Stát dofinancuje sociální služby částkou 3,2 miliardy do konce roku. Informaci vzali na vědomí poslanci výboru pro sociální politiku. Poskytovatelé služeb nemohou dopředu počítat s ničím. Hrajeme s nimi vabank, zazněla na výboru kritika způsobu financování sociálních služeb v České republice. Sociální politika státu bude v roce 2023 stát o 12 procent více prostředků.
Kritice však předcházela chvála za to, že byla částka uvolněna z rozpočtu na rok 2022 a že se to stalo relativně brzy. Máme informace o tom, že na krajských úřadech už proběhla zasedání dotačních komisí na přelomu srpna a září a poskytovatelé tedy částku dofinancování už znají, uvedla před výborem náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Zdislava Ostrčilová.
Podle jejích slov debatu provázely úvahy, zda a jak zohlednit energetickou situaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí zjistilo, že situace je u různých poskytovatelů různá, někdo má fixované ceny, někdo nikoli. Proto energetická situace v návrhu na navýšení zohledněna není. Ministerstvo vycházelo z loňských žádostí, a nevypisovalo další dotační kola kvůli administrativní náročnosti, popsala náměstkyně ministra.
Rozhodnutí dofinancovat sociální služby ocenil rovněž předseda výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), podle kterého debata na krajích, která tomu předcházela, nebyla jednoduchá, což mohou potvrdit poslanci, kteří jsou současně krajští zastupitelé.
Podle poslance Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) se poskytovatelé historicky poprvé na zasedání Asociace krajů dozvěděli už v září, že jsou pro ně peníze. Systémová vada financování sociálních služeb však odstraněna nebyla. „Apeluji na to, aby došlo k dlouhodobému financování sociálních služeb. Hrajeme tady vabank, jak se to ve sněmovně uhraje, poskytovatelé nemohou dopředu počítat s ničím,“ uvedl poslanec Jiří Navrátil s tím, že situace se bude opakovat příští rok.
Cucání z prstu
Poslance rovněž mrzí „cucání z prstu“, situaci, kdy do poloviny roku musí kraje uvést, kolik peněz budou potřebovat. „Teprve v těchto dnech přicházejí požadavky poskytovatelů,“ podotkl poslanec a uvedl příklad Prahy, která požadavek „přehodila“ o dvě miliardy, tedy chtěla pět, aby dostala tři.
Kolik je vlastně vyčleněno prostředků v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 na sociální politiku státu, zajímalo poslance Igora Hendrycha (ANO). Na to odpověděl poslanec Jiří Navrátil, který přišel z jednání o rozpočtového výboru. Podle jeho slov je v rozpočtu na sociální služby pro rok 2023 alokováno 26,352 miliard, což je meziroční nárůst o 12%.
Po této krátké debatě poslanci přijali usnesení: „Po úvodním slově náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Zdislavy Odstrčilové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bere na vědomí informaci k bodu Financování sociálních služeb.“
Irena Válová
