Šabatová žádá úpravy u opatrovníků a v určování nákladů bydlení

Anna Šabatová znovu žádá, aby bylo cizincům z EU na území ČR umožněno zakládat politické strany a hnutí. Reprofoto: ČT

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová žádá o zákonné vymezení práv a povinností opatrovníků, upravení postupu při zjišťování obvyklých nákladů na bydlení pro sociální dávky a zahrnutí některých cizinců do veřejného zdravotního pojištění. Uvedla to ve zprávě o činnosti úřadu ombudsmana za loňský rok, kterou dostali poslanci.

Šabatová navrhla pět nových okruhů úprav legislativy. Ocenila, že většina doporučení z předešlých let byla vyslyšena, případně se vláda zavázala k jejich naplnění.

Bez vymezení práv a povinností opatrovníků, jejich kontroly a financování přetrvává podle Šabatové plošné porušování práv lidí se zdravotním postižením. „Nyní jsou někteří opatrovníci zcela nekontrolovaně nečinní a aktivity jiných jsou naopak nežádoucí,“ napsala. Občanský zákoník podle ní předpokládá přijetí zvláštního zákona a ministerstvo spravedlnosti podle Šabatové není v této věci dostatečně aktivní.

Úpravu postupu zjišťování obvyklých nákladů na bydlení ombudsmanka navrhuje kvůli tomu, že nynější předpisy neříkají, jak je stanovit pro ubytovny nebo pro sociální zařízení. Úřady podle ní nepostupují jednotně. „Jejich postup je tak pro klienty veřejné správy nejen nepředvídatelný, ale nese i určité znaky libovůle,“ uvedla Šabatová a připomněla, že výše těchto nákladů má zásadní vliv na výši dávek pomoci v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení.

Ohledně veřejného zdravotního pojištění upozornila na to, že významná část cizinců ze zemí mimo EU s legálním pobytem v Česku k němu nemá prvních pět let přístup. Jde hlavně o děti, podnikatele nebo manžele Čechů a Češek ze zemí mimo unii. „Systém komerčního zdravotního pojištění, na který jsou tito cizinci odkázáni, dlouhodobě není schopen plnit svůj účel,“ tvrdí ombudsmanka a žádá novelu příslušného zákona.

Šabatová taky navrhuje uzákonit podmínky, za nichž je možné omezit svobodu lidí v zařízeních sociálních služeb. Taková opatření jsou podle ní mnohdy odůvodněná, protože klienty chrání, ale bez zákonného podkladu jsou protiústavní. Do antidiskriminačního zákona ombudsmanka doporučuje zakotvit takzvanou odvozenou diskriminaci; jde o případy, kdy je někdo diskriminován například kvůli zdravotnímu postižení, sexuální orientaci nebo národnosti svého příbuzného.

Z doporučení ombudsmana z roku 2012 zůstalo nenaplněno jen doporučení, aby se poplatek za antidiskriminační žalobu neurčoval z výše požadované peněžité náhrady za nemajetkovou újmu, ale byl stanoven například na 1000 korun. Z návrhů z předloňska zákonodárci zatím neupravili dvě záležitosti. Jde o to, aby soudem stanovený opatrovník dítěte mohl nahlížet do úřední dokumentace, a aby nebyla plošně znemožněna služba u bezpečnostních sborů lidem kvůli zdravotnímu postižení.

-čtk-