Věcná působnost v návrhu zákona o hromadných žalobách je příliš široká, shodli se odborníci

Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, předseda pražského krajského soudu Ljubomír Drápal a místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil Foto: Radek Čepelák

Je vhodné přijímat nový procesní předpis o hromadných žalobách, když současně probíhá debata o rekodifikaci civilního řádu soudního? „Je otázkou, jestli by nebylo lepší práce více koordinovat. Je tu otázka vhodnosti nového, dalšího procesního předpisu,“ řekl při debatě u kulatého stolu České justice „Hromadné žaloby u českých soudů“ místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil. Soudci také v souvislosti s návrhem zákona varují před žalobami vedenými z principu.

Zákon o hromadném řízení intenzivně odkazuje na občanský soudní řád. Zdaleka ovšem neřeší všechny aspekty nebo procesní problémy, které nová úprava může vyvolat. Například otázku vyloučení soudce. „V případě režimu odhlašovacího, kdy není znám okruh účastníků, se až v pozdním stadiu řízení, kdy bude provedena spousta náročných úkonů může ukázat, že ve skupině je osoba blízká soudci natolik, že se bude muset z věci vyloučit,“ upozornil Zadražil s tím, že předpis nenabízí řešení takové situace.

Místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil Foto: Radek Čepelák

Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal připomněl, že i z hlediska rekodifikace civilního procesu by bylo vhodnější vyčkat na platnost evropské směrnice o zástupných žalobách. „Nemá cenu o vlastní úpravu, která dříve, než nabude účinnosti, bude přizpůsobována směrnici. To je neefektivní,“ uvedl. Zároveň si posteskl nad tím, že rekodifikace civilního procesu podle něj v zásadě neprobíhá. „Byl učiněn jakýsi pokus o rekodifikaci sporného řízení, ale je to pokus spíš ve stadiu přípravy,“ myslí přední tuzemský odborník na civilní právo. Nutná je podle něj i reforma insolvenčního práva nebo nesporných řízení. „Protože ať se to komu líbí, nebo ne, tento zákon také dopadá na řadu věcí, které se mohou označovat jako nesporné řízení,“ uvedl v kontextu návrhu zákona o hromadném řízení.


Další reportáže z kulatého stolu najdete zde:
Hromadná žaloba u nároků vzniklých před účinností zákona? Šlo by o nepřípustnou retroaktivitu, zaznělo u kulatého stolu
Soudci necítí potřebu zákona o hromadných žalobách, radí vyčkat na přijetí evropské směrnice


Poslankyně a kandidátka na ombudsmanku Helena Válková také doporučuje přípravu procesních předpisů sladit. „Opravdu bychom si měli promyslet, co jsou naše priority třeba v období příštích pěti let,“ uvedla. Podle ní by to měly být procesní předpisy a soudní reforma. Paralelně s nimi se může pracovat na zákonu o hromadném řízení. „Pokud to budeme dělat obráceně, tedy že lepíme kamínky do mozaiky, aniž bychom znali její konečnou podobu, tak se můžeme také zklamat a mozaika vůbec nebude harmonická,“ řekla při debatě.

Helena Válková coby ministryně spravedlnosti prosazovala rekodifikaci civilního procesu Foto: Radek Čepelák

Podle předsedy ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marka Bendy se za šest let snahy o rekodifikaci civilního práva procesního „nestalo vůbec nic“. „A představa toho, že to vyřeším tím, že přinesu jeden zákon o hromadných žalobách a vše ostatní nechám ležet, mi od ministerstva připadá úplně skandální,“ řekl.

Benda: Ochrana spotřebitele je v EU silná

Účastníci debaty u kulatého stolu se také pozastavili nad tím, že v důvodové zprávě návrhu zákona se píše, že její účel je univerzální a věcná působnost co nejširší. Podle Bendy bude mít hromadné řízení smysl maximálně u bagatelních částek do tisíce korun. „Jinak si myslím, že máme spotřebitelské právo dohnané, i pod tlakem Evropy do dokonalosti. Máme možnost zboží vracet do 14 dnů bez udání důvodu, máme nekonečné lhůty na výměny zboží a další obranné mechanismy,“ vyjmenoval poslanec.
Podle něj je navíc nepravděpodobné, že by poslanci stihli návrh zákona o hromadném řízení schválit do konce volebního období. „Když vím, jak funguje sněmovna, tak jsem velmi skeptický. Pokud to do sněmovny přijde na podzim příštího roku, tak už není šance zákon schválit,“ dodal.

Účastníci kulatého stolu. Zleva vedoucí právního týmu advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová, zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, předseda ústavně právního výboru Marek Benda, vydavatel České justice Ivo Hartmann, předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš Foto:Radek Čepelák

Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš by očekával, že autoři návrhu přesně vědí, které spotřebitele hodlají hromadnou žalobou chránit. „My můžeme klidně dojít k závěru, že kromě individuálních nároků na náhradu škody, které se řeší klasicky cestou žalob, tu potřeba chránit masu spotřebitelů není,“ uvedl s tím, že podle něj není třeba spotřebitele uměle sdružovat.

Předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda s vydavatelem České justice Ivo Hartmannem

Širokou působnost zákona kritizovala i advokátka AK Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová. „Začala bych nějakými vybranými segmenty spotřebitelského práva. Umím si v některých případech představit odpovědnost za vady. Ale je to strašně těžko vymezitelné. Neumím si vůbec představit třeba materiální újmu. To je podle mě úplně v rozporu s hromadným uplatňováním,“ vysvětlila. Evropské zkušenosti podle ní ukazují, že se zpravidla hromadné řízení vyzkouší na jedné oblasti a teprve poté se případně rozšíří na další.

Advokátka a vedoucí právního týmu AK Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová Foto: Radek Čepelák

Návrh zákona o hromadném řízení také upravuje možnost podání žalob i osobami, které nejsou zastoupeny advokátem. Preferuje neziskové organizace, které nemusí dokládat podpisy členů skupiny nebo nemusí prokazovat solventnost. Podle Zadražila to přináší nebezpečí vedení žalob o princip. „Řízení, kde není ekonomický zájem a je vedeno jenom pro princip, tak bývá obecně řízení velmi složité, kde není možnost smíru,“ upozornil Tomáš Zadražil. Jde o řízení, která se obvykle vedou až do důsledku přes všechny opravné prostředky.

Návrh o hromadném řízení schválila ve čtvrtek 12. prosince Legislativní rada vlády. Po zásadních připomínkách po prvním kole zářijového jednání vládních legislativců resort do zákona zapracoval výrazné změny.


Kulatý stůl České justice se konal 12. prosince v pražské Villa Richter  za laskavé podpory společnosti CCA Group a.s. Akci moderoval vydavatel České justice Ivo Hartmann.


(epa)