Obžaloba bývalého prezidenta Spojených států podle analytiků Donalda Trumpa rovnoměrně rozdělila Američany, ale zřejmě zvýšila jeho šance na získání republikánské nominace pro volby do Bílého domu v roce 2024. Trump čelí obžalobě o 34 bodech, které ho viní z falšování podnikatelských záznamů a stal se prvním bývalým prezidentem USA, který je obviněn z trestného činu. Podívejte se na výběr známých prezidentů či exprezidentů ze světa, kteří byli trestně stíháni
Jacques Chirac – Jeden z nejvýznamnějších evropských politiků byl od května 1995 do května 2007 prezidentem Francie. Konec jeho kariéry ale poznamenalo obvinění ze zneužití veřejných prostředků v dobách kdy byl starostou Paříže, za což byl v roce 2011 jako první poválečný francouzský prezident uznán vinným a odsouzen k podmíněnému trestu dvou let vězení. Soud ho uznal vinným ze zneužívání veřejných prostředků, zneužití důvěry a z nezákonného zisku v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor.
Alberto Fujimori – Bývalý peruánský prezident z let 1990 až 2000 byl v roce 2009 odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití 25 civilistů. Ty zabilo polovojenské komando v limské čtvrti Barrios Altos (listopad 1991) a na limské univerzitě zvané La Cantuta (červenec 1992) jako údajné příznivce či členy levicové gerily Světlá stezka. Fujimori byl odsouzen také za korupci či odposlechy politických oponentů. Obžalován je rovněž kvůli nuceným sterilizacím, které jeho vláda prováděla v letech 1996 až 2000 v rámci takzvaného Národního plánu reprodukčního zdraví a rodinného plánování v chudých regionech s indiánským obyvatelstvem. V roce 2000 byl parlamentem sesazen, poté odjel ze země a žil v Japonsku, v listopadu 2005 byl zatčen.
Moše Kacav – Izraelský prezident v letech 2000 až 2007 byl v prosinci 2010 uznán vinným ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Kvůli obvinění se v lednu 2007 vzdal funkce prezidenta dva týdny před vypršením mandátu. Kacava obvinily z obtěžování a znásilnění tři zaměstnankyně prezidentského úřadu a ministerstva cestovního ruchu, jež Kacav řídil v 90. letech. Znásilnění se dopustil v letech 1998, 2003 a 2005. Kacav byl odsouzen na sedm let do vězení, kde strávil pět let.
Luiz Inácio Lula da Silva – Prezidentem Brazílie byl v letech 2003 až 2010 a je jím opět od letošního ledna. V červenci 2017 byl odsouzen za korupci. Podle soudu přijal jako úplatek luxusní byt. V dubnu 2018 mu odvolací soud trest zvýšil na 12 let, o rok později pak soud vyšší instance trest zkrátil na osm let a deset měsíců. Lulovo propuštění z vězení po roce a sedmi měsících v listopadu 2019 umožnil verdikt nejvyššího soudu, podle něhož nesmí nastoupit výkon trestu odsouzený, který ještě nevyčerpal všechny možnosti odvolání. Nejvyšší soud posléze všechny verdikty v několika jeho kauzách zrušil s tím, že soudce Sergio Moro byl předpojatý. Brazilský soud definitivně ukončil Lulovu kauzu loni v lednu.
Rolandas Paksas – Litevský parlament Paksase v dubnu 2004, měsíc před vstupem Litvy do EU, jako první hlavu státu v Evropě zbavil funkce kvůli porušení ústavy. Paksas byl obviněn ze styků s organizovaným zločinem, z prozrazení služebního tajemství a z pokusů ovlivňovat privatizaci. Zapojen byl i do aféry kolem styků svých poradců s ruskou mafií i do nelegálního vývozu zbraní. V případu vyzrazení státního tajemství ho soud očistil, odvolací soud rozsudek zrušil a uznal ho vinným, trest mu ale neuložil s tím, že po odchodu z veřejné služby nepředstavuje žádnou hrozbu pro společnost. Do vyšší politiky se vrátil v roce 2009, kdy byl zvolen do Evropského parlamentu, v roce 2017 byl zbaven imunity kvůli podezření z přijetí úplatku. Europoslancem byl do roku 2019.
Nicolas Sarkozy – Prezidentem byl v letech 2007 až 2012 a čelil několika kauzám. Loni v prosinci začal odvolací soud v případu údajné korupce a obchodování s vlivem. V březnu 2021 soud Sarkozymu uložil tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně. Dalšími obžalovanými byli někdejší Sarkozyho advokát Thierry Herzog a bývalý soudce kasačního soudu Gilbert Azibert. Trojice mezi sebou podle francouzské justice uzavřela nekalou dohodu, která byla odhalena díky odposlechům Sarkozyho telefonu v roce 2014. Sarkozy a Herzog se údajně od Aziberta pokoušeli získat informace o probíhajícím procesu, na oplátku mu nabízeli podporu při kandidatuře na prominentní post v Monaku. Za nezákonné financování neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012 dostal v září 2021 roční trest vězení, který si mohl odpykat doma.
Christian Wulff – Německý prezident z let 2010-2012 čelil několika kauzám. Souzen byl například kvůli tomu, že mu (a dalším osobám) zaplatil filmový producent David Groenewold část pobytu (asi 720 eur) na mnichovském pivním festivalu Oktoberfest. Wulffa tím chtěl prý přimět k uvolnění veřejných prostředků na jeho připravovaný film John Rabe – Ctihodný občan Třetí Říše; peníze nakonec Groenewold získal. Soud ho nakonec obvinění zprostil. V prosinci 2011 se také v médiích objevila informace, že Wulff dříve jako dolnosaský zemský premiér přijal výhodnou půjčku 500.000 eur od manželky podnikatele Egona Geerkense. Poté se v tisku objevily zprávy o dalších Wulffových vazbách na vlivné podnikatele. V lednu 2012 vyšlo najevo, že Wulff vyvíjel tlak na šéfredaktora deníku Bild, aby nezveřejňoval chystaný materiál o oné půjčce. Po odhalení podezřelé půjčky se Wulff dostal pod tlak médií, opozice i části spolustraníků. Odstoupit zprvu odmítal, učinil tak až 17. února 2012, kdy už byla státním zastupitelstvím podána žádost o zbavení prezidentské imunity.
Jacob Zuma – Jihoafrický prezident z let 2009 až 2018 byl v roce 2021 odsouzen za pohrdání soudem na 15 měsíců do vězení, ve kterém strávil asi dva měsíce. Verdikt vynesený za nespolupráci při vyšetřování souvisí s kauzou státní korupce v letech 2009 až 2018, kdy byl Zuma v úřadu prezidenta. Zuma je obžalován také z finančních podvodů, vydírání a praní špinavých peněz při obchodech se zbraněmi v 90. letech. Zpronevěra se týká dvou miliard dolarů (45 miliard korun).
(čtk, epa)
