K případu se vyjadřovala i česká vládaFoto: Úřad vlády

Vláda se aktivně zúčastní řízení Ústavního soudu o zmrazení platů soudců a státních zástupců

Vláda se bude aktivně účastnit řízení Ústavního soudu (ÚS) o zmrazení platů soudců a státních zástupců. Po dnešním jednání kabinetu to uvedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda se podle něj domnívá, že jde o správný krok, a je logické aktivně ho hájit i před soudem. Návrhem na zrušení ustanovení týkajícího se platů se ÚS zabývá z podnětu Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Platy vrcholných politiků a soudců byly tři roky stejné kromě loňského ledna, kdy vzrostly o asi šest procent. Od února se potom vrátily změnou zákona na předloňskou úroveň. Navýšení se soudci dočkali až od letošního ledna.

Ministr práce Marian Jurečka už loni řekl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost. „Tak, jak to je navržené, to nemůže před Ústavním soudem obstát. O tom jsem přesvědčen,“ reagoval ale tehdy prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Soudci se už v minulosti kvůli zmrazení svých platů obraceli na soudy, které jim vyhověly. Špičky justice loni opakovaně vystoupily proti dalšímu snižování platů.

Platy soudců okresních, krajských a vrchních soudů se stanovují podle počtu let práce. Stejně to platí pro státní zástupce. Soudci okresního soudu mají letos pobírat 100.100 Kč až 171.800 korun měsíčně, tedy o 11.300 až 19.400 korun víc než loni. Soudcům krajských soudů se zvýší platy z loňských 96.900 až 168.500 korun na 109.200 až 189.900 korun. O 13.400 až 23.600 korun vzrostou platy soudců vrchních soudů, a to na 119.400 až 209.300 korun.

Ústavní soud má podle návrhu posoudit, zda není opatření v rozporu s ústavním pořádkem. Navrhovatel kritizuje několik věcí, mimo jiné to, že nebyly splněny podmínky pro projednání novely o zmrazení platů ve stavu legislativní nouze. Kritizuje také to, že vláda věc neprojednala se soudní mocí, důvodová zpráva pak podle navrhovatele nesplňuje ústavněprávní požadavky.

V posledních letech si politici zmrazili platy nejprve kvůli koronavirové krizi a pro většinu loňského roku na návrh koaliční vlády Petra Fialy (ODS) kvůli snaze najít úspory vzhledem ke schodku státního rozpočtu. Platová novela se týkala i soudců a státních zástupců.

Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) neprosadila v roce 2021 návrh, podle kterého by se odměny prezidenta, členů kabinetu a zákonodárců nezvyšovaly dalších pět let. Začátkem roku neuspěla ani snaha hnutí SPD, aby se platy ústavních činitelů zmrazily do konce roku 2025, tedy do konce nynějšího volebního období Sněmovny.

(čtk, epa)