Státy EU podpořily podávání reprezentativních spotřebitelských žalob

Jedním z hlavních úskalí institutu hromadných žalob je otázka jejich financování

Členské země Evropské unie se dnes dohodly na podmínkách zavedení tzv. reprezentativních spotřebitelských žalob, které iniciovala česká eurokomisařka Věra Jourová. Ministři unijních zemí na jednání v Bruselu podpořili návrh, aby za poškozené zákazníky podávaly žalobu vybrané organizace či úřady. Směrnici zavádějící povinnost veřejného vykazování zisků velkých firem podle jednotlivých zemí jejich působení naopak ministři nepodpořili.

S návrhem na zavedení kolektivní ochrany práv spotřebitele ve všech unijních zemích přišla loni Evropská komise v rámci balíčku určeného na ochranu spotřebitele. Podle Jourové, která měla tuto oblast na starosti v končící unijní exekutivě, by měla směrnice pomoci lidem v případech, jako byla kauza dieselgate spojená s automobilkou Volkswagen, v níž se zákazníci v řadě zemí nedomohli odškodnění. V ČR mezitím vzniká návrh zákona o hromadných žalobách, který by měl být mnohem radikálnější. Řada odborníků i vládních legislativců doporučuje vyčkat právě na konečné znění směrnice o reprezentativních žalobách.

„Jednotný trh může dosáhnout svého plného potenciálu pouze v případě, že spotřebitelé EU budou mít ve všech členských státech přístup k účinným a cenově dostupným nástrojům pro prosazování svých práv,“ uvedl po zasedání finský ministr pro zaměstnanost Timo Harakka, jehož země ministerská zasedání vede.

Zástupci členských zemí podpořili kompromisní návrh směrnice, který podle něho na druhé straně chrání obchodníky před neférovými požadavky zákazníků. Rada EU bude nyní vyjednávat o definitivním schválení směrnice s Evropským parlamentem.

Více než třetina států EU nemá zákonná pravidla, která by podávání kolektivních žalob upravovala. Po konečném schválení směrnice budou mít země 30 měsíců na její zapracování do národního práva.

Potřebnou podporu naproti tomu dnes nezískala směrnice, jejímž cílem je zefektivnit boj proti daňovým únikům. Společnosti se ziskem nejméně 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) by podle ní musely zveřejňovat údaje o zaplacených daních a další data o svém podnikání podle jednotlivých zemí, v nichž působí.

Některé země včetně Česka však namítaly, že o této úpravě je třeba rozhodnout na základě pravidel pro daňové otázky, které potřebují jednomyslné schválení. Finské předsednictví ji naproti tomu předložilo k hlasování podle volnějšího principu.

„Mohli bychom do budoucna vytvořit riziko nebezpečného precedentu, že svrchovanost národních států bude v této oblasti snížena,“ řekla k zamítavému postoji Česka náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Odmítnutá úprava má zabránit tomu, aby část svých zisků přesouvaly velké firmy do daňových rájů. Doplňuje již dříve přijatou direktivu, která stanovuje zmíněné povinnosti pouze firmám některých odvětví. Podle Tauberové ČR v principu s novou směrnicí souhlasí, chce však, aby ji schvalovali ministři financí podle zásady jednomyslnosti.

(čtk, epa)