Pavel Šámal je český právník zabývající se trestním právem, od roku 1993 soudce Nejvyššího soudu České republiky a od roku 2015 jeho předseda Foto: NS

Šámal o žalobě na Mašínovou: Povinnost řešit kárná provinění soudců má především justice

Proč předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal podal kárnou žalobu na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou, když stejný úmysl již dříve avizoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO)? Podle vyjádření mluvčího Nejvyššího soudu Petra Tomíčka tak učinil zejména proto, že prohřešky soudců by měla řešit především samotná justice.

Soudkyni Sylvu Mašínovou z Obvodního soudu pro Prahu 9 si měl předcházet někdejší fotbalový boss Miroslav Pelta a soukyně mu pak měla jít „na ruku.“ Ihned poté, co údajné prohřešky soudkyně vyšly najevo, avizovala podání kárné žaloby její nadřízená, předsedkyně soudu Michaela Wenzlová. Informovala o tom i předsedu Městského soudu v Praze Libora Vávru.

„Samočistící“ mechanismus justice však předběhl ministr spravedlnosti, který své pravomoci kárného žalobce využívá velice aktivně. Na začátku února uvedl, že se na kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) obrátí sám. Předsedkyně Wenzlová poté prohlásila, že by podání další kárné žaloby z její strany již nebylo ekonomické. Podání od ministra Pelikána ale zatím na NSS nedorazilo, sdělila České justici mluvčí Sylva Dostálová.

Proč mezitím podal kárnou žalobu předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal? Jeho kárná pravomoc je samostatná a není nijak závislá na tom, jak se v dané věci rozhodne postupovat ministr spravedlnosti. „Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. zastává názor, že povinnost řešit  kárná provinění soudců má především samotná justice. O úmyslu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána kárně stíhat tutéž soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 9 je prof. Pavel Šámal informován, avšak vzhledem k výše uvedenému se rozhodl jednat sám,“ reagoval na dotaz České justice mluvčí soudu Petr Tomíček. Šámal v této věci obdržel od policie celý spis, proto se rozhodl využít své pravomoci. Předseda kárného senátu Nejvyššího správního soudu Karel Šimka by měl případně rozhodnout, zda obě žaloby a jejich projednávání spojí dohromady.

Většina soudních funkcionářů obecný názor Šámala zastává dlouhodobě a zásahy moci výkonné do správy soudnictví kritizují. I proto se velká část justice snaží prosadit zřízení Nejvyšší rady soudnictví, jejíž zavedení by takové pravomoci politiků pravděpodobně výrazně osekalo.

Policie soudkyni Mašínovou prověřovala kvůli stykům Peltou, který nyní sám čelí trestnímu stíhání. V minulosti pak rozhodla spor ve prospěch dalšího fotbalového funkcionáře Romana Berbra, aniž by upozornila na svou možnou podjatost. Mašínová si měla před i po tomto rozsudku s Peltou telefonovat, celkově pak spolu mluvili ve 161 hovorech.
Policie však dospěla k závěru, že shromážděné důkazy nenaplnily skutkovou podstatu zneužití pravomoci, a proto předala materiál možným kárným žalobcům. I Libor Vávra už dříve krok policistů označil jako „velmi netradiční“. „Policie zaslala kárným žalobcům obsáhlý podnět, kde byly výňatky ze spisu. Neobvyklé to bylo v tom, že spis poslali všem kárným žalobcům a to zejména s přihlédnutím k tomu, že ten spis obsahoval řadu osobních, docela významných údajů,“ uvedl Vávra pro Českou justici.

Jaký kárný postih Šámal pro Mašínovou navrhuje není jasné a Nejvyšší soud to odmítl komentovat. Navrženo může být uložení důtky, snížení platu, odvolání z funkce předsedkyně senátu nebo nejpřísnější postih – odvolání z funkce soudce

Eva Paseková