Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Reprofoto ČT

Anketa: Měli by mít obžalovaní povinnost být u vyhlášení rozsudku?

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová navrhuje, aby při rekodifikaci trestního řádu vznikla povinnost obžalovaného být u vyhlášení rozsudku.

„To rozhodnutí má několik významů, včetně preventivní role pro celou společnost, ale i pro osobu obžalovaného. Náš současný trestní řád říká, že na začátku procesu obžalovaný být musí, na konci už ne,“ říká Bradáčová. A současný ministr spravedlnosti Rober Pelikán (ANO) jí přizvukuje. „Je to jeden z detailů, který zamýšlíme zařadit do nového trestního řádu,“ potvrdil Aktuálně.cz ministr Pelikán. Česká justice se proto několika osobností zeptala na to, co o této myšlence soudí.

Jiří Jelínek – vedoucí katedry trestního práva PF UK
Můj vztah k tomuto návrhu je neutrální, ale hlavně jde o věc, kterou považuji za drobnost, detail, který vůbec nesouvisí s podstatou rekodifikace. Jestliže zavedete povinnost obžalovaného dostavit se k vyhlášení rozsudku, potom musíte přemýšlet o tom, co se stane, pokud se obžalovaný nedostaví. Patrně jej budete musit potrestat pořádkovou pokutou, tedy trestem za procesní neposlušnost. A co když půjde o vyhlášení zproštujícího rozsudku. Budete ukládat pořádkovou pokutu obžalovanému za to, že se nedostavil ke svému zprošťujícímu rozsudku, anebo stanovíte výjimku, že v takovém případě se pořádková pokuta neuloží? Některé nápady se musí domyslet.

Pavel Kučera – advokát, bývalý místopředseda Nejvyššího soudu
To je legislativní změna, kterou mohu hodnotit z hlediska praktického. Považuji to jako závaží na noze soudce. Ten soudce pakliže tam má účast povinnou po celé hlavní líčení, tak prakticky na co obžalovaného vůbec nepotřebuje, je přítomnost na vyhlašování rozsudku. Aby ho tam měl jen proto, aby ho tam měl, to může udělat praktické problémy. Vezměte si například případ Rath. Ten se táhnul z nejrůznějších důvodů, nakonec ale David Rath dal souhlas k vyhlášení rozsudku v nepřítomnosti, tak to díky tomu skončilo. A tento případ je jen špička ledovce,těch případů jsou stovky, tisíce. K takovému návrhu bych se tedy nepřikláněl.

Vladimír Král – soudce Vrchního soudu v Praze
Já nevím, co si od toho slibují. Jestliže se připouští, aby se obžalovaný dokonce i za situace, kdy je vazbě, nemusel účastnit líčení, tak nevím, jaký má význam ho proti jeho vůli nutit k tomu, aby se dostavil na vyhlášení rozsudku. Muselo by se to pak sankcionovat pořádkovou pokutou a případně předvedením. Zrovna tak, jako když máte mladistvého, bez jehož přítomnosti se nemůže hlavní líčení konat, tam by se asi ty prostředky nezměnily. Upřímně řečeno, z takto zkratkovitého návrhu nevidím to jeho racio.

Jan Sváček – souce Vrchního soudu v Praze
Obžalovaný se může vzdát podle stávající zákonné úpravy některých svých práv a jedno z těchto práv je účast u hlavního líčení nebo veřejného zasedání. Pokud tak obžalovaný učiní, domnívám se, že není logické, abychom ho k této účasti nějakým zákoným způsobem nutili.

Eva Hofrichterová