České policii se nedaří dostatečně odhalovat korupci. Důvodem je mimo jiné omezený důkazní potenciál odposlechů a sledování nebo náročnost při pátrání po účtech lidí a špatná spolupráce s orgány místních a krajských samospráv.
Vyplývá to z poslední zprávy o činnosti státního zastupitelství. Podle zprávy trvá i nízká míra oznamování korupce a policie by potřebovala více sledovat a odposlouchávat občany.
Jak vyplývá ze zprávy o činnosti státního zastupitelství, policie a státní zastupitelství úspěšně odhaluje a dokumentuje korupci v těch případech, kde je nasazena operativní technika, tedy sledování a odposlechy: „Jako důležitý poznatek z praxe – který je znám již delší dobu a potvrzuje se i pro sledované období je třeba uvést, že úspěšné odhalování korupční trestné činnosti je spojeno především s tzv. proaktivními způsoby šetření této trestné činnosti – tedy zejména nasazením operativní techniky a monitorováním korupčního jednání v ,reálném čase,“ uvádí se doslova v poslední zprávě o činnosti státního zastupitelství za rok 2014.
V případě, že je třeba objasňovat takovou trestnou činnost již proběhlou, kde nebylo možno tyto metody využít, úspěšnost dostatečného prokázání takové trestné činnosti výrazně klesá, doplňuje uvedenou informaci zpráva.
Nejen absence odposlechů, ale také nízká míra oznamování korupce je důvodem, proč se policii nedaří korupčníky odhalovat. „V oblasti trestné činnosti korupčního charakteru přetrvává stále nízká míra oznamování těchto deliktních jednání. Korupční trestná činnost bývá často ve svých závažných formách spojena s hospodářskou trestnou činností – nutno poukázat i na § 256, 7 § 257 a § 258 trestního zákoníku, které obsahují speciální korupční skutkové podstaty trestných činů,“ uvádí se ve zprávě.
Starostové, radní a hejtmani prý nespolupracují
Zpráva rovněž konstatuje, že při odhalovaní a dokumentování korupce je problematická spolupráce s volenými politiky a funkcionáři především na místní a krajské úrovni. „Je rovněž upozorňováno na mnohdy problematickou spolupráci s dotčenými orgány samosprávy, kdy většina případů korupčního jednání je vedena právě v souvislosti s jednáními volených funkcionářů – představitelů orgánů samosprávy, příp. dalších volených funkcionáři – při zadávání veřejných zakázek, veřejných soutěžích apod.“
Ze zprávy rovněž vyplývá, že tam, kde se nepodaří prokázat korupci, pomohou si státní zástupci jinou kvalifikací: „Při prověřování se často nepodaří jednoznačně prokázat naplnění znaků korupčních trestných činů podle § 331 až § 333 trestního zákoníku a věci jsou pak nejčastěji kvalifikovány jako trestné činy pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku nebo jako trestné činy úředních osob podle § 329 až 330 trestního zákoníku,“ píše se doslova ve zprávě.
Zpráva publikovaná Nejvyšším státním zastupitelstvím pak konkrétně ukazuje na Kraj Vysočina: „OSZ Jihlava zmínilo v této souvislosti postup orgánů Kraje Vysočina v trestní věci ředitele Krajské správy a údržby silnic Kraje Vysočina a náměstka hejtmana Kraje Vysočina jako obviněných v souvislosti s nákupem sypačů předražených o více než 30 mil. Kč. Nedošlo přitom k odvolání obviněných z jejich funkcí ani k pozastavení jejich výkonu, ale navíc hejtman otevřeně kritizoval činnost orgánů činných v trestním řízení a navzdory výzvě se jako zástupce poškozeného odmítl připojit s nárokem na náhradu škody s odůvodněním, že žádná škoda údajně nevznikla. Vybrané trestné činy proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti,“ stojí doslova ve zprávě.
Kraj Vysočina: Ať si státní zástupci píší, co chtějí
V uvedeném případě Kraje Vysočina jde o veřejnou zakázku na nákup dvaceti osmi sypačů Iveco pro Krajskou zprávu a údržbu silnic Vysočiny v roce 2009. Policie je přesvědčena, že Kraj Vysočina v zakázce přišel o třicet tři milionů. Kraj se však i přes výzvu policie odmítl připojit se škodou k trestnímu řízení, protože mu údajně žádná škoda nevznikla.
O tom, že nevznikla škoda, přijali radní dokonce usnesení: „Kraji Vysočina není známá žádná skutečnost, nasvědčující tomu, že by v rámci proběhnuvší zakázky vznikla jakákoli škoda, nebo že by byly porušeny právní předpisy, a proto rozhoduje nepřipojit se jako poškozený k údajné finanční škodě vyjádřené v přípisu policie ze dne 25. listopadu 2014,“ zní přesně obsah usnesení Rady Kraje Vysočina.
Ke škodě, která nevznikla se již dříve vyjádřil i hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD): „Škoda byla vyčíslena na základě nějakého posudku, který jsme ani neviděli. Navíc jsme přesvědčeni, že zakázka proběhla v pořádku a nebyly porušeny žádné právní předpisy a žádná škoda nám nevznikla. To je důvod, proč se nechceme v trestním řízení jako poškození připojit,“ uvedl na začátku roku například pro Deník.
Na žádost o stanovisko k faktu, že Kraj Vysočina je konkrétně jmenován orgánem činným v trestním řízení nejen kvůli samotnému případu, ale také kvůli neodvolání funkcionářů a veřejnému vyjadřování hejtmana Jiřího Běhounka, sdělila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová doslova: „Kraj Vysočina prostřednictvím hejtmana kraje svůj názor na celou kauzu již vyjádřil. Obsah výroční zprávy je věcí státního zastupitelství.“
Podle zprávy přibývá podplácejících a ubývá podplácených
Za rozporuplný trend označují státní zástupci ve zprávě skutečnost, že přibylo stíhaných uplácejících, avšak ubylo stíhaných uplacených: K postihu korupce lze uvést, že v roce 2014 se projevil trend spočívající v rozporném vývoji u jednotlivých skutkových podstat trestných činů spadajících pod vymezení korupce, píše se ve zprávě.
Zatímco vzestup počtu stíhaných i obžalovaných osob nastal u trestného činu podplácení podle § 332 trestního zákoníku, kde zpráva vykazuje nárůst o 56 %, resp. o 62,5 %. Na druhé straně transakce u trestného činu přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku i u trestného činu nepřímého úplatkářství podle § 333 18 trestního zákoníku nastal pokles o 52,8 %, resp. o 45,5 % u prvně jmenovaného trestného činu, o 33,3 %, resp. o 50 % u naposledy uvedeného trestného činu.
Malé množství zadokumentované trestné činnosti korupčního charakteru má podle státních zástupců svůj původ v omezeném zdroji důkazů, ve velké administrativní náročnosti při pátrání po bankovních účtech zainteresovaných osob, v neochotě svědků podat výpověď nebo v omezeném důkazním potenciálu odposlechů a sledování.
Jako jeden z nástrojů nápravy navrhují státní zástupci znovu zavést institut účinné lítosti: Opětovné zavedení úpravy účinné lítosti ve věcech korupčních trestných činů, byť se tak stane formou novelizace trestního řádu, a nikoli trestního zákoníku, je nanejvýš žádoucí.
-ire-
