Počet insolvenčních návrhů v červnu vzrostl o čtvrtinu, skutečný náraz krize se však teprve projeví

Majetková přiznání soudců spravuje Nejvyšší soud Foto: archiv

Počet nových uchazečů o oddlužení se v červnu zvýšil o bezmála čtvrtinu na 2406. Opadly obavy z nákazy koronavirem a dlužníci tak začali znovu vyhledávat akreditované profesionály, kteří jim pomáhají sepisovat insolvenční návrhy. Insolvenčních návrhů podaných na právnické osoby je naopak nejméně v historii. Důvodem je mimo jiné odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh hned poté, co se dostal do úpadku. Skutečný náraz krize se na datech o insolvencích zatím téměř neprojevuje. Vlna nových insolvenčních návrhů vyvolaných potížemi v ekonomice by však mohla přijít už na podzim.

V Česku začalo znovu přibývat nových insolvenčních návrhů. Za červen jich bylo 2406, což proti květnu představuje nárůst o téměř 25 procent. Důvodem je především opadnutí obav z nákazy koronavirem a s ním spojený postupný návrat uchazečů o oddlužení do poraden a kanceláří akreditovaných profesionálů. Ti se sepsáním insolvenčních návrhů lidem pomáhají.

Na úrovně obvyklé před zavedením opatření proti šíření koronaviru se však počet nových insolvenčních návrhů ještě nedostal. V únoru i březnu letošního roku jich soudy obdržely přes tři tisíce. “Červnový nárůst počtu insolvenčních návrhů je dán především tím, že se lidé postupně vrací k řešení životních situací, jimž se kvůli omezením a neodkladným povinnostem vyvolaným pandemií nemohli v posledních měsících dočasně věnovat,” říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Podle Valáška se naopak v červnových údajích o počtu nových insolvenčních návrhů ještě příliš neprojevil dopad hospodářské krize vyvolané opatřeními proti šíření koronaviru. Patrné je to například na insolvenčních návrzích podaných na právnické osoby, kterých bylo v červnu jen 56, což je historicky nejnižší hodnota. Důvodem je mimo jiné mimořádné moratorium a jiná opatření přijatá v důsledku koronavirové pandemie. Na jejich základě firmám odpadá povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dostanou do úpadku. Až do konce srpna nemohou na základě takzvaného Lex Covid na dlužníka podat insolvenční návrh ani věřitelé.

Také řada OSVČ a ostatních dlužníků z řad fyzických osob podle Valáška zatím vyčkává na další vývoj ekonomiky a věří v její rychlý restart. “Insolvenční návrh je pro řadu lidí i firem nejkrajnější řešení, do toho navíc přicházejí prázdniny, které budou dynamiku nárůstu počtu insolvenčních návrhů tlumit. Na podzim se už ale objeví první vlna těch, kteří ekonomickou krizi bohužel neustojí,” odhaduje Valášek.

Je přitom otázkou jak by se insolvenční správci a především soudy dokázaly s případným prudkým nárůstem počtu insolvenčních návrhů vyrovnat. Část insolvenčních soudů totiž byla přetížená už před příchodem pandemie, mimo jiné v souvislosti s přijetím novely insolvenčního zákona. Ta od 1. června 2019 zmírnila podmínky pro vstup do oddlužení. V důsledku toho skokově vzrostl počet nových insolvenčních návrhů na více než dvojnásobek, což vedlo u některých soudů k prodloužení lhůt potřebných pro zpracování insolvenčních návrhů.

Řešením by mohla být větší digitalizace justice a celého insolvenčního procesu. Ta ale v České republice postupuje pomalu. Insolvenční správci sice stále častěji využívají moderní technická řešení, kterých v oboru neustále přibývá a jsou čím dál propracovanější, právní úprava však v řadě případů dál upřednostňuje osobní jednání a elektronická komunikace také neprobíhá vždy zcela hladce. Nejen v soukromé sféře, ale i ve státní správě přitom řada subjektů během omezení volného pohybu digitální nástroje vyzkoušela. V naprosté většině případů dálkové řešení obstálo nad očekávání dobře, a tak se v mnohých firmách a úřadech stalo z nouzového opatření trvalou a plnohodnotnou alternativou k osobnímu kontaktu.

Insolvence 2008