Ministr spravedlnosti Pavel Blažek s předsedou vlády Petrem Fialou na tiskové konferenci Foto: Úřad vlády

Vláda projedná novelu zákona o státním zastupitelství. Resorty mají zásadní námitky

Zavedení sedmiletého funkčního období pro nejvyššího státního zástupce, požadavky na jeho odborné a manažerské schopnosti či možnost jeho odvolání v kárném řízení přináší novela zákona o státním zastupitelství, kterou ve středu projedná vláda. Ministerstvo spravedlnosti uvádí, že chce změnami vyloučit riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování. S částmi navrhované novely nesouhlasí Nejvyšší státní zastupitelství a některá ministerstva.

Cílem novely je zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, bližší požadavky ne jeho osobu zákon nestanoví. Kabinet ho na návrh ministra může odvolat bez udání důvodů.

„Právní úprava mechanismu odvolávání vedoucích státních zástupců je všeobecně vnímána jako nepříliš vhodná a je předmětem opakovaných snah o úpravu,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě. Nově tak mají být vedoucí státní zástupci odvolatelní v kárném řízení. Nejvyššího státního zástupce bude moci nadále odvolat i vláda, zákon ale stanoví, jaké k tomu musí mít důvody.

Nejvyšší státní zástupce i ostatní vedoucí státní zástupci mají být do funkce jmenováni na sedm let. Novela dodává, že nikdo nemůže být jmenován nejvyšším státním zástupcem více než jednou a že se šéfem žalobců nemůže stát státní zástupce, jemuž bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření – pokud nebylo zahlazeno. Norma zavádí také požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců garantující řádný výkon jejich funkce. Uchazeči budou muset splnit také požadovanou dobu praxe.

Ministerstvu vnitra, ministerstvu pro místní rozvoj a předsedovi Legislativní rady vlády vadí, že by se šéfem žalobců mohl stát člověk bez předchozí zkušenosti v soustavě státního zastupitelství. Nejvyšší státní zastupitelství kromě stejné výhrady také požaduje, aby bylo funkční období nejvyššího státního zástupce desetileté. Stejnou délku doporučila i protikorupční rada vlády.

Novelizaci zákona, která přinese změny v postavení vedoucích státních zástupců, slíbila vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. O novele se však hovoří již několik let. Změnu normy, která obsahovala sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce, připravilo ministerstvo i v roce 2019 pod vedením Marie Benešové (za ANO). O novelizace se pokoušeli i její předchůdci.

Novelu, která měla posílit nezávislost nejvyššího státního zástupce změnou způsobu jeho jmenování a zavedením délky funkčního období, avizoval již v roce 2008 tehdejší ministr Jiří Pospíšil (ODS). Pochybnosti o nezávislosti nejvyššího státního zastupitelství tehdy vzbudil případ vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL), který byl vyšetřován kvůli údajnému braní úplatků. Soud konstatoval, že justiční funkcionáři do vyšetřování Čunkovy a dalších trestních kauz neoprávněně zasahovali.

(čtk)