Anna Šabatová znovu žádá, aby bylo cizincům z EU na území ČR umožněno zakládat politické strany a hnutí. Reprofoto: ČT

ÚOOÚ: Veřejný ochránce práv nemá právo nahlížet či si vyžadovat informace z osobních spisů soudců a zaměstnanců soudu

Veřejný ochránce práv nemá právo nahlížet do osobních spisů soudců, ani si vyžadovat z těchto spisů informace. Vyplývá to z dopisu ředitele právního odboru Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Daniela Pospíšila, kterým odpovídá na žádost o stanovisko předsedy Městského soudu v Brně Zdeňka Sýse, a který má Česká justice k dipozici.

Podle ÚOOÚ mohou do osobního spisu podle zákona nahlížet pouze vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni a dále orgán inspekce práce, Úřad práce České republiky, Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajské služby, což oprávnění veřejného ochránce práv vylučuje.

V případě soudu navíc podle ÚOOÚ nelze použít odkaz zákona o veřejném ochránci práv ohledně jeho oprávnění provádět kontrolu v „úřadech“. „Zákon č. 349/1999 Sb. v § 1 odst. 2 zavádí legislativní zkratku úřad, za který ovšem nepovažuje soud. To jinými slovy dle názoru Úřadu zpochybňuje oprávnění veřejného ochránce práv odvolávat se vůči soudu právě na § 15 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., neboť dané ustanovení není pro daný případ aplikovatelné“, píše ve svém stanovisku ředitel právního odboru ÚOOÚ.

I v případě odlišného výkladu se ovšem ÚOOÚ domnívá, že oprávnění dle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv se netýká automaticky jakéhokoliv spisu, ale podle smyslu a účelu daného ustanovení pouze úředních spisů (tj. správních, kontrolních, stížnostních či obdobných spisů). „Šetření veřejného ochránce práv se totiž nemají dotýkat pracovněprávních vztahů mezi úřady a jejich zaměstnanci, ale směřují k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Úřad tedy nevidí důvod, proč by veřejný ochránce práv při svých šetřeních měl mít právo nahlížet do osobních spisů zaměstnanců, a pouze skutečnost, že zákon používá shodnou terminologii (spis) pro osobní spis zaměstnance a spis v § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., je nedostatečná“, argumentuje ÚOOÚ se závěrem, že veřejný ochránce tak nemá nárok nahlížet nejen do osobních spisů soudců, ale ani zaměstnanců soudu.
-red-