Neděle, 3. července, 2022

Klíčový sněmovní výbor podpořil zrušení odborných náměstků na ministerstvech

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Sněmovní ústavně-právní výbor dnes podpořil koaliční novelu služebního zákona, která mimo jiné ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech i omezení v počtu náměstků členů vlády, tedy náměstků politických. Opoziční ANO neuspělo ve výboru mimo jiné s návrhem, aby člen vlády mohl mít nejvýše čtyři politické náměstky místo nynějších dvou. Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.

„Varuji velmi před jednou věcí, a to před politizací státní správy,“ uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Koaliční zástupci se vůči takovým obavám ohradili. Předseda poslanců ODS Marek Benda za předkladatele zdůraznil, že navrhované změny jsou podstatné pro politické řízení ministerstev a pro konkurenci ve státní službě. Šéf výboru Radek Vondráček (ANO) kritizoval to, že výbor dostal na projednání novely měsíc místo obvyklých dvou, což podle něho neumožňuje odbornou debatu. Návrh zpravodajky Zuzany Ožanové (ANO) na přerušení projednávání předlohy do konce srpna výbor koaliční většinou hlasů zamítl.

Koalice chce novelou zavést pětileté funkční období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků. Svou většinou hlasů odmítla ve výboru požadavky ANO, aby ředitelé odborů mohli být jmenováni na dobu neurčitou, nebo na sedm let. Poslanci opozičního hnutí neprosadili ani roční posun účinnosti zákona na leden 2024 či úpravy některých lhůt pří výběrových řízeních. Zkrácení lhůt patří mezi změny, které mají tato řízení podle koaličních představ zrychlit. Nyní trvají podle náměstka ministra vnitra pro státní službu Petra Hůrky tři měsíce i déle.

Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, by se podle novely stali od ledna vrchní ředitelé sekcí. Zavedení funkčního období vedoucích úředníků má přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Státní správa by se navíc měla podle předlohy více otevřít pro odborníky zvenčí.

Členové výboru podpořili jen úpravu předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka, který má formálně sladit nově navrhovanou podobu služebního zákona se zákonem o zahraniční službě.

Sněmovní ústavně-právní výbor dnes také doporučil schválení vládní předlohy, která zakotví povinnost poskytování informací o výši platů a odměn vysokých státních úředníků. Údaje by měly podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím dávat také nově vymezené veřejné podniky.

Novela zavádí také změny související s unijní směrnicí o otevřených datech. Součástí českého právního řádu měly být nejpozději už loni v létě.

Veřejné podniky předloha vymezuje tak, že jde o společnosti, které vykonávají relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nebo v nichž státní orgány nebo veřejné instituce mají dominantní vliv. Jde například o energetické firmy. Předloha by ale zároveň měla zajistit lepší ochranu obchodních společností, které se pohybují v konkurenčním prostředí.

Lépe chráněny by měly být podle novely rovněž údaje například o kritické infrastruktuře či ze soudních a rozhodčích řízení. Úřady by pak měla předloha ochránit před takzvanými šikanózními žádostmi o informace, na druhou stranu by měla zlepšit vymahatelnost práva na údaje.

(čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY