Exekutoři nyní mohou pozastavit řidičský průkaz dlužníkům alimentů za nezletilé, nově se ustanovení má vztahovat i na dospělé děti do 26 let.Foto: mdcr

Sněmovna rozšířila exekuce řidičských průkazů kvůli alimentům, teritorialita neprošla

Exekutoři zřejmě budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu dnes schválila Sněmovna. Zároveň zamítla pozměňovací návrh nezařazeného Karla Fiedlera a Marka Černocha (Úsvit) o zavedení místní příslušnosti exekutorů. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Exekutoři nyní mohou pozastavit řidičský průkaz jen dlužníkům alimentů za nezletilé, tedy děti do 18 let. Omezení je podle předkladatelů z řad KSČM, ČSSD a hnutí ANO v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) diskriminační, novela situaci podle nich narovnává. Autoři předlohy poukazují také na to, že hrozba zabavení řidičského průkazu je účinným nástrojem k úhradě dluhu na výživném.

Rozšíření nikdo nekritizoval, v diskusi je podpořil například Martin Plíšek z TOP 09, podle něhož by mohlo zvýšit vymahatelnost alimentů. „Návrh směřuje správným směrem. Zabavování řidičských průkazů se osvědčilo,“ uvedl. Podle spolupředkladatelky Markéty Wernerové (ČSSD) jde o drobnou legislativní změnu, ovšem se značnými praktickými dopady. Může podle ní zlepšit život mnohým studentům.

O místní příslušnosti exekutorů, aby mohli působit jen v obvodu jednotlivých soudních krajů, se vedla poměrně dlouhá debata. Podle zastánců by místní příslušnost mohla omezit velké exekutorské úřady a snížit náklady na exekuce. Kritici naopak tvrdili, že důsledek by mohl být opačný, že jde jen o přerozdělení trhu mezi exekutory a že stát by takto neměl zasahovat do soukromého podnikání.

„Neměli bychom zařizovat některým větší a některým menší byznys v rámci exekuční činnosti,“ řekl Plíšek. Marek Benda (ODS) soudí, že teritorialita, kterou podporuje Exekutorská komora, je jen vnitřním soubojem exekutorů o podíl na trhu. Podle Wernerové a také podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) by se mělo o místní příslušnosti ještě diskutovat, debata nebyla uzavřena.

Naopak Fiedler vidí za odmítavými postoji „exekuční lobby“ a podle něj není vůle problém řešit. „Exekuce nemají být byznysem,“ zdůraznil. Nynější stav je podle něj takový, že pět procent exekutorských úřadů ovládá asi 80 procent vymáhaných částek.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) přiznal, že v této věci zůstává za vládou deficit, ministerstvo spravedlnosti vlastní řešení nepředložilo. „Systém není dobře nastaven,“ uvedl. Debata ale musí být podle něho o míře a technické podobě úpravy.

Exekutorská komora lituje teritoriality

Exekutorské komoře vadí, že sněmovna neschválila při projednávání exekučního řádu návrh poslanců hnutí Úsvit na zavedení místní příslušnosti exekutorů. Při zavedení teritoriality by se příslušnost exekutora řídila bydlištěm dlužníka a nebyla by, jako doposud závislá na vůli jedné strany – věřitele, konstatuje prohlášení Exekutorské komory s tím, že i ostatní zastánci této změny si od ní slibují především snížení nákladů exekučního řízení, lepší rozložení nově nařízených řízení mezi úřady bez ohledu na jejich velikost, větší nezávislost soudních exekutorů a stabilizaci systému vymáhání pohledávek v České republice.

„Jsme v situaci, kdy se nepřijímají systémové změny, které by efektivitu vymáhání zvýšily, naopak jsme svědky dílčích změn – jako je např. snížení tarifu, které budou mít opačný efekt. V současné době je nezvykle mnoho úřadů, hlavně těch menších, nuceno ukončovat svou činnost a dlouhodobě se je nedaří znovu obsazovat. Tuto situaci by zlepšilo zavedení místní příslušnosti exekutorů,“ uvádí Martin Tunkl, člen prezidia Exekutorské komory. Systém náhodného přidělení soudního exekutora na principu krajské teritoriality zavedlo od 1. dubna letošního roku i sousední Slovensko. „Na hodnocení u slovenských kolegů je možná příliš brzy, systém funguje teprve necelé tři měsíce. Nicméně je potřeba si uvědomit, že systém místní příslušnosti (teritoriality) úspěšně funguje takřka v celé Evropě. Česká republika je už téměř jediná, kdo tento transparentní model přidělování nových exekučních řízení ještě nezavedla,“ připomíná Tunkl.

To, že sněmovna návrh neschválila, naopak oceňuje neformální uskupení Exekutoři proti teritorialitě, které sdružuje na dvě desítky soudních exekutorů. Návrh přitom vyvolal kolem novely ve sněmovně dlouhou diskuzi, kdy se opět řešil exekuční systém jako celek, jeho slabiny a možné změny, ale také slabá finanční gramotnost občanů jako společenský fenomén.  „Připojit takovou zásadní změnu celého exekučního systému k novele exekučního řádu jako pozměňovací návrh, bez řádného předchozího projednání, považuji za neakceptovatelné a jsem rád, že k tomu tak přistoupili také poslanci při hlasování. O zavedení místní příslušnosti navíc už není přesvědčeno ani Ministerstvo spravedlnosti, které po zpracování nezávislé analýzy už dříve uznalo, že teritorialita by znamenala ohrožení vymahatelnosti v České republice,“ říká mluvčí platformy, Ondřej Mareš.

Jak dále uvádí, V Poslanecké sněmovně během rozpravy navíc zaznělo mnoho výtek k činnosti soudních exekutorů, které už dávno neodpovídaly realitě. „Znovu někteří zákonodárci opakovali příběhy o tom, jak exekutoři vydělávají na dlužnících díky nákladům na cestovné, když za nimi cestují přes celou republiku. A mnoho dalších argumentů, které ale mohly být vznášeny před několika lety, ne dnes, kdy už tyto věci po změnách exekučního řádu nejsou vůbec možné. Je smutné, když samotní zákonodárci tyto věci nevědí a používají pak v tak důležité diskuzi nepravdivé argumenty.“

Odmítnutí teritoriality oceňuje i Česká asociace věřitelů. „Opakovaně poukazujeme na to, že zavedení tzv. exekutorské teritoriality povede ke snížení vymahatelnosti pohledávek, což potvrdily i odborné analýzy. Tato změna s sebou nepřináší ani žádná jiná zásadní pozitiva, ať už pro dlužníky či věřitele. Nevidím proto důvod, proč takto dramaticky zasahovat do poměrně dobře fungujícího systému,“ říká prezident ČAK Pavel Staněk a dodává, že změny takového významu by v žádném případě neměly být řešeny formou přílepkových poslaneckých návrhů.

(Dušan Šrámek, čtk)