Předseda vlády v demisi Andrej Babiš ještě v roli ministra financí vlády ČSSD, ANO11 a KDU-ČSL při prezentování svého projektu EET ve sněmovně Foto: Facebook

Babiš chce omezit navýšení počtu úředníků za desítky milionů, některá ministerstva odmítají ustoupit

Od ledna příštího roku by měl vzrůst počet úředníků spadajících pod služební zákon. V souvislosti s tím ale byly vládě předloženy požadavky na zvýšení objemu platů pro úředníky, které podle stanoviska Ministerstva financí neodpovídají parametrům vládě předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2017. V důsledku takto předložených návrhů obdržely některé služební úřady nesouhlasné stanovisko od šéfa státní pokladny Andreje Babiše (ANO).

Pod služební zákon bude od 1. ledna příštího roku nejspíš spadat 69.994 úředníků, o 819 víc než letos. Sekce státní služby Ministerstva vnitra doporučila služebním úřadům, které obdržely nesouhlasná stanoviska Ministerstva financí, aby své návrhy upravily do souladu s požadavky Ministerstva financí. Některé úřady ale podle materiálu, který má Česká justice k dispozici, na svých požadavcích trvají.

Úřad vlády požaduje nad rámec dohody s Ministerstvem financí navýšení počtu systemizovaných míst o 6 míst včetně objemu finančních prostředků v celkové výši přes čtyři miliony korun včetně odvodů a provozních výdajů. Dále požaduje 4 místa v Sekci pro lidská práva, která budou znamenat navýšení o zhruba šest milionů korun.

Úřad práce zase žádá 300 systemizovaných služebních míst z důvodu stabilizace a personálního posílení kvůli na zajištění činností v oblasti politiky zaměstnanosti a výplaty nepojistných sociálních dávek.

Česká správa sociálního zabezpečení požaduje navýšení počtu systemizovaných míst o 104 v souvislosti s nárůstem zejména agendy žádostí o důchod, agendy dávek nemocenského pojištění, realizace exekučních srážek z dávek důchodového pojištění, plnění povinností vyplývajících ze zákona o registru smluv.

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí chce 2 místa navíc z důvodu nárůstu agendy v oddělení právní pomoci a agendy právního a adopčního oddělení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí požaduje navýšení počtu míst o 28. Celkem to i s místy pro ČSSZ, ÚP a další bude znamenat nárůst v rozpočtu o 128 milionů korun. MPSV dále požaduje navýšení systemizovaných míst realizátorů projektů EU o 194,7 systemizovaných míst včetně navýšení objemu prostředků na platy ve výši 14,4 milionů korun. Tato částka ale bude přesunuta z provozních výdajů Operačního programu Zaměstnanost.

Ministerstvo vnitra žádá 11 nových míst na vyřešení nejpalčivějších problémů u ústředního orgánu (např. nové agendy zajišťované odborem tisku a public relations), tak i u průřezových a společných činností (např. vytvoření centrální spisovny atd.). S tímto navýšením počtu systemizovaných míst není požadováno navýšení objemu prostředků na platy.

U Správy základních registrů je požadováno navýšení počtu systemizovaných míst o 4 u Národního archivu a státních oblastních archivů pak jde o 8 míst. Finanční navýšení bude téměř tři miliony korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj požaduje nad rámec dohody s Ministerstvem financí navýšení počtu systemizovaných míst o 59 systemizovaných služebních míst a 5 systemizovaných pracovních míst u ústředního orgánu včetně navýšení objemu prostředků na platy na rozpočtové položce 5013 o finanční částku 33 milionů korun. Navýšení je požadováno z důvodu nárůstů širokého spektra stávajících agend, např. agenda EU fondů, agenda veřejného zadávání, agenda politiky bydlení, agenda cestovního ruchu nebo agenda územně a stavebně správní.

Centrum regionálního rozvoje chce 52 nových míst včetně navýšení objemu prostředků na platy o více než 53 milionů korun. Toto navýšení je požadováno zejména z důvodu zajištění implementace operačního programu IROP (kontrolní činnost, poskytování konzultací žadatelům, podpora absorpční kapacity).

Ministerstvo průmyslu a obchodu trvá na 4 nových místech, která vyjdou na více než 2 miliony korun z důvodu zajištění agendy licenční správy a agendy zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žádá o 22 míst a 11 milionů korun 10 000 000 Kč včetně zákonných odvodů.

Ministerstvo zdravotnictví požaduje nad rámec dohody s Ministerstvem financí navýšení 35 za 18 milionů korun. Požadované navýšení systemizovaných míst je vyvoláno zejména změnami zákonů a z nich plynoucím nárůstem některých agend a dále i plánovaným zapojením ministerstva zdravotnictví do realizace projektů financovaných z evropských strukturálních fondů.
Dále resort Svatopluka Němečka (ČSSD) požaduje navýšení průměrných platů zaměstnanců ústřední orgánu v celkové výši cca 15 milionů korun. „Důvodem je skutečnost, že ministerstvo zdravotnictví patří mezi rezorty s nejnižším průměrným měsíčním platem,“ uvádí resort v návrhu.
U krajských hygienických stanic je pak požadováno navýšení počtu systemizovaných míst o 70, stát to bude zhruba 26 milionů.

Podle vládního materiálu počet státních úředníků rostl už letos. Skutečný nárůst nových míst na úřadech tak bude o něco nižší, než v meziročním srovnání. K letošnímu 1. září na ministerstvech a dalších úřadech vzniklo 529 míst, z toho bylo 329 služebních a 200 pracovních.

Nová místa letos vznikla na Úřadu vlády ČR i v drtivé většině ministerstev. Výjimkou byla ministerstva financí, obrany, zemědělství a spravedlnosti, kde nová místa nevznikla. Příčinou nárůstu byla podle vnitra nutnost zajistit činnosti, které souvisely například s migrační krizí, posílením zastupitelských úřadů či zajištěním projektů financovaných z evropských fondů.

(epa)