Středa, 17. srpna, 2022

Stát chce stavět bydlení a školy pro uprchlíky bez stavebního řízení, vnitro varuje před zásahem do práv vlastníků

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Bez kolaudace a bez běžných standardů pro stavby chce stát zvláštním zákonem zavést výstavbu „nezbytných staveb“ pro uprchlíky z Ukrajiny. Bydlení, školy a infrastruktura mají mít tři roky statut dočasných staveb. Vlastníky budu stát, obce nebo jimi založená právnická osoba, a to i po dobu pěti let při změně na stavby trvalé.  V nouzovém stavu nebude nutné získat dopředu ani společný souhlas. Hrozí zneužití a výstavba kobek, varují podnikatelé.

Zvláštní zákon o „zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“ projedná vláda na svém jednání 1. června 2022. Navrhovatelem zákona, který má být projednán ve zrychleném řízení, je ministerstvo pro místní rozvoj.

Úplný materiál je zde.

Dočasnost bude možné změnit na trvalost

Do českého stavebnictví zavádí návrh nový pojem „nezbytná stavba“. Je to každá stavba sloužící ke zmírnění následků uprchlické vlny způsobené Ruskem, jak ji definuje příslušné ustanovení návrhu:

§ 2

Nezbytná stavba

(1) Nezbytnou stavbou je stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, pokud jde o

a) stavbu nebo soubor staveb pro bydlení nebo ubytování, pro vzdělávání a výchovu stavbu pro vzdělávání, výchovu a školské služby, zdravotní nebo sociální služby a stavby technické a dopravní infrastruktury s nimi související, 

b) změnu v účelu užívání stavby podmíněnou změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, nebo

c) změnu dokončené stavby.

„Nezbytná stavba je stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků souhlasu s jejím provedením. Stavebníkem nezbytné stavby je Česká republika nebo její příspěvková organizace, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba,“ uvádí se dále v § 2 navrhovaného zákona s tím, že jmenované subjekty jsou vlastníky stavby. Při změně na stavbu trvalou musí zůstat po dobu pět let „od nabytí právní moci rozhodnutí“ vlastníky předmětné subjekty.

Bez předchozího souhlasu i bez kolaudace

Postup takové stavby je jednoduchý. O použití zvláštního zákona, tedy o využití výjimky ze stavebního řízení, rozhodne rada nebo zastupitelstvo obce na žádost stavebníka. Stavebník stavbu postaví na základě ohlášení a společného souhlasu, přičemž přikládá souhlasy vlastníků dopravní a další infrastruktury, jednoduchý nákres stavby a zdůvodnění, jak stavba zmírní následky agrese Ruska na Ukrajinu.

Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun Foto: Ministerstvo vnitra

To ovšem nebude platit při výstavbě „nezbytných staveb“ podle krizového zákona v době vyhlášeného nouzového stavu u staveb nařízených vládou nebo hejtmany. Tyto stavby budou moci být podle § 8 návrhu zahájeny bez souhlasu. Společné oznámení pak stavebník podá tři dny po zahájení stavebních prací a přílohy 30 dní od zahájení stavby. Společný souhlas vydá stavební úřad vždy do 15 dní, stojí v návrhu.

Proti rozhodnutí o výjimce nebude možnost odvolání. Po ukončení stavby si stavební úřad stavbu pouze prohlédne. „Dokončená nezbytná stavba nevyžaduje kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí,“ stojí v § 12 o užívání nezbytné stavby.

Vnitro: Zahájení stavby bez souhlasu je zásah do práv

Přestože chápeme úmysl předkladatele vyloučit možnost odvolání proti rozhodnutí o výjimce, neslučujeme se s jeho odůvodněním v důvodové zprávě, kde je uváděno, že samotné povolení výjimky nemůže samo o sobě způsobit zásah do právem chráněných zájmů dotčených osob a „až vydáním společného souhlasu (viz § 6 návrhu) ve spojení s vydanou výjimkou může být zasaženo do právem chráněných zájmů dotčených osob“. Zároveň je zde odkazováno na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 163/2019-51. V právní větě tohoto rozsudku je přitom výslovně uvedeno, že „Samotné povolení či naopak nepovolení výjimky z obecných požadavků na využívání území vydané podle § 169 stavebního zákona nemá do práv účastníků žádné přímé dopady. Tak by tomu bylo pouze v případě, pokud by se již na základě samotného rozhodnutí o výjimce mohl záměr, pro který byla tato výjimka požadována, fakticky uskutečnit…“, cituje v připomínkovém řízení ministerstvo vnitra.

Poté vnitro upozorňuje, že zahájení stavby bez souhlasu takový potenciál má: „Navzdory tvrzení předkladatele je však podmínka uvedená ve druhé větě naplněna, a to v navrhovaném § 8, který umožňuje zahájit provádění nezbytné stavby v době trvání nouzového stavu i bez předchozího společného souhlasu (tj. už na základě schválení výjimky může dojít k zahájení stavby, a tedy zásahu do práv vlastníka sousední nemovitosti, popřípadě i vzniku škody). Požadujeme proto vyloučení odvolání proti rozhodnutí o výjimce v důvodové zprávě ve vztahu k § 8 řádně odůvodnit.“

Proti zahájené stavbě bez souhlasu podejte žalobu

Jenže ministerstvo pro místní rozvoj má za to, že dotčené osoby mohou proti zahájené stavbě podat správní žalobu: „I stavba, která bude zahájena bez předchozího souhlasu, musí být následně „povolena“ souhlasem, jinak se bude jednat o stavbu černou. V tomto ohledu jsou práva dotčených osob stále chráněna v rámci vydání společného souhlasu, proti kterému je možné podat správní žalobu,“ vzkazuje vnitru.

Jak dále vyplývá z připomínkového řízení, s takto benevolentním zákonem nesouhlasí ani podnikatelé z Hospodářské komory, podle kterých bez standardní dokumentace hrozí rizika uživatelů takové stavby, ale i staveb okolních „Požadujeme zrušit možnost odchylného řešení, vzhledem k tomu, že zákon připouští možnost změny na stavbu trvalou a hrozí zásadní riziko, že dojde k nadužívání a v konečném důsledku ke zneužití tohoto institutu. Dále také může docházet k dodání nevyhovujících, nevhodných a zdraví ohrožujících komponent a tím ohrozit život nejen ubytovaných osob, ale i sousedů a dalších. Takto stanovené výjimky jsou absolutně neakceptovatelné,“ uvedla Komora.

Masová výstavba kobek je návrat zpět o desítky let

„Není například žádný důvod pro odchylné řešení pro umístění čerpacích stanic, nebo aby provedení plotu mohlo ohrožovat bezpečnost osob, zvířat a účastníků silničního provozu. Neuplatňují se vůbec žádné požadavky na osvětlení, větrání a hrozí masová výstavba životu nebezpečných ,kobek´, dokonce bez zajištění přístupu pro hasiče, lékařskou pohotovost a další složky IZS. Dokonce se připouští, že tyto stavby mohou narušit naplnění požadavků na osvětlení a stínění stávajících budov a zásadním způsobem tak zhoršit stávající stavby. Dokonce nemusí být vybaveny ani prostory pro sběr a svoz komunálního odpadu, tímto zákonem se tedy mohou celé čtvrti vrátit o desítky let zpět v hygienických standardech,“ vypočítává dále Hospodářská komora, co všechno chce stát umožnit.

Na to ministerstvo pro místní rozvoj odpovídá: „V návrhu byla stanovena možnost odchýlit se pouze od takových požadavků, které neohrozí bezpečnost, zdraví nebo život osob a zvířat a životního prostředí. Nejsou tedy namístě obavy, že by docházelo ke zneužití tohoto institutu a stavby takto realizované by ohrožovaly život ubytovaných osob.“

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY