Trestní oznámení kvůli únikům informací míří do ztracena, státní zástupce odebral případ GIBS

Případ, v němž jde o úniky informací od policie směrem k podsvětí a podnikatelům, rozjel 13. října 2015 protimafiánský útvar tehdy ještě pod vedením Roberta Šlachty Foto: archiv

Státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci odebral šetření úniků z vyšetřovacího spisu Beretta do médií Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Vyplývá to z informací České justice, které potvrdili i obhájci obviněných v této kauze, kteří podávali na GIBS příslušná trestní oznámení. Část u nich již byla odložena, o osudu dalších z nich zatím obhájci nevědí.

Úniky z vyšetřovacích spisů do médií se zabývá příslušná poslanecká vyšetřovací komise. „Pan ředitel Murín potvrdil, že některé z věci, které GIBS prošetřoval v rámci úniků z trestních spisů do médií, byly inspekci odebrány, a přiděleny jiným policejním orgánům,“ sdělil po jednání komise její předseda Martin Plíšek (TOP 09). O které konkrétní věci se jednalo, ale odmítl sdělit, s tím, že podléhají utajení.

Jak se podařilo zjistit České justici, šlo o trestní oznámení, která se týkala úniků z trestního spisu Berreta. V kauze, kterou dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, byli obviněni ze získávání a vynášení informací z policejních spisů jeden současný a jeden bývalý příslušník policie, celník a státní zástupkyně Dagmar Máchová. V této věci byla podána řada trestních oznámení na GIBS. Část z nich ale byla odložena ad acta 26. 10. 2016. Další trestní oznámení na GIBS pro únik z předmětného spisu byla v květnu letošního roku  GIBS odňata Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci a přikázána k šetření Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje. Takto se šetření dostalo zcela ze zákonné pravomoci orgánu GIBS.

Ředitel GIBS Michal Murín Foto: archiv

Úniky v přímém přenosu

Podání trestních oznámení potvrdili i advokáti obviněných. „Na základě konzultace s klientkou jsem Vás zmocněn informovat o tom, že klientka sama podala několik trestních oznámení na únik informací z vyšetřovacího spisu na GIBS, přičemž některá šetření již byla ukončena (jedno administrativním uložením, jak vyplývá ze sdělení GIBS, které bylo doručeno klientce), některá dosud ukončena nebyla,“ konstatuje obhájce Máchové Vít Široký. Jak dále uvádí, od VSZ v Olomouci klientka obdržela vyrozumění, že některá její trestní oznámení byla GIBS odňata a postoupena Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje. „Všechna oznámení se týkala úniku informací do sdělovacích prostředků a s ohledem na skutečnost, že jsou součástí spisu GIBS a Policie ČR, nelze je v současné době poskytnout. Já jsem v zastoupení klientky podával dne 20. 3. 2017 trestní oznámení adresované VSZ v Praze jako dozorovému státnímu zastupitelství, týkající se úniku informací z vyšetřovacího spisu ve vztahu k výpovědi ředitele GIBS svědka Murína, které vyplynuly ze skutečností, že o výslechu svědka konaném dne 23. 2. 2017 byl informován redaktor ČT Jiří Hynek, který svědka před vstupem do policejní budovy oslovil a dotazoval se ho, co bude vypovídat a jaký vztah má k obviněnému Gáborikovi,“ uvádí Široký konkrétní příklad mediálního úniku.

Státní zástupkyně Dagmar Máchová Foto: archiv

Následně pak téhož dne na zpravodajském webu České televize vyšel článek, ve kterém byly citovány skutečnosti obsažené v Murínově výslechu. Citovaný článek, stejně jako reportáž, uvádí jako zdroj informací výslech Murína a stejně tak výslech advokáta Marka Nespaly, rovněž coby svědka, který probíhající téhož dne. „Dozorovou státní zástupkyní VSZ v Praze jsem byl vyrozuměn o tom, že toto podání bylo postoupeno k prověření státnímu zástupci VSZ v Praze a o dalším stavu prověřování této věci jsem nebyl již informován,“ uzavírá Široký.

Podání trestních oznámení na GIBS kvůli uniklým informacím z vyšetřování potvrdil i obhájce policisty Radka Holuba z protikorupční policie Vlastimil Rampula. „Ano, mohu potvrdit, že jsme příslušná trestní oznámení kvůli únikům ze spisů na GIBS podávali.“ Čeho konkrétně se ale trestní oznámení týkala, odmítl upřesnit, s tím, že nemá souhlas klienta. Na serveru Seznam Zprávy nicméně vyšel článek, v němž byly informace o tom, jakým způsobem nakládal Holub se svým bankovním účtem, přičemž taková informace je předmětem bankovního tajemství a ve spisu nebyla ke dni zveřejnění obhajobě dostupná.  Rampula potvrdil zároveň, že byl vyrozuměn o tom, že případ byl rovněž předán severočeské policii. „Důvod, proč se tak stalo, nevíme, a o dalším postupu jsme zatím nebyli informováni“ doplnil Rampula.

Účelová podjatost

Jediným důvodem pro odebrání věci GIBS by mohl být eventuální poměr Murína k obviněnému bývalému policistovi Igoru Gáborikovi. Podle již zmiňovaného úniku z výslechu ředitele GIBS do médií, se s Gáborikem znal. Jenže Murín v kauze vystupuje jako svědek. Tato okolnost nemůže být důvodem podjatosti podle paragrafu 30 trestního řádu, Murín by totiž musel mít poměr k osobám podezřelým z úniku informací do médií, vůči kterým směřovala trestní oznámení. Jedná se tedy o další případ, kdy mohl být pod účelovou záminkou GIBS případ odebrán, a dán k šetření jinému policejnímu orgánu.

Jedná se tedy o účelové odebrání případu? Podle § 161 odstavec 3 trestního řádu vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie ČR , Vězeňské služby, celníky nebo zaměstnanci těchto útvarů koná Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Podle § 157 odst. 2 písm. b/ trestního řádu je státní zástupce oprávněn odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu.

Toto ustanovení je svou podstatou tzv. delegací upravenou v ust. § 25 tr. řádu, ze kterého vyplývá, že se tak vždy děje z důležitých důvodů. Komentář k trestnímu řádu uvádí jako důvody například podjatost policejního orgánu, jeho nezákonný postup, neprovedení důležitého úkonu nebo specializace policejního orgánu.

Státní zástupce rozhoduje usnesením, proti kterému není přípustná stížnost a ve které by měl důležitost takového důvodu náležitě odůvodnit, zejména v případě, že věc odebírá orgánu GIBS, jehož příslušnost je v zákoně poměrně striktně zakotvena. Vždy musí jí o důvody, o které nejsou vůbec pochybnosti.

Zda byly v dané věci odejmutím věci orgánu GIBS splněny zákonné podmínky požadované v trestním řádu, není zřejmé, protože toto usnesení nebylo dotčeným osobám doručeno. Uvedenou praxi již kritizovala poslanecká vyšetřovací komise k reorganizaci policie, kterou vedl Pavel Blažek (ODS).

Dušan Šrámek