Pavel Zeman: Nenávistné příspěvky na internetu jsou nemocí naší doby

Pavel Zeman na konferenci Foto: ÚS

Ústavní soudci, ombudsmanka, státní zástupci, odborníci z neziskového sektoru nebo zahraniční hosté – ti všichni přijeli do Brna na jednodenní konferenci o nenávistných projevech na sociálních sítích. Diskutují o jejich příčinách a o tom, jak takovým postům předcházet a jak je trestat. Hledají hranici mezi svobodou projevu a respektu k druhým. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je tvz. hate crime nemocí naší doby.

„Je to především masovost a částečná anonymizace sociálních sítí, která lidem umožňuje chrlit odporné a nehumánní příspěvky, nad nimiž, kdyby je měli říct druhým do očí, by váhali,“ uvedla v zahajovacím proslovu ombudsmanka Anna Šabatová. „Z našich statistik vyplývá, že autory těchto příspěvků jsou z devadesáti čtyř procent muži, a to dříve netrestaní,“ doplnila. Nenávist na internetu podle ní ovlivňuje nejen vztahy mezi lidmi, ale také jejich vlastní vztah k právnímu státu.

Účastníci konference Foto: Tomáš Nahodil

Existuje vůbec právo nenávidět? To byla řečnická otázka, kterou si v úvodu svého příspěvku položil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Připomněl, že lež se na internetu šíří až sedmkrát rychleji než pravda. Stát by podle něj měl vytvořit prostor pro ochranu těch, co jsou k projevům nuceni, jako i těch, které někdo v jejich projevech poškozuje. Zákazy a regulace však podle Rychetského mohou vytvářet mylný dojem, že stát, než aby svobodu projevu chránil, ji spíše potlačuje.

Podle nejvyššího státní zástupce Pavla Zemana je hate crime (trestná činnost spočívající v nenávistných příspěvcích na sociálních sítích pozn. red.) nemocí naší doby. „Sociální sítě v kombinaci s funkcí CTRL+C a CTRL+V vedou k inflaci postů. Lidé v nich často zmiňují víc, než kolik by řekli v běžných situacích. Málo si uvědomují, že internet není anonymní a že to, co tam napíší, tam i zůstane a orgánům činným v trestním řízení umožňuje leccos vyhledat,“ uvedl Zeman. Zajišťování důkazů trestné činnosti páchané prostřednictvím hejtů (nenávistných příspěvků – pozn. red.) však podle něj není ničím novým. „Jde o totéž, co známe, jen je to pácháno na jiném místě,“ řekl nejvyšší státní zástupce.

Posouzení osobnosti Hitlera

Podle prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty počet nenávistných příspěvků na sociálních sítích vzrostl v době migrační krize. Jejím důsledkem byla kauza komentáře pod fotografií teplických prvňáčků. „Název ulice, v níž základní škola sídlí, vedl pisatelku k rádobyvtipným, fakticky však nenávistným výrokům,“ uvedl Lata. Problém při stíhání hate crime spatřuje Lata v neochotě orgánů činných v trestním řízení spoléhat se na své vlastní závěry. „Setkáváme se s tím, že znalec byl přibrán i k tomu, aby posoudil osobnost Adolfa Hitlera. K tomu ale přece postačuje středoškolská znalost historie na gymnaziální úrovni,“ namítl Lata.
Dalším problémem je otázka místa spáchání trestné činnosti prostřednictvím internetu. „Vzhledem ke globálnímu pokrytí zemského povrchu internetem, je, striktně vzato, místně příslušných všech osmdesát šest okresních státních zastupitelství. Praxe se ale ustálila tak, že poté, co je hater ztotožněn, je věc postoupena okresnímu státnímu zastupitelství příslušnému podle místa jeho bydliště,“ doplnil Lata.

Podle ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové je svobodný projev součástí hodnotového řádu, na němž stojí svobodná společnost. „Systém, ve kterém žijeme, by bez svobodného projevu nemohl vůbec existovat,“ uvedla. K nenávistným projevům podle ní zdaleka nejvíce přistupují lidé nešťastní ve svých životech a společnost by se jim podle Šimáčkové měla snažit pomoci. Připomněla, že facebook podle rozhodovací praxe Ústavního soudu nemá jednoznačně soukromou nebo veřejnou povahu.

V odpolední části konference zazní například příspěvky o předsudečné nenávisti v praxi české policie, rozhodovací praxi slovenského Specializovaného trestního soudu o trestných činech z nenávisti.

Tomáš Nahodil