Nové volební zákony: Konec anonymních kampaní i dodatečných dárců prezidentských kandidátů

Volební kampaň Jana Fischera v sobě spojovala více nešvarů, proti kterým by měl pomoci nový zákon. Třeba dodatečné dárce nebo anonymní negativní kampaň. Foto: archiv

Ministerstvo vnitra připravilo zásadní změny zákonů, které regulují financování politických stran i pravidla pro volební kampaně. Vedle limitů jak pro dary politickým stranám a hnutím, tak pro celkové výdaje na jednotlivé volby, řeší novely také některé dosavadní mezery v zákonech, jež vedly k debatám o férovosti volební soutěže. Vedle zneužívání radničních či krajských periodik jde především o anonymní kampaně ve prospěch či neprospěch jednotlivých kandidátů.

Zneužívání radničních či krajských periodik k volební agitaci bylo dosud často předmětem sporů mezi jednotlivými kandidujícími subjekty, ať již šlo o volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev, ale i ve volby prezidenta republiky. V historii volebních kampaní je i několik žalob, které právě kvůli nerovnému přístupu do těchto médií byly podávány jak kandidáty, tak i kandidujícími subjekty.

Nově by pro volební kampaně nebylo tento druh médií možné používat vůbec, a to i s vyloučením případné inzerce. Zákon pamatuje i na případy, kdy by takové periodikum bylo vydáváno společností, v níž má obec či kraj majetkovou účast. I v tomto případě je volební agitace v takovém periodiku zakázána.

 

Podívejte se na návrh zákona o sdružování v politických stranách.
Znění volebních zákonů s vyznačením navrhovaných změn najdete zde.

 

Stejně tak se blíží konec anonymních kampaní ve prospěch či neprospěch stran či kandidátů. Jednotlivé kandidující subjekty budou muset označovat svoji volební inzerci, včetně té, která se negativně vymezuje vůči konkurentům. Anonymní volební kampaně, jejichž jsme v minulosti byli často svědky, bude zakázána – média či firmy, poskytující inzertní plochy, takovou kampaň nebudou moci bez označení zadavatele moci přijmout, a to pod hrozbou pokuty dosahující až jeden a půl násobku ceny takové kampaně. Otázkou však je, co autoři zákona myslí termínem „komunikační média“, a to především s ohledem na narůstající roli internetu a sociálních sítí ve volebních kampaních a jak případně bude taková anonymní kampaň na internetu či sociálních sítích kontrolována a postihována.

Lex Fischer: Kdo zaplatí útratu?

Jako „lex Fischer“ lze označit novinku, která se týká voleb prezidenta republiky. Právě Jan Fischer totiž čelil kritice za to, že dluhy z jeho prezidentské kampaně byly dodatečně zaplaceny dárci, kteří nebyli veřejnosti před dnem voleb známi. Nově tak budou muset být všichni dárci prezidentských kandidátů známi nejméně 3 dny předem. „Nejpozději 3 dny přede dnem voleb musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidáta na prezidenta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. (Údaje) … o těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidáta,“ zní konkrétně nové ustanovení zákona o volbách prezidenta republiky.

Novely volebních zákonů nyní projdou připomínkovým řízením a lze očekávat, že budou předmětem debaty jak mezi jednotlivými rezorty, tak i politickými aktéry. Například hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše odmítá omezování financování volebních kampaní.

-tra-