Tradiční extremistická uskupení ani v loňském roce nenašla témata, kterými by se jim podařilo mobilizovat své příznivce a veřejnost. Vzhledem ke své nevýznamnosti tak nepředstavovala hrozbu pro ústavnost v Česku, píše ve své výroční zprávě za rok 2019 Bezpečnostní informační služba (BIS). V Česku podle kontrarozvědky pokračovalo šíření dezinformací, jeho představitelé se v té souvislosti pokoušeli označení za dezinformátory zbavit a legitimizovat své názory prostřednictvím zavedených médií.

BIS v předchozí zprávě uvedla, že tradiční extremistická scéna stagnuje, v loňském roce to podle aktuální zprávy bylo podobné. „Již několik let se nachází v krizi. Existující skupiny štěpí a oslabuje vnitřní názorová roztříštěnost i řada osobních animozit,“ stojí ve zprávě. Extremisté tak nejsou schopni získávat podporovatele a jejich aktivity upadají.

Kontrarozvědka upozorňuje na to, že extremistům dlouhodobě chybí témata, kterými by aktivizovali lidi. „Tento stav je mimo jiné důsledkem postupné proměny veřejné debaty a zvýšené tolerance veřejnosti k projevům nenávisti, která umožnila dalším politickým subjektům opanovat prostor, v němž se dříve realizovali extremisté,“ uvádí BIS.

Tradiční extremistickou scénu výrazněji mobilizovalo jen dění kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. „Na demonstracích za její zachování participovali stoupenci marxisticko-leninského spektra spolu s dalšími aktivisty proruské a dezinformační scény,“ napsala BIS. Socha maršála, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980 a byla odstraněna letos v dubnu.

V Česku se podle BIS loni šířilo manipulativní zpravodajství i dezinformace, což způsobilo mimo jiné polarizaci společnosti. V posledních letech se etablovala stabilní „dezinformační scéna“ složená z médií, která se prezentují jako nezávislá či alternativní. Jejich protagonisté se nyní podle BIS snaží zbavit „přívlastku dezinformační“ skrze tradiční a zavedená média. „Tyto aktivity lze interpretovat jako přirozenou součást širšího trendu, který lze popsat jako snahu posunout konspirační teorie, proruské narativy a protizápadní postoje z okraje mediálního spektra do jeho středu,“ stojí ve zprávě.

Podle BIS byl v období loňských voleb do Evropského parlamentu patrný nárůst zpravodajství s tendenčními narativy, které byly zejména proruské a zaměřené proti EU či migraci. „BIS nezískala žádné informace, které by svědčily o ohrožení integrity volebního procesu domácími aktéry, ani ze strany cizí moci,“ stojí v dokumentu.

Mohlo by vás zajímat

Reálnou bezpečnostní hrozbu podle BIS loni neznamenala ani domobranecká uskupení. „Mobilizačním tématem se pro jinak pasivní domobraneckou scénu stalo zveřejnění záměru ministerstva vnitra navrhnout právní úpravu, která by zakázala vytváření a organizování ozbrojených paramilitárních skupin,“ stojí ve výroční zprávě. Návrh přiměl některá uskupení k prohloubení spolupráce. BIS očekává, že skupiny budou vyvíjet snahu vyhnout se finančním či jiným postihům.