Do Čech zamířily desetitisíce Ukrajinců Foto: Ministerstvo vnitra

In Iustitia poradí v ukrajinštině i ruštině obětem nenávistných incidentů

Ukrajinsky a rusky mluvící lidé, kteří se v Česku stali terčem nenávistných incidentů, se mohou s žádostí o právní či sociální radu telefonicky obrátit na neziskovou organizaci In Iustitia. Zajistila totiž provoz své poradenské linky v obou zmíněných jazycích. V tiskové zprávě dnes organizace uvedla, že podle jejích statistik se s takzvaným předsudečným násilím setkal každý devátý Ukrajinec v ČR a více než každý druhý Rus.

„Rozšířili jsme tým o kolegyni z Ukrajiny, která má potřebné vzdělání pro práci v sociálních službách a několikaletou zkušenost s prací s oběťmi trestných činů,“ sdělila ředitelka organizace Klára Kalibová. Poradenská linka funguje na čísle 800 922 922, a to každý všední den. Služby v ukrajinštině a ruštině bude poskytovat každý čtvrtek od 16:00 do 18:00. Zájemci mohou využít také e-mailový kontakt [email protected].

Předsudečné násilí je takové násilí, kterého se pachatel dopouští na jiném člověku kvůli jeho příslušnosti k některé společenské skupině. Útočí především proto, že má vůči této skupině předsudky. In Iustitia tvrdí, že počet incidentů namířených proti Ukrajincům a Rusům na území ČR od počátku války na Ukrajině silně narostl.

„Za období od 24. února do 20. dubna je 11 procent incidentů, které registrujeme, protiukrajinských a 58 procent protiruských. Do vypuknutí bojů na Ukrajině obě kategorie netvořily ani jedno procento evidovaných případů,“ uvedl vedoucí sociální pracovník In Iustitia Dušan Vaněk.

Pracovníci organizace vyhledávají incidenty předsudečného násilí v médiích, na internetu a sociálních sítích. Pokud dokážou dohledat kontakt na oběti těchto incidentů, nabízí jim pak bezplatné služby prostřednictvím své poradny. Někteří napadení poradnu oslovují sami, přičemž jejich počet se podle organizace rovněž značně zvýšil.

„Dvě třetiny zájemců o službu, kteří se na nás ve zmíněném období obrátili, řeší případ související s děním na Ukrajině. Nejedná se vždy o hate crime (zločin z nenávisti), někteří lidé řeší třeba diskriminaci v přístupu k nějakým službám nebo svůj pobytový status. Ty pak odkazujeme na relevantní služby, které jim mohou pomoci jejich téma vyřešit,“ dodal Vaněk.

(čtk)