soudů se podle Zdeňka Jičínského potvrdila nutnost zřídit pro soudnictví vlastní ústavní orgán. Ústavní právník přitom ve své stati pro deník Právo podotkl, že myšlenka Nejvyšší rady soudnictví figurovala již v návrhu Ústavy z roku 1992.

Martin Shabu v pátečních Lidových novinách upozornil na novou směrnici EU, která je zaměřena na boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, a na jejímž znění se na konci ledna dohodla Rada ve formátu ECOFIN. Pokud ji v březnu schválí Evropský parlament, budou přísnějšímu dohledu podléhat kromě členů vlády a parlamentu také ministerští náměstci, soudci Ústavního soudu, armádní špičky či manažeři státních firem. Na základě směrnice by měl také vzniknout národní registr vlastníků firem, což za průlom označil europoslanec Petr Ježek /ANO/.

Podrobnosti o zbavení funkce soudce Romana Čonky přinesla v pátek MF DNES. Kárný senát Nejvyššího soudu zdůvodnil své rozhodnutí tím, že Čonka manipuloval se spisy a v desítkách případů se postaral o jejich účelové protahování. Skandál v justici však rozhodnutím kárného senátu u konce ještě není, neboť na svého podřízeného podal trestní oznámení předseda Obvodního soudu pro Prahu 6 Martin Slováček.

Velmi rušný rok čeká exekuce v Česku. Výčet několika návrhů novely exekučního řádu představil časopis Ekonom, přičemž objektivně lze vidět největší změnu systému v zavedení tzv. teritoriality exekutorů. Mezi její příznivce se řadí i pravděpodobný budoucí ministr spravedlnosti Robert Pelikán, naopak proti se v minulosti vyslovili zástupci Hospodářské komory či České asociace věřitelů.

Lidové noviny nechaly své čtenáře ve čtvrtek nahlédnout pod pokličku připravovaných změn Ústavy, mezi nimiž má šanci na úspěch zejména omezení mandátu ústavních soudců na jedno dvanáctileté funkční období. „Ve chvíli, kdy jako senátor máte možnost zkoumat, jak dotyčný soudce v minulosti rozhodoval, je to samozřejmě mimořádně závažné ohrožení nezávislosti Ústavního soudu,“ popsal současnou situaci ústavní právník Jan Kysela. Z dalších návrhů připomněl deník zjednodušení procesu tzv. impeachmentu prezidenta či klouzavý mandát pro poslance.

Prostor v Lidových novinách dostala zkraje minulého týdne Iva Brožová. Kromě popisu nejtěžší bitvy, kterou pro ni byl spor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, odpovídala na otázky týkající se její vize českého soudnictví do budoucna. „Náprava a zlepšení nepřijdou pomocí organizačních změn jako například prostřednictvím nejvyšší rady,“ zaznělo z úst někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je účinný jen tři roky, přesto se již uvažuje o jeho zpřísnění. Zatímco dnes je možné stíhat firmy přibližně za osm desítek trestných činů, do budoucna by se počet mohl zdvojnásobit, přiblížily záměr čtvrteční Hospodářské noviny. Strach, který z možného postihu plyne, začal být znát i v chování firem. V boji proti nekalostem používají například whistleblowing, speciální protikorupční linky či podnikové ombudsmany.

Personální změny v tuzemských advokátních přiblížil v úterý deník E15. V advokátní kanceláři Wolf Theiss povýšil Jan Kotous na pozici counsel. Specialista na insolvenční právo, restrukturalizace a vedení sporů Petr Sprinz pak přešel z Weil, Gotshal & Manges do konkurenční kanceláře Havel Holásek & Partners. V pátek pak tentýž deník informoval o odchodu Víta Horáčka z advokátní kanceláře Glatzová & Co. K němu dojde v průběhu června, přičemž dlouholetý partner advokátní kanceláře se chce věnovat rozhodčím řízením a mezinárodním arbitrážím.

OČEKÁVANÁ AGENDA:

23.2.2015 10:00 Pondělní schůze vlády odstartuje projednáváním ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně spravedlnosti pak své kolegy bude informovat o průběžné zprávě o plnění doporučení Skupiny států proti korupci.
24.2.2015 11:00 Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny bude pokračovat v jednání o žádosti o vydání poslance Bohuslava Svobody /ODS/ k trestnímu stíhání.
24.2.2015
13:00
Koná se 4. schůze Ústavně právního výboru Senátu, kde bude ministr vnitra prezentovat změny v česko-rakouské smlouvě o policejní spolupráci a také druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních.
24.2.2015
13:00
Plánované změny Ústavy budou hlavním bodem schůze poslanců z podvýboru ústavně právního výboru pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Samotný ústavně právní výbor se sejde ve středu. Na jeho půdě budou probírány návrhy na změny v občanském soudním řádu nebo trestním zákoníku.

hi-banner