Středa, 3. března, 2021

Křeček prověří vyloučení podnikatelů v úpadku z nároku na kompenzaci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček prověří vyloučení části podnikatelů z nároku na kompenzační bonus v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikání kvůli pandemii. Bonus totiž nemůže získat podnikatel, který je v úpadku, přestože dál podniká. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková. Ombudsman už požádal ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) o vysvětlení.

Na ombudsmana se podle mluvčí obrátila řada podnikatelů s námitkou, že jde o nespravedlivou a nedůvodnou podmínku. I když jsou v úpadku, dál podnikají a podnikáním se živí. Opatření proti šíření koronaviru jejich činnost omezila či zastavila, ale kompenzační bonus nedostanou. V obdobné situaci jsou i společníci malých s.r.o. a lidé vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr. I o jejich případy se podle mluvčí ombudsman zajímá.

Ombudsman Stanislav Křeček Foto: VOP

„Mám pochybnosti o legitimitě této podmínky, proto jsem se rozhodl požádat ministryni financí o doplňující informace a vysvětlení. Chápu, pokud by byli z podpory vyloučeni ti, kdo už fakticky nepodnikají. Jsou zde ale i podnikatelé, kteří se sice nacházejí v úpadku, ale podnikatelskou činnost neukončili a stále pro ně představuje významný zdroj příjmů. Jejich činnost byla vládními opatřeními omezena stejně jako u podnikatelů, kteří v úpadku nejsou,“ uvedl Křeček.

Požadavek na vyloučení osob nacházejících se v ekonomických či jiných problémech podle důvodové zprávy vyplývá především z pravidel Evropské unie pro poskytování veřejné podpory. Podle nich nelze podporu poskytnout těm podnikům, které byly v obtížích už na konci roku 2019, tedy před rozšířením onemocnění covid-19. Naopak podmínky pro poskytování podpory podnikům, které se do obtíží dostaly až v průběhu pandemie, podle ombudsmana takto přísně stanoveny nejsou.

V podnětech souvisejících s kompenzačním bonusem se ombudsman setkává ještě s další problematikou. Mnozí žadatelé ve svých stížnostech podle ombudsmana uvádějí, že je finanční úřad neformálně kontaktoval s doporučením, aby žádost o kompenzační bonus vzali zpět, protože na něj nemají nárok. Takovou praxi lze podle ombudsmana považovat za nežádoucí. „Obávám se, že důsledkem takového postupu finančního úřadu může být v řadě případů i to, že žadatel v důsledku své neznalosti právních předpisů může utrpět újmu na svých právech,“ uvedl Křeček. Ombudsman se proto v této věci rozhodl obrátit na Generální finanční ředitelství. Žadatele současně upozorňuje, že pokud podanou žádost o kompenzační bonus vezmou zpět, finanční úřad už se tím dál nebude zabývat. Nedostanou tedy žádné rozhodnutí, proti kterému by se případně mohli bránit. A v takovém případě jim pak nemůže k vyplacení kompenzačního bonusu pomoci ani ombudsman.

(čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY